,,a nyní prosím potlesk teprve 19 ti léta Fraya na svém býku plemene Jersey, se jménem Dusty. Potlesk."

Ozve se z rozhlasu a já se uvelebým v sedle pro rodeo. Začnu Dusty se vzpírá a různě vykopává.

David šílí ,,už je to pět minut." ozve se z rozhlasu a publikum začne skandovat mé jméno.

Na tváři se mi objeví úsměv, ještě chvíli a mám to v kapse tu cenu.

Ještě chvíli a v rodeu u nás na vsi se zajímavě zapíšu. Pomyslela jsem si a skutečně minula chvíle a jela minuta za rekordem takové štěstí takové to dokonalé štěstí.

Dal jsem se držela na Dustyho pevném skalnatém hřbetě který byl pokryty jemnou a dokonalou srsti Jerseyského býka.

Toto plemeno pochází z Dánska. Dav jasal a mé srdce zalil blahy pocit štěstí, štěstí a úspěchů.

Všichni jasali a já se pak jen sesunula z dokonalého hřbetu Dustyho a šla ve směru výjezdove brány za otcem co mi jen pogratuloval a pevně mě objal.

Zlatý pohár byl pak jen lehká třešnička na mém dortu úspěchu. A upřímně řečeno zvládla bych to i bez něj ale když to tak být musí...  Tak ať!

,,Noviny Oky, plátek oky, rozhovor fajn beru ale nejsem super hvězda."odškrtla jsem nějaké ty požadavky random blondáka.

A hodila mu tam podpis.

,,kolik za něj chceš?" zeptal se starý farmář celkem klidně při tom kontroloval Dustyho stav jak genetickou výbavu tak stavbu těla.

,,Dusty není na prodej." sykla jsem klidně.

Farmář si vyndal doutník a vyfoukl dým. ,,sakra holka uvažuji logicky ten byk má sakra dobrou genetickou výbavu radím vám dobře prodejte ho k insemátorovy čili mě a měj ho jako akcii.

,,ne stokrát ne!" hlesla jsem jedovate po tom farmářo-vetrynari a vyrazila s Dustym za ohlavku do přepravky. Pořádně jsem ho zavřela a zabezpečila.

Vlezla jsem do džípu a táta si mě změřil pohledem ,,co chtěl starej Bernard?" zeptal se.

,,Dustyho pro inseminační účely." sykla jsem a zapla si pás.

,,kolik?" zeptala se načež jsem já po něm vrhla odměřený pohled.,,Dusty není na prodej!" vyštekla jsem na něj. 

,,notak dostalo by nás to z dluhů jinak budeme muset ranč po mém otčímu prodat."pověděl klidně načež já věčný Cholerik, věčný a ne napravitelny zavrčela. 

,,prostě ne tak si prodej Kornwel tu tvou klisnu bílou jako sníh!" hádám se dal, on se hada semnou.

Nedáváme se sobě navzájem do očí takže on nemůže vidět mě slzy horké a hořké. Dlaní jsem si je otřela.

,,mlč!" hlesla jsem k otci a najednou se ozvala rána. Vysoukala jsem se z auta a obešla ho ve směru řidiče co to schytal o strom. 

Otec nereagoval na podněty a Dusty v přepravce bláznil zavolala jsem sanitku.

Doktor cosi hmatal u otce. ,,kdy se vám to stalo?"  zeptal se. 

,,Kolem šesté. '' pověděla jsem a v hlavě mi hrála píseň performing Please Forgive me Od Bryena Adamse.

,,dobře čas úmrtí půl šesté večer." pověděl doktor a já se na něj koukla.
Mlčím.

Pak jen hlenu,,proč? "
,,Mozková smrt." dostane se mi odolpovedi.
Mlčím.
❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️❤️
Snad líbí sorry za opoždění...