4.- do střehu
Královna se vztekle postavila, když vyslechla poslovu zprávu. Mia Greenchick, budoucí nevěsta pro jejího syna byla unesena, aneb všechno tomu nasvědčovalo.
,,Někdo nechce, aby se rody L'amour a Greenchick spojily," svěřila se poté Frodrikovi šeptem. ,,To je dost možné, má paní," přitakal rádce. ,,Musíme vyslat špehy. Ať zjistí, kdo prahne po naši krvi," královna se znovu otočila k poslovi. ,,Och, to je strašné!" Zvolala, ,,můj ubohý syn bude tak smutný."
,,Greenchickové mají i jiné dcery," špitl Frodrik. ,,Kolik je té momentálně nejstarší, která se živá nachází na jejich panství?" Zeptala se jakoby nevinně královna. ,,Patnáct," zamumlal Frodrik. ,,Musíte ji najít," zasyčela mu královna do ucha. ,,Nebo mi přineseš tvou hlavu."
Hyacinth Narshwell si poposedl na trůně. Nesmírně ho zajímalo, odkud jsou a proč jsou zde. Jakmile je ale spatřil, jejich tváře mu připadaly povědomé.
,,Vítejte, vítejte, mí milí přátelé. Copak vás do těhle končin přivádí?" Narshwell rozpřáhl ruce. Mia mírně sklonila hlavu. ,,Náš pán a vládce nás posílá s mírovou smlouvou," řekla hlubším hlasem. ,,Tak s mírovou tedy?" Narshwell si je zkoumavě přeměřil. ,,Copak my s někým válčíme?" Vyhrkl. ,,Náš pán má rád věci předem zařízené," řekla odměřeně Mia. ,,Ach tak," pokýval hlavou Narshwell. ,,Tak se již u nás nemusíte zdržovat. Přeji Vám hodně štěstí na cestu," severský pán mávl povýšeně rukou.
,,A doprovod nám nenabídnete?" Nenechala se Mia odbít tak snadno. Hyacinth Narshwell se zamračil, ale dívka s fialovýma očima ho předběhla.
,,Já půjdu, otče," Dívka postoupila dopředu. Její stříbrné brnění se zalesklo ve slunečním světle. ,,Já je doprovodím až k samotnému králi."
,,Proč jste chtěla doprovod?" zašeptal Patrik Mie, když odcházeli ze sálu. ,,Protože jsem potřebovala, aby ta holka šla s námi. Neptej se mě proč, mám jen takové tušení a navíc potřebujeme ozbrojený doprovod. Na cestách jsou prý lupiči."
Cameron už po páté přesekl figuře hlavu. ,,Výborně, můj pane,"
Starý mužík zašermoval ostře nabroušeným mečem. ,,Teď si dáme trochu toho šermování," mužík v rychlosti zaměnil meč v tenký rapír. Cameron si povzdychl. Vytáhl svůj vlastní rapír se zdobným chráničem ruky. ,,Snažte se mířit na mou čepel," mužík si stoupl do bojového postoje. Za minutu mužíkův rapír poskakoval na zemi. ,,Výborně!" Staroušek nadšením div nevyletěl z kůže.
,,Chci bojovat s mečem," Cameron sklonil rapír a na důkaz ho odhodil pryč. ,,To ale není na programu," namítl mužík. ,,Mistře Otávio, má matka nerozumí soubojům. Řiďme se programem mého otce," Cameron vytáhl z pochvy krásný jednoručný meč s čepelí kovanou do oblouku a tmavým jílcem. ,,Do střehu!" Křikl a usekl šestému panákovi hlavu.
Miina věrná klisna Vihreä, i s Patrikovým valachem, stála na nádvoří. Mia se ladně vyhoupla do sedla. Dcera Hyacintha Narshwella už čekala u brány na své válečné klisně s havraní srstí. ,,Tak tedy pojeďme," Mia dívku předjela a vydala se po mostě jako první.
Ušlapaná stezka tlumila zvuk kopyt klusajících koní. Mia vedla skupinku pod košatými duby a nenápadně si prohlížela cizí dívku. ,,Jmenuji se Olivia Narshwell [naršwel], jestli to chceš vědět," dívka popohnala koně, aby se octla na stejné úrovni jako Mia. ,,Proč vlastně nás chceš doprovázet?" Nadhodila Mia. ,,Myslím, že to víš," zasmála se Olivia. ,,Vim, že nejste poslové. Vyzařije to z tvého chování a z postroje tvého koně," dodala.
,,Máš pravdu," ušklíbla se Mia. ,,Já jsem Mia z rodu Greenchick a Patrik je učeň na doktora."
Olivia škubla za otěže, až její klisna Fantasia pohodila nesouhlasně hlavou, ,,Aha, teď je chápu. " pronesla pomalu. ,,Co tím myslíte?" zeptal se znepokojeně Patrik. ,,Včera jsem na vyjížďce potkala královského posla. Blekotal cosi o tom, že jakási princezna byla unesena. Vysmála jsem se mu do tváře a když se pokoušel k nám dostat, poštvala jsem na něj psy," Olivia se pousmála při vzpomínání. ,,Proč?" hlesla Mia, ,,proč jste ho nebrala vážně?"
,,Protože se mi zjevila kouzelná víla a řekla mi co mám dělat," Olivia se znovu rozřehtala. Mia a Patrik po sobě hodili znepokojené pohledy.
,,Ne vážně, přišel mi dopis s nějakým divným textem. Myslím, že ho mám s sebou. Někde. Moment," Fialovooká dívka prohrabávala své brašny až vytáhla stará pergamen převázaný zelenou stuhou. ,, Stojí na něm: láska a hněv slunce stvoří, zvadlé listí skončí v moří. Zralost podzimu se zničí, mrtvoly v zemi křičí: Hrozny bledé dozrají. Nebesa stojí v okraji..."
,,Slunce spadne v stín, dopustí se strašný čin!" vyjekla Mia lehce zděšeně a lehce překvapeně. Olivia se zarazila. ,,Ano, přesně tak," srolovala pergamen zpět do ruličky a zastrčila do brašny. ,,To není text, to je proroctví. Má sestra o něm věděla, a proto jsem tady," zašeptala Mia jakoby nevěřícně.,,Podle mě není úplné. Všechna proroctví musí mít hlavu a patu a něco o tom, že se může něco zachránit. Četla jsem o tom," Olivia pobídla Fantasiu, aby se krokem rozešla v před. ,,Ano, přesně to si taky myslím. Pergamen, který jsem našla já byl dole utržený," Mia pobídla Vihreu, aby se také rozešla. Patrik ji následoval.
,,A odpověď bude v knihovně, která ví všechno. Jedna je i ve Warse, našem hlavní městě," podotkla Mia ještě.
Ke královskému městu dojeli až po druhém večeru. Mladí tři lidé se zastavili na kopci a prohlíželi si veliké město se spoustou věží. Na východě stál obrovský hrad s vysokými věžemi a mnoha okny. ,,V tomhle městě je ta knihovna, která by nám snad měla dát odpověď. Určitě v ní najdeme konec proroctví," Olivia se otočila na Miu a Patrika. ,,Jsme tady, už to nejde vzdát," Mia přitáhla své klisně otěže a cvalem s ní vyrazila ze svahu.
Alex popohnal svého hnědáka a zvedl ruku, aby jeho doprovod zastavil. Měl bratrovi nahnat kance do pasti, kterou Cameron připravoval. Jako vždy má připadnout sláva němu, on bude ten, který udělí největšímu štětináčovi smrtelnou ránu. Alex pocítil bodnutí žárlivosti. ,, Můj pane, divoká prasata namíří na špatnou, když budeme čekat ještě déle," člen jeho družiny s mírným úklonem hlavy popohnal svého koně, aby stál na stejné úrovni s Alexovým hřebcem. ,,Máš pravdu," zavrčel princ, ale zůstal stát. ,,Vás baví nadhánět zvěř a sledovat, jak si zásluhy přebírají jiní?" Alex se ohlédl na své společníky nadháněče. Muži mlčeli, nebyli si jistí, kam mladý princ směřuje. ,,Mě tedy ne. Tuhle kořist jsme našli my a my si ji taky ulovíme, " Alex pobídl svého hřebce a vyrazil lesem v před. Jeho doprovod ho následoval.
Veliký štětinatý kanec se právě rochnil v blátě u bažiny, když na něj Alex s nadháněči narazil. ,,Obejděte ho, nenápadně. Až zakřičím teď, tak do něj zapíchnete všechny zbraně, které budete mít po ruce. Snažte se mířit na hlavu a srdce, a snad se trefíme do nějakého orgánu, " Alex si nachystal svůj nadháněcí oštěp, a upevňoval si zbroj, zatímco jeho společníci pomalu obstupovali, neviděni, bažinu. Koně nechali společně s princovým hnědákem přivázané u stromu.
Alexander zkontroloval okolí bažiny. Nikdo z nadháněčů se nehýbal. Princ se zhluboka nadechl, vykřikl a zaútočil na kance. Z toho se ze chvilky stal jehelníček. Divočák chvíli ještě koulel očima a snažil se vyprostit z bažiny, dokud jednoho nadháněče napadlo ho praštit polenem. Zvíře se zachvělo a umřelo. ,,Rychle pro koně, ať nám nezajede hlouběji do té bažiny!" přikázal Alex a sám odskočil, jelikož si všiml, že se začíná on sám potápět.
Konečně divočáka dotáhli ke kopci nad městem, kde už na ně čekal Cameron s lovci. ,,Počkejte tady," nařídil nadháněčům Alex. ,,Ty půjdeš se mnou," vyzval však mladého nadháněče, který praštil kance polenem.
Z očí korunního prince šlehali blesky.,, Nedodržel jsi čas," obvinil svého mladšího bratra. ,,Ale jsem tu," Alex se křivě pousmál. Lovci za korunním princem svírali meče, až jim klouby bělely.
,,No a? Kdo říkal, že musíme lovit spolu? Já mám ve své skupině také pár lovců," Alex popojel blíže ke Cameronovi. ,,Ty máš nadhánět!" vyštěkl Cameron hlasem plným zloby. ,,To neznamená, že nemůžu i lovit!" Alex si přechytil otěže a druhou ruku položil na jílec meče. ,,Pohleď, bratře, na vítěze dnešního lovu," Alex škubl hlavou k mladému hochovi, sedící na koni za ním. ,,Pokloň se králi lovu bratře. Zabil velkého kance zbraní přírody," hučel do prince Alex. Cameron přesunul svůj pohled na nadháněče. ,,Nevidím kořist," namítl a ušklíbl se. ,,Pojeď za mnou," bratři sjeli svah k mrtvému zvířeti. Cam seskočil z koně a přidřepl ke kanci. ,, Opravdu je mrtvý," přiznal s kyselostí v hlase. Vstal a došel k nadháněči, který kance zabil. ,,Dnes máš privilegium. Ty a tvá rodina se smí účastnit tento večer královské večeře, jakožto i bálu i divadla."
Královna se omluvila a vytratila se dvorním dámám do svých komnat. Tam na ni čekala ženská postava s malou brašničkou. ,,Kolik chcete?" hlesla královna, mezitím, co si prohlížela lahvičky. ,,Má paní chce jen moc, kterou vy jí můžete dát." zašeptala osoba.
Mia a Olivia s Patrikem v závěsu se proplétali davem. Kopyta Oliviiny válečné klisny rozdupávaly vše na zemi i nohy kolemjdoucích. ,,Tamhle je nějaká velká budova," sykla Mia, když se ocitli na náměstí s trhy. ,,To bude ona," souhlasila Olivia. ,,Tak jo, víme, kde je. Pojďme se někde poblíž ubytovat."
Mia zabočila do postranní uličky, když v tom se z uličky vyřítila velká skupina jezdců s dvěma velkými koňmi v čele. Ryzák a hnědák s jezdci cválali vedle sebe a přejeli vše, co se včas neuklidilo z dosahu jejich kopyt. Mia Vihreu strhla zpět a zírala na jezdce jedoucím na ryzákovi. Byl tak v jejím věku, ale to nebylo to, co ji zamrazilo. Jejich oči se na okamžik střetly, když kolem ní projížděl. Jakoby se vše zpomalilo. Dusot kopyt zněl v dáli a Vihreä se tvrdě opírala do udidla. Mladík pohodil vlasy, které mu vítr navál do obličeje a podíval se Miu znovu. Duhovky jeho očí byly děsivě rudé a probraly dívku z transu. Ohlédla se na Olivii, která se snažila překřičet dunění kopyt.
,,Jedem pryč!" křikla jí Olivia do ucha a pobídla svoji Fantasiu do již volné uličky. Patrik ji následoval, Mia na chvíli zaváhala, ale poté pobídla svou klisnu a rozjela se za nimi.
Krčma, do které Olivia namířila byla malá dvoupatrová budova se stájí na dvoře. ,,Nechme koně tady a pojďme do knihovny," navrhla Mia. ,,Ne, nejdřív se musíme najíst a odpočinout si," namítla fialovooká dívka a zamířila si to i s Patrikem do krčmy. ,,Fajn," pokrčila rameny Mia a předala svoji klisnu a koně svých přátel podkonímu .
V místnosti bylo příjemné teplo. Mia, Patrik a Olivia se usadili nejzazším rohu. Mladá šenkýřka se odnesla dva korbely piva k sousednímu stolu a pak se přitočila k přátelům. ,,Copak si dáte?" usmála se na ně. ,,Potřebuji doplnit vodu," Patrik nemotorně vstal a podal šenkýřce svoji čutoru. ,,Hm, pojď se mnou, můžeš si nabrat ze studny." usmála se dívka. Patrik se mírně začervenal a vyrazil za šenkýřkou dřív, než ho Mia s Olivii stačily zadržet. ,,Myslíš, že se mu něco stane?" nadhodila Mia. ,,Doufejme, že nás nikdo nepoznal," Olivia obrátila pohled na člověka, který právě rázně rozrazil dveře do krčmy. Všechen hovor náhle ustal. Olivia se nenápadně naklonila směrem k ženě sedící přes uličku. ,,Hej, kdo je to?"
Cameron zamračeně sesedl na nádvoří a kdyby pohled mohl zabíjet, byl byl Alex už nejmíň stokrát mrtvý. Ten si z toho však nic nedělal, jen si k sobě znovu přivolal Felixe, onoho nadháněče, co zabil kance polenem. Každý se poté vydal tam, kde měl práci.
Bratři se málem srazili ve u velkých dvojdvěří, vedoucích do hradu z nádvoří. Rudý a oranžový pohled se střetl a chvíli to vypadalo, že se bratři uškrtí navzájem, když v tom se dveře otevřely. Stála tam mladá dívka s hustými, blonďatými vlasy a překvapeně si oba prince měřila. ,,Miss Kirsten," její nosič zavazadel se protlačil kolem princů a položil vedle ní dva velké kufry. ,,Chtěla by jste si nějaký nechat u sebe?" zeptal se sípavě nosič. ,,Ne, odneste to do mé komnaty," odbyla ho Kirsten a přivřela své oči s barvou zlata. ,,Ah, vy jste princ Cameron," usmála se najednou na Camerona, až ho to překvapilo. ,,No, to jsem já," Princ se nechápavě podíval na Alexe, který se na krásnou Kristen zamračil. ,,A vy jste kdo?" Vypálil na ni.
,,Jsem velvyslankyně sestry vaší královny. Mimochodem, o tobě se královna nezmínila."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro