Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

zpatky k Mandarynce

Zapomněla jsem vám říct ze jsem mládě žirafi pojmenovala
Mandarynka.Uz ji mam měsíc docela vyrostla a zvykla si na mně.
Byl květen 11 když jsem zjistila ze s Mandarynkou něco není v pořádku měla nafouklé břicho a tesko dýchal. Okamžitě jsem ji udělala všemožná vyšetření nakonec jsem ji operovala žaludek snědla trávu ve které byl drát,bylo to za pět minut dvanáct,malém se ji totiž rozlil obsah zaludku do tela. 
Po tomto startu jsem už ani neočekávala ze by se snad mohlo ještě něco počet. Přišla jsem do lvího výběhu lvice spokojeně ležela ale její druh měl rozkouslou tvař. Porvali se řekla jsem a vešla do výběhu. Což byla druha blbost lvice na mne totiž začala vrčet zaradila jsem zpatecku a hbite přelezla plot ,,do háje" zamumlala jsem si pro sebe ,,asi tu praštěnou lvici budu muset uspat" lapla jsem pušku s narkózou a střelila ji šipku mezi oči.
To same se Samsonem ano lvi samec dostal toto jméno,do jejich vybehu jsem dala prepazku. Sundala jsem si džíny a vzala si sortky na programu jsem jeste mnela navstevu kamaradky Tamary ale byla jsem vycerpana takze jsem ji cinkla ze nepridu.Sedla jsem si na lavucku před vibehama,Mandarinka mi skocila na klín olizovala mi tvar. Bylo mi v jeji pritomnosti dobře hlavou mi proklouzla myslenka typu jak je tohle  mozny ze vlezu k lvici do vybehu.Myslenky mou hlavou jen proudili jindy bych kazdou z nich radne rozmotala ale dnes mi bylo tsk trochu podivne,dolehl na mne stesk po domovine,po cechach,po mé drahe rodine.
Kdy se tam vratim? Nejpozdeji za dva az tri roky az sezenu zamestnance,v ocich se mi obevilo par slz ztekli mi po tvari pevne jsem doufala ze Bob osetrovatel,uklizec a obrance mne nevidi. Vazne jsem v to doufala ale videl Bob je vsude. ,,Proc brecis"zeptal se mne ,,neres prosim" rekla jsem a utekla nahoru do pokoje teprve tam me slzi nabrali obratky a ja si sedla na postel a brecela. Otevreli se dvere ten neodbytny bob tam stal ,,stalo se neco?" Na dukaz ne sem zakroutila hlavou ,,nestalo se nic vazneho" Bob si sedl vedle mne na postel a objal mně bylo to to co jsem potrebovala ,,chybi ti domov a rodina?" Zeptal se ,,hmm" na nic vic jsem se neznohla. Tehdy jsem pochopila ze v nem mam oporu.

Další část tohoto příběhu je mezi nami :-) :-) :-)  ani jsem ji neplanovala :-) :-) :-) ale tak stalo se :-) :-) :-)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro