Vítejte u nové povídky tetičky Majo! Tento příběh bude (prozatím) vycházet každou středu jednou týdně. Jelikož mám ale peklo v práci kvůli blížící se sezóně, je možné, že nakonec se vydávání posune na jiný den :3 Teď už ale užívejte :3

Plavovlasý mladík seděl za pracovním stolem se skloněnou hlavou a unavenýma, skelnýma, světle modrýma očima zíral do notebooku před sebou a snažil se do sebe na poslední chvíli načerpat co nejvíc informací z mikroekonomie, z níž měl mít další úterý ústní zkoušku. Písemnou částí, kterou tvořily zejména praktické příklady, se úspěšně prokousal ve středu dopoledne a teď mu nezbývalo nic jiného, než se našrotit na druhou část. Jak čas ubíhal, víčka se mu pomalu, ale jistě klížila, až hrozilo, že každou chvíli usne a propadne se do bezesného, hlubokého spánku.

Rychlým pohledem kmitl na hodiny v pravé dolní části obrazovky, které právě v ten okamžik ukazovaly půl osmé večer, což ho děsem přikovalo na místě. Podle učebního plánu, který si sestavil, mohl jít spát nejdřív v jedenáct, jen aby se druhý den ráno v sobotu probudil kolem šesté a mohl se zase šprtat.

"Těžký úděl vysokoškoláka," zamručel unaveně, dal si ruku před pusu a vyčerpaně zívl. Jestli to takhle půjde dál, bude si snad muset něco šlehnout. Ne, že by ho to už nenapadlo, lehkých i středně těžkých drog na jejich fakultě ekonomie frčelo spoustu. Zatím se ale ještě nesnížil k tomu, aby si jejich prostřednictvím zvedal výkonnost.

Nebesky modrýma očima překmitl zpátky na prezentaci, z níž se učil, a chystal se znovu se začíst, když právě v ten moment práskly dveře. Hlasitý zvuk ho vytrhnul z téměř polospánkového stavu tak náhle, že sebou prudce trhnul, div nespadnul ze židle. Místo toho si zhluboka povzdechl, hřbetem dlaně si promnul oči, odšoupnul se od stolu a vstal. Několika dlouhými kroky vyšel ven ze svého pokoje, zarazil se mezi futry, o něž se opřel, a se složenýma rukama na hrudi se zadíval na svého spolubydlícího a nejlepšího přítele už od školky v jedné osobě, jak zrovna z nohou skopává boty a pak je úhledně skládá na hromádku vedle ostatních.

Pak se narovnal a sám se zarazil na místě, jako kdyby ho tam snad ani nečekal.

"Co tu děláš?" zamrkal překvapeně tmavovlasý mladý muž s jako noc černýma očima a několikrát na něj překvapeně zamrkal, "myslel jsem, že se pojedeš šrotit k rodičům."

Nově příchozí se sklonil pro brašnu přes rameno a pověsil ji na věšák. "Myslel jsem, že budeš celej víkend pryč, že si sem přivedu nějakou společnost. Ne, že tu budeš smrdět," zamručel na oko nespokojeně, ale v tmavých hloubkách se mu šibalsky zablesklo.

"Milej jako vždy, co, Sasuke," protočil očima plavovlásek a jen nechápavě nad svým kamarádem zavrtěl hlavou. Počkal, až si sundá mikinu, pověsí ji za druhý háček a pak se spolu s ním vydal do společné kuchyně, "chtěl jsem, ale asi úplně nemám náladu učit se někde, kde vříská pětiletý děcko. Malá Midori asi vstupuje do nějakýho kritickýho věku, nebo já fakt nevím."

Unaveně si povzdechl a posadil se na barovou židličku k ostrůvku v kuchyni.

Druhý po něm přejel pobaveným pohledem, obešel ho a vyrazil rovnou do ledničky. Otevřel ji a několik vteřin do ní zvědavě koukal, než nakonec jen mykl rameny, zčásti zklamaný nad tím, že nenašel nic dobrého, než ji zase zavřel a zády se opřel o linku.

"Nejsem si jistej, Naruto, jestli tady to bude o něco lepší. Abys v noci neslyšel trochu jiný vřískání," mrkl na něj.

"Už jsem tobě a Sakuře říkal, abyste se zklidnili," odsekl podrážděně blondýn a rozčileně zaskřípal zuby, "kdo to má pořád poslouchat..."

"Kdyby ses trochu odvázal a taky si konečně vrznul, možná bys nebyl tak prudérní," zavrtěl hlavou druhý mladík, dvěma kroky přešel k ostrůvku a naklonil se k němu tak, až se skoro dotýkali nosy, "navíc, kdo mluvil o Sakuře? Už mě nebaví. Dneska si hodlám najít jinou zábavu."

"Seš fakt strašnej," zamručel Naruto a v duchu se divil tomu, jak to jeho příteli může ještě stále procházet a jak může balit stále nové a nové holky, když s nimi vždycky tak strašně vyjebe. To si to mezi sebou ty slepice snad neřekly, nebo co? Nebo byly vážně tak stupidní a jediné, co jim stačilo, bylo, že je ojel jeden z nejhezčích a nejbohatších kluků v okolí, Uchiha Sasuke?

"Nebreč pořád," uculil se kysele černovlasý a temným pohledem přejel přes nástěnné hodiny visící mezi dveřmi do jejich pokojů, "a když už jsme u toho, nestíhám."

Aniž by se na spolubydlícího ohlížel, vyrazil do své vlastní soukromé ložnice, otevřel skříň a začal se přehrabovat v oblečení, jen aby si vybral to nejlepší, v čem by mohl večer zabodovat. Ostřížím zrakem zrovna přejížděl po černém, upnutém tričku a poměřoval ho s bílou košilí, studuje, co se bude víc hodit k jeho upnutým, tmavě modrým džínům, když se blondýnek přikradl přímo za něj a posadil se na jeho měkkou postel.

"Měl bys jít taky, mimochodem," zamručel Sasuke, konečně sáhl pro tričko a začal si svlékat to, co měl na sobě, "aby ses trochu... uvolnil. Nebo se tu každou chvíli sesypeš."

Jakmile odhalil bledou, hebkou pokožku a vypracované svaly, Narutovy oči ten pohled začaly okamžitě hltat a vštipovat si ho do paměti. Zlatovlásek si nikdy nenechal ujít chvilku, kdy by svého nejlepšího přítele mohl očumovat při převlékání, ale u toho to začalo a taky končilo. Sasuke byl bohužel pro něj stoprocentní heterosexuál a nikdy neměl, na rozdíl od něj, o stejné pohlaví zájem. Na druhou stranou, i kdyby tomu tak bylo, odradilo by ho nejspíš jeho sukničkářství, anebo to, že se znali v podstatě už od plenek.

Jejich rodiče byli nejlepšími přáteli, kteří spolu pravidelně každý rok jezdili na dovolenou a dokonce spolu jejich společnosti i spolupracovali. Ti dva spolu navštěvovali stejnou školku, základku, střední i nyní vysokou, a tak přes to, že by spolu náhodou nesdíleli jeden pronajatý být, nejel vlak. A i když ve spoustě věcech byli jako noc a den, voda a olej, v podstatě byli nerozlučnými nejlepšími přáteli, téměř bratry.

"Třeba by sis zašukal a konečně mě pak přestal šmírovat," navrhl Uchiha jako by se nechumelilo.

Jakmile ta slova blondýnek zaslechl, trhnul sebou a raději se zaměřil na zelenající se stromy pohupující se v lehkém větru venku za okny. Sasuke měl na jednu stranu pravdu. Už to byla opravdu dlouhá doba, kdy si naposledy vyhodil z kopýtka a šel se někam pobavit. Možná, že to bylo ještě před rokem, kdy nastoupil na vysokou a užíval si několik prvních měsíců na všech možných a nemožných akcích, než se umoudřil a konečně se plně oddal studiu? Netušil. Moc dobře ale věděl, že teď si nic takového dovolit nemůže. Ne, pokud má udělat zkoušku z mikroekonomie a nasbírat dostatečné množství kreditů, aby prolezl do třetího ročníku.

Zhluboka si povzdechl a jen zavrtěl hlavou. "Tobě se to řekne, když máš všechny zkoušky už hotový, šprte," zamručel nespokojeně a sledoval, jak druhý student přešel k zrcadlu, kde měl několik vyskládaných parfémů, a začal se mezi nimi přehrabovat.

Na ta slova se na něj starší mladík otočil a zatvářil se více než dotčeně. "No dovol? To je přirozená inteligence," mykl rameny, obrátil se zpátky k vůním, po jedné z nich sáhl a s nakrčeným nosem ji očichal, než si jednu dávku stříknul na zápěstí a druhou na krk. Pak se zarazil, jako kdyby ho něco napadlo, prudce se obrátil a bokem se ležérně opřel o nabílo nabarvenou skříň, "Co kdybys šel dneska večer se mnou a já ti za to výměnou prozradil, na jaký otázky se ptá, hm?"

"Jasně jsem ti říkal," začal Naruto s obličejem složeným v dlaních, než sebou trhnul a tázavě zvednul hlavu, "Ty máš otázky? A říkáš mi to teď?"

Uchiha pokrčil rameny a šibalsky se zazubil. "Zapomněl jsem."

"Jasně," vydechl nevěřícně druhý, "zapomněl..."

"Tak jdeš do toho se mnou, nebo ne?" nakrčil obočí tmavovlásek a složil ruce na hrudi, "Nezapomeň, že by ti to mohlo dost pomoct."

S posledními slovy na něj mrknul a čekal na jeho odpověď.

Naruto si jen odevzdaně povzdechnul. "Fajn," zamručel, "Ale ne, že tam budeš oblejzat nějakou babu a na mě se vybodneš jako pokaždý! Takový večery mě fakt nebavěj."

Druhý se jen zachechtal. "Neboj, na mě je přece vždycky spoleh," mrknul na něj.

"Jo, na tebe určitě," odfrkl si blondýnek, vstal a vyrazil do svého pokoje, aby se připravil, doufaje, že zas nebude Sasukemu křenit jak nějaká podělaná koule u nohy. Musel ale uznat, že měl pravdu. Vážně by mu prospělo, kdyby s někým zavedl řeč a konečně se seznámil s někým novým.

,Kdo ví,' pomyslel si, když otevíral šuplík s pečlivě nažehlenými košilemi od matky, ,... třeba budu mít štěstí.'

***

O hodinu a půl později už oba vysokoškoláci seděli v boxu jednoho z barů nacházejícím se v hlučném centru. Naruto byl ještě stále trochu nervózní z toho, že místo, aby se učil, jde raději pařit, ale alespoň trochu ho uklidňoval fakt, že zná Sasuke zkušební otázky. Vůbec by se nedivil tomu, kdyby mu je jejich profesor hned po úspěšně zakončené zkoušce s nadšením ukázal, aby mu je zhodnotil. Nechápal, jak to černovlásek dělal, ale většina vyučujících se z něj mohla zbláznit. A to se s ním táhlo už od základky. Byla pravda, že byl od přírody opravdu inteligentní a všechno učivo mu šlo samo od ruky, ale on by popravdě uvítal, kdyby se s tím aspoň pořád tak přizdisráčsky nevytahoval.

Nakonec nad tím jen zavrtěl hlavou, dlouhé opálené prsty omotal kolem orosené sklenice piva, zvednul ji a pořádně si přihnul. Hřbetem dlaně si pak otřel pěnu z úst a nebesky modrým pohledem, se zahleděl na svého nejlepšího přítele, který měl zrovna jednu paži omotanou kolem vnadné blondýnky s plnými rty a s lišáckým úsměvem ve tváři jí zrovna něco šeptem vyprávěl. Jestli si Naruto dobře pamatoval, představila se jako Ino a něco mu říkalo, že jestli tuhle noc bude poslouchat něčí hekání, bude to stoprocentně její.

V okamžiku, kdy položil sklenici zpátky na podtácek, musel Sasuke říct něco strašně vtipného, jelikož se plavovláska rozesmála zvonivým smíchem a zavrtěla se tak, až se její poprsí zavlnilo ze strany na stranu, čehož si ale tmavovlásek musel moc dobře všimnout, jelikož se v jeho temných očích hladově zablesklo. Místo toho, aby však pokračoval v konverzaci, zvedl hlavu a široce se na svého spolubydlícího zazubil.

"Co kdybysme si dali nějakýho panáka, hm?"

,Panáka. To určitě.'

Naruto si povzdechl, do ruky chytil půllitr s pivem a kývl hlavou. "Jasně. Dali byste si něco konkrétního?" zeptal se otráveně.

"Překvap nás," mrkl na něj Sasuke a Ino se líbezně uchechtla.

"Jasně," zamručel znovu Naruto, ale jakmile se otočil a vyrazil k baru, jen otráveně protočil očima. Moc dobře tenhle Sasukeho fígl znal. Jakmile měl kdokoliv, kdo mu zrovna křenil, "donést panáka", ve skutečnosti to znamenalo "zmiz a vrať se s chlastem nejlíp za hodinu". Jakmile na to pomyslel, v duchu bezeslovně zaklel a pak se sám sebe zeptal: "Co tady, pro Jashina, vůbec dělám?"

Znovu krásnou středu!

Máme tady zcela novou povídku na úplně nový pár ZetsuNaru! Doufám, že vás náš zelený kytičkový kamarád v podobě aloe vera moc neodradí. Nebojte se, tady se z masožravky vážně skládat nebude :D

Ale teď k povídce! Naruto, pilný vysokoškolský student, by celý víkend strávil těžkým učením, kdyby ho jeho nejlepší přítel Sasuke nevytáhl ven do klubu. Avšak to, že by se mu nějak extra věnoval, se taky úplně říct nedá. Odejde Naruto ten večer s nepořízenou, nebo nakonec najde důvod k tomu, skvěle se bavit?

Uvidíme se opět ve středu :3

Vaše Majo