Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Pláč v atriu Ministerstva

Ten letní večer nebyl ničím významný, ale přesto se muži vryl do paměti. Nestávalo se často, že by budova Ministerstva vídala tohoto zrzka často. Jistě některé z jeho příbuzných ano.

Když úřední ženský hlas ohlásil atrium, muž s kufříkem vystoupil z výtahu a kovová mříž se s cvaknutím zavřela. Zrzek se ostražitě rozhlédl, atrium vypadalo liduprázdné, ale my víme, že zdání často klame. Kdo by tu však, co pohledával v tuto večerní dobu, snad jen upracovaní workoholici jako byl jeho kamarád a zachránce kouzelnického světa. Všichni normální už byli dávno doma, u svých rodin.

***

Pospíšil si přes atrium, aby už byl venku. Jenže u fontány kouzelných bratří ho upoutal jakýsi pohyb a sotva slyšitelné vzlyky. Zamířil ke zdroji zvuku.

,,Stalo se vám něco?" zeptal se, jakmile v té hromádce na zemi poznal ženu. Ta si sedla a odhrnula si dlouhé světlé vlasy z obličeje. Oči měla napuchlé a rudé od pláče a zkrátka vypadala jako rozteklá panda.

,,Nee, teda ano...asi, já...," opět propukla v pláč. Tentokrát hlasitější. George si sednul vedle ní a prostě ji obejmul. Nevěděl proč to dělá, proč se vůbec zabývá nějakou ...

Jen věděl, že to potřebuje. Cítil to. Věděl, jaké to je, být na dně svých sil. Když ji pustil, vyčaroval kapesník a podal jí ho.

,,Jestli ti někdo ublížil, bude za to pykat. Bude litovat, že kdy ublížil takové krásce jako jsi ty,"

,,Pochybuju, že bys něco zmohl proti němu," vylezlo z ní nakonec. George se velice podivil.

,,Pracuje tady na Ministerstvu?" zeptal se George maličko ostražitěji. Žena přikývla.

Vtom s rachocením přijel výtah a vystoupil z něj muž s čokoládovou pletí. Rozhlédl se na všechny strany. George zpozoroval, jak ta žena strnula a maličko se posunula zpoza fontány, tak aby nebyla příliš vidět. Šlo o vteřiny a rudovlásek ani na chvíli nezaváhal. Jestli jí ublížil a teď ji hledá...

,,Měli bychom odsud zmizet co říkáš?" zašeptal k ní. Chytnul ji za ruku a s hlasitým prásknutím je přemístil. Ještě stačil zaslechnout mužský výkřik. Musel si jich na poslední chvíli všimnout. Zatraceně.

***

Objevili se v dobře známé uličce plné obchodů, teď pochopitelně zavřených.

,,U Merlina to bylo o chlup, už jsem si myslel, že po nás půjde," ulevil si nahlas George.

,,Co si vůbec myslíš, že děláš Weasley! Takhle mě unést! Blaise mě určitě bude hledat," vyjekla blondýnka a pustila se jeho ruky.

,,Klid, jen klid. Tady tě nenajde," snažil se ji vzít znovu za ruku, ale ona odmítla. Objal ji kolem ramen.

,,A co dělám? Hmm třeba to, že tě zachraňuju ? Jestli chceš můžeme se tam vrátit," dodal ale ona rázně zavrtěla hlavou.

,,Ne, prosím. On, i tak to bude zlé, až se za ním vrátím," zamumlala ještě.

Pak se vydali ke Kratochvilným kouzelnickým kejklím. Prošli ztichlým obchodem a nahoru po točitém schodišti.

,,Nemusíš se za ním vracet. Tady jsi v bezpečí, chceš čaj, kávu nebo..."

,,Čokoládu?" pousmála se blondýnka. George se zazubil. Za chvilku už seděli vedle sebe na rozkládacím gauči a před nimi dva hrnky horké čokolády s čepicí šlehačky.

,,Víš, on dřív takový nebyl. Jen, je toho na něj v poslední době moc. A tak si ulevuje od hněvu doma, merlinžel netuší, jaký dopad to má na mě. Před všemi se snaží vypadat, jakože je všechno dokonalé, ale pravdou je, že nic nevychází, tak jak má," rozpovídala se.

,,Svět zkrátka není továrna na splněný přání."

,,Někdy si přeju, aby byl, stačilo by k tomu tak málo," a žena se zničehonic opět rozbrečela. George ji už skoro automaticky znovu objal. Položila si mu hlavu na rameno.

,,Myslela jsem, že budeme spolu šťastní, jenže nešlo mi otěhotnět. Hodně jsem se trápila, a pokaždé když se to povedlo, jsem o to přišla. A nedávno se ještě stalo to s mojí sestrou,"

,,Co se s ní stalo?"

,,Ztratila jsem ji. Astoria zemřela, byla hodně nemocná, a nakonec zemřela na následky pokrevní kletby," zakvílela, když se jí konečně podařilo, ze sebe něco kloudného dostat. George na minutku ztuhnul, jako by ho byl někdo polil ledovou vodou. Konečně, jako by mu začínalo docházet, koho to vlastně má před sebou. Tohle musela být Daphne Greengrassová, i když už nějakou dobou asi Zabiniová.

Znal ji jen tak letmo z Bradavic, protože byla stejně stará jako Harry, Ron a Hermiona. A i když to s ním hodně zatřáslo, nedal na sobě nic znát. Chtěl jí jen pomoct, i když se v něm na chviličku zvednul záchvěv odporu ke Zmijozelským. Snažil se ho však silou vůle přimět, aby zmizel. Vždyť je to už víc jak dvacet let.

,,Je to hrozné, mám pocit, že jsem ..."

,,Na všechno sama, a že už budeš navždycky jen a jen smutná, a že už nikdy nebudeš mít důvod ke smíchu," dopověděl za ni a ona jen kývla. Pak si odhrnula vlasy z obličeje a utřela si slzy.

,,Proč jsi mi vlastně pomohl Weasley?" zeptala se jej a snažila se mu podívat do očí, jenže on odvrátil pohled, aby neviděla, že i jemu se tkví v očích slzy.

,,Můj život stojí za starou bačkoru, co si budem, ale když jsem tě tam v atriu Ministerstva uviděl, řekl jsem si, že je na tom někdo ještě hůř a že ti musím pomoct. A, že je mi jedno kdo jsi, nebo kdo jsi byla. Já vím, jak bolí samota Daphne. Vím, jaké to je ztratit někoho blízkého," přitom co mluvil si ji posadil na klín a hladil ji po zádech. Lidský dotyk ho uklidňoval a byl si jist, že Daphne taky. Chvíli jen tak tiše seděli a vnímali jeden druhého.

,,Koho jsi ztratil ty?"

,,Svého bratra, Freda," rudovláskovi se jméno svého dvojčete zaseklo v hrdle. Už mnoho let jej nevyslovoval, protože to bylo příliš bolestivé.

,,Zemřel při bitvě o Bradavice, před jednadvaceti lety," utrousil. Daphne se k němu ještě víc přitulila.

,,To mě mrzí Georgi, začíná se mi něco málo vybavovat, jak se o vás říkalo, že jste jedna duše ve dvou tělech. Muselo to být pro tebe hrozné," řekla a pohladila ho po ruce.

,,Máš bystrého pamatováka krásko," zalichotil jí a blondýnce se nahrnula červeň do tváří což, ale George v tom šeru nemohl vidět. Ještě dlouho si ty dvě osamělé osoby povídaly, až nakonec Daphne úplně vyčerpaná usnula v polosedě Georgovi na rameni.

Tma je zhouba pro jednotlivce, ale spojenec pro dva.

______________________________________
Tak máme tu na poslední chvíli další jednodílovku a musím říct, že mi trvalo mega dlouho než jsem ji dopsala, ale celkem tu feeluju George s Daphne ❤❤❤

Užívejte prázdnin dokud jsou🔥
Andy

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro