Zdravím! Omlouvám se za zdržení, avšak již na začátku u úplně první kapitoly jsem uváděla, že je možné, že se den vydávání nakonec změní. Rok se chýlí ke konci, v práci nám začíná sezóna a v soukromém životě šílenství ohledně nakupování dárku. Nyní je tedy možné, že dílky nebudou vycházet ve středu, ale mohou se objevit v pátek, nebo v neděli.

Děkuji za pochopení :3 Vaše Majo :3

Naruto se spolu se zelenovlasým zahradním architektem sešel druhý den kolem druhé odpoledne. I přesto, že se opravdu těšil, nemohl popřít, že byl přece jen trochu nervózní. I když to slovo mezi nimi oficiálně nezaznělo, bylo jasné, že se jednalo o 'rande' a on jen doufal, že vzhledem k tomu, že jejich začátky nebyly úplně ty nejlepší, nedojde k nějaké další katastrofě.

První společně strávené minuty se oba sice cítili trochu nekomfortně, jelikož nějakou dobu vládlo ono typické "trapné ticho", ale jelikož měl Uzumaki od přírody přátelskou a ukecanou povahu, nakonec se mu podařilo hradbu nervozity prolomit a konverzaci rozproudit. I přesto, že si spolu během jeho výletu s přáteli psali, mu povyprávěl, jak se měl na vodě, jak se mu daří u rodičů a rozvyprávěl se o dalších plánech na zbytek prázdnin.

Kaguya ho s úsměvem poslouchal, čas od času se na zeptal na to, co ho zrovna zajímalo, nebo přispěl do debaty vlastními zážitky. Nakonec se zakecali tak, že si blondýnek ani nevšiml, že od docela malého, maloměstského autobusového nádraží prošli městečkem až k nedaleké polní cestě, která vedla do nedalekého lesíku.

"Musím uznat, že i když jsi tvrdil, jaká je Travnatá prdel, docela se mi tady líbí," kývl hlavou uznale plavovlásek a zaklonil hlavu, aby nachytal co nejvíce slunečních paprsků do už tak opáleného obličeje.

Druhý jej letmo přejel pohledem a v momentě, kdy uviděl ladnou linii jeho tváře v kontrastu se zářícím sluncem, se mu rozbušilo srdce ještě rychleji. Měl sto chutí natáhnout ruku a jen ho letmo, jemně pohladit a vychutnat si tak jemnost jeho pokožky, dlaní pak putovat dál, něžně ho chytnout vzadu za krkem a přitáhnout si ho k sobě blíž, aby se mohl svými rty přitisknout na jeho hebké polštářky, což bylo přesně to, co měl v plánu už toho prvního večera v klubu a co mu tak prachsprostě ukradl jeho starší bratr.

Díky tomu si ale uvědomil, že na to, co se mezi nimi možná začne rodit, nechce spěchat a chce si s ním užít každou vteřinu, než udělají další krok. Pokud ho tedy udělají. Na jakékoliv pokusy o blízké doteky se tedy vykašlal, i když ho dlaň, která se nacházela jen kousek od té Narutovi, jak kráčeli těsně bok po boku, lehce svrběla.

"Myslel jsem, žes říkal, že venkov nesnášíš a jsi spíš pro vír velkoměsta," zazubil se místo toho jeho směrem a žlutým pohledem vyhledal nedaleký lesík, k němuž se pomalu blížili. Jako malý jej hodně navštěvoval se svými rodiči a bratrem, zejména rybník nacházející se od nich asi kilometr a půl a o trochu dál vzdálenou rozhlednu, která se tyčila vysoko nad vrcholky stromů a člověk z ní dost dobře pohlédnul na celé město.

Naruto jen mykl rameny a pousmál se. "To sice jo, ale ve městě strávím v podstatě celej rok, tak aspoň o ty prázdniny chci mít trochu klidu," řekl jen, na chvíli se odmlčel, usmál se ještě víc a bokem drcnul do Kaguyi, "navíc s dobrou společností je to něco úplně jinýho. Byl bych idiot, abych si ten den neužil."

S posledními slovy na něj mrknul a sledoval, jak se ve tváři zelenovlasého muže rozlévá potěšený úsměv.

"Jen abys pak nebyl zklamaný," zamručel jen Kaguya, ale jeho slova ho uvnitř v nitru zahřála.

Blondýn jen zavrtěl hlavou. "Pochybuju."

***

Cesta k rybníku jim pomalou chůzí zabrala asi ještě dvacet minut. Naštěstí velmi brzy zašli pod střechu z korun stromů, a tak se nemuseli pařit na poledním sluníčku. I tak byl ale plavovlásek rád, že si s sebou zabalil velkou flašku s vodou, protože si byl jistý, že by se z jejich výletu vrátil vysušený jak švestka.

Jakmile se před nimi rozlehla hladina rybníka, v níž se na hladině zrcadlil odraz zelených stromů, posadili se na chvíli na lavičku nacházející se pod jednou ze starých vrb a pohledy se zahleděli na třpytící se vodu před sebou, kterou čas od času narušovaly pouze kachny proplouvající kolem, či drobné bublinky vycházející z ryb pod hladinou.

Několik okamžiků seděli v tichosti vedle sebe a užívali si tu drobnou odmlku, kdy nemuseli vůbec nic říkat. Po několika sekundách plavovlásek periferním pohledem zamířil ke svému doprovodu a letmo si jeho tvář prohlédl z profilu. Líbilo se mu, že to byl takový gentleman, co se uměl slušně choval a očividně si se vším dával dost na čas, ale na druhou stranu by mu vůbec nevadilo, kdyby se uměl trochu lépe uvolnit a snad udělal nějaký ten první krok, složil mu nějaký kompliment, což by pak mohlo vést k prvním nesmělým dotekům jejich dlaní, k výmluvným pohledům nebo snad k prvnímu polibku.

Naruto se kousl do rtu a na okamžik uhnul pohledem zpět na jezero. ,Zajímalo by mě, jaký by to bylo, kdyby se uměl trochu víc odvázat jako jeho brácha,' napadlo ho, což bohužel vystřelilo jeho myšlenky směrem, který se mu zas tak úplně nezamlouval.

Najednou se mu před očima začala odehrávat scénka, jaké by to asi bylo, kdyby tady nebyl s Kaguyou, ale se Zetsuem. Z příjemné a klidné procházky by se patrně stala cesta plná očekávání. Starší dvojče by jej jistě propalovalo svým uhrančivým, žlutozeleným pohledem, chtivě by si jej prohlíželo od hlavy až k patě a snažilo by se ho znervóznit, což by se mu částečně možná i povedlo. On by se pokoušel se nad jeho slovy moc nečervenat a místo toho by ho zahrnoval vlastními narážkami. V této "námluvné" konverzaci by se mimo jiné dozvěděli i něco málo o sobě, ale jakmile by dorazili na tohle krásné místečko, Zetsu by na nic nečekal, přitiskl by ho k nejbližšímu stromu, na poslední chvíli by se mu zadíval hluboko do modrých hloubek, než by se rty přitiskl na ty jeho a pak...

Uzumaki zaskřípal zuby, když mu došlo, na co to zase sakra myslí a zavrtěl nad sebou hlavou. ,Jestli to takhle půjde dál a já furt budu myslet na to, co by udělal ten šmejd, asi už mi dozajista přeskočí,' vydechl, vjel si dlaní do vlasů a pohledem znovu přejel přes třpytivou hladinu.

"Je tu krásně," zhodnotil uznale a na svůj doprovod se zlehka usmál.

Kaguyovy zvláštně barevné oči zazářily. "Jsem rád, že se ti tu líbí, chodili jsme sem, když jsem byl ještě děcko. Teď už se sem v podstatě už skoro nedostanu," přiznal.

"Je to fakt paráda, člověka to donutí se na chvíli zastavit a užít si to ticho," zamrkal blondýnek, než zmoženě vydechl, "škoda jen, že je takový vedro."

V další vteřině se mu ústa roztáhla do šibalského, pobaveného úsměvu. Na okamžik se na Kaguyu podíval a mrknul na něj, než prudce vstal, zaháknul prsty za okraj trička a začal se přímo před ním svlékat do spodního prádla.

"C-co to děláš?" zamrkal překvapeně starší mladík.

"Jdu se vykoupat," zazubil se plavovlásek a konečně si tričko přetáhnul přes hlavu a odhodil ho na lavičku ke Kaguyovi. Po nahém hrudníku ho pohladil teplý, letní vánek, ale to, co ho potěšilo mnohem víc, byl rozpačitý, ale zčásti chtivý pohled druhého muže. Jejich pohledy se na okamžik střetly, což v blonďákovi vyvolalo ještě větší úsměv. Ruce tedy přesunul k džínovým kraťasům, rozepnul si poklopec a začal si je stahovat přes boky a i s botami a ponožkami si je sundal. Během pár okamžiků se před svým společníkem tak ocitl pouze ve spodním prádle. "No, tak na co čekáš? Ty nejdeš?"

Kaguya obdivně sjel blondýnovu krásnou, snědou barvu jeho pokožky, přes tmavé bradavky, dokonale ploché, jemně vyrýsované bříško, až po rozkošný pupík a dech se mu téměř zadrhl v hrdle.

Nakonec si jen odkašlal a rukou mávnul k rybníku.

"Myslíš, že je dobrý nápad se v tom koupat? Jashin ví, co v tom všechno žije," zamrkal, snaže se na studenta příliš necivět, "navíc jsem tě chtěl vzít na tu vyhlídku."

Naruto se jen zazubil, několika krátkými kroky k němu přišel, přičemž se chodily bořil do měkkého, ale pichlavého jehličí, vzal ho za ruce a vytáhl ho na nohy.

"Vyhlídka počká, máme na to přece celej den, ne?" zeptal se, v dlaních stále svíraje ty jeho, a užíval si přitom příjemné pocity z té náhlé blízkosti, "Navíc..."

Na okamžik se odmlčel a mykl rameny. "... navíc je léto a já si ho chci pořádně užít a dělat blbosti. Je mi fuk, jestli v tom rybníku žijou piraně, nebo lochneska. Prostě se chci vykoupat!"

S těmi slovy ho pustil, zvonivě se rozesmál a utekl před ním rovnou do rybníka.

I přesto, že voda nebyla tak studená, to byl pro jeho rozpálené tělo docela šok, když se pod hladinu ponořil úplně celý. Srdce se mu na několik okamžiků prudce rozbušilo, kvůli čemuž zalapal po dechu, ale během pár okamžiků se aklimatizoval a za chvíli si užíval každé tempo. Několik momentů plaval přímo před sebe, než se ve vodě otočil a začal šlapat vodu, jen aby se mohl podívat na zelenovláska, který ještě stále váhal.

"Ale no tak! Přece se nebojíš, že tě tu něco kousne," zasmál se znovu, "tak pojď za mnou."

Kaguya, který tomu celému nápadu úplně nevěřil (protože bůhví, co v tom všechno plavalo), na něj ještě několik okamžiků zíral, než si nakonec povzdechl a i on se začal svlékat do spodního prádla.

"Super, mám to i se striptýzem," zavrkal pobaveně Uzumaki.

"Kušuj," odsekl mu na oko naštvaně Kaguya, ale nakonec se i on zeširoka usmál a v momentě, kdy byl jen v trenkách a zcela bos, se vydal ke kraji rybníka. Nejprve do něj jen trochu zdrženlivě strčil špičku chodidla a napoprvé lehce ucuknul, ale nakonec silně sevřel čelist a vydal se za plavovláskem. Rozhodně nechtěl vypadat jako nějaká baba. Jen se prostě na vodní hladinu raději díval, než aby se v ní cachtal.

V momentě, kdy se ponořil, zatnul zuby a začal plavat až k Narutovi.

Ten samozřejmě neodolal a když k němu Kaguya připlaval, ho pocákal takovým množstvím vody, že zelenovlásek jen zůstal nevěřícně plavat na místě s úplně mokrou hlavou, očima a silně frustrovaným výrazem ve tváři, který doprovázel blondýnův hlasitý, pobavený smích.

"Ty zmetku," zasykl naštvaně, rukou prudce vystřelil až k němu a s pomocí vody, jež ho nadnášela, se k němu přitáhnul, "Teď mi neutečeš. Jak by se ti líbilo, kdyby se karta obrátila, hm?"

V očích se mu výstražně zablesklo a popravdě vypadal dost odhodlaně, trochu ho potrápit a třeba i přitopit, ale i tak bylo jasně viditelné, že všechno z toho myslí hlavně ze srandy a ve skutečnosti by mu nic vážného neudělal.

"Myslím, že teď by se mi líbilo něco jinýho, ttebayo," zamumlal, omámený tou náhlou blízkostí těla druhého muže, na vteřinu se zadíval na jeho vykrojené polštářky a zatoužil se o ně jemně otřít. Na malou chvíli zapochyboval, zda je to opravdu dobrý nápad, když je tohle jejich první oficiální schůzka, ale nakonec to hodil za hlavu, přiblížil se k němu ještě víc a naplno se přitiskl na jeho rty v hlubokém prvním polibku.