,,Tady máte, jak jste chtěla," Mia přiběhla do své komnaty, kde na ni opět čekal Patrik s lanem a dýkou. ,,Díky," Mia mu rychle vzala lano a dýku a pokývnutím ho poslala pryč.

,,Máti, je mi nějak zle," zanaříkala Mia, když k ní její matka přišla, proč se nechystá na dnešní bál. ,,To snad ne!" Lekla se máti. 

,,Ach, neboj se, není mi tak zle jako bylo mé nebohé sestře."
,,To je dobře."
,,Ale zle mi je."
,,Jak moc, mé dítě? Pověz."
,,Ani moc, ani málo."
,,Mám zavolat doktory?"
,,Ne, to není nutné."
,,Já je radši jen zavolám. Pro jistotu mé staré duše."
,,Jen mi je špatně od žaludku, máti."
,,I to je zlé. Čekej zde, má dcero, nehni se ani o kousek."
,,Jistě."

Jakmile matka opustila místnost, Miin žaludek se v rychlosti uzdravil. Popadla svůj zateplený plášť, brašnu s pergamenem a vyhlédla z okna ven.
Její pokoj se nacházel ve třetím patře. Mia se opřela o stěnu a zhluboka nadechla. Pak z okna vyhodila dlouhý provaz, jehož druhý konec byl zavázaný k noze postele. Pomalu začala sešplhávat dolů.

,,Mia?" Chlapec s černými vlasy a červenýma očima se pochybovačně podíval na královnu. ,,Rod Greenchick je velmi významný na západě naší země. Uvědom si, Camerone, ze když si ji vezmeš, budeme mít v moci jak jih a východ, tak i západ a sever," královně se vzrušením zaleskly oči. ,,Sever?" Nechápal opět Cam. ,,Tvůj bratr má taky právo na část země. Dostane sever a vše se tak vyřeší," královna se usmála na své princátko. Cameron kývl. ,,Jdu to říct bratrovi," a odešel pryč.

,,Bratře," Cam pootevřel dveře. Jeho mladší bratr seděl u okna a koukal ven. ,,Co chceš, Came?" Prohodil bez valného zájmu. ,,Dostaneš sever, Alexi," oznámil mu Cam. ,,Aha," hlesl jen Alexander. Chvíli trapného ticha přerušil znovu Alex. ,,A proč mi to říkáš?" Alex konečně přetočil svůj pohled na bratra. ,,Jen tak, abys byl v obraze," pokrčil rameny upřímně Cam. ,,A co dostaneš ty?" Alexovy oranžové oči ho propalovaly svým ohnivým pohledem. ,,Trůn, západ, jih, východ a nevěstu," vypočítával na ruce Alex. ,,Jak to víš?" Podivil se Cam. Alex jeho otázku ignoroval. Na pravé ruce roztáhl pět prstů, kdežto na druhé ukázal jen palec. ,,Podívej se, bratře, ty jsi má pravá ruka a já levá. Tys dostal vše co už dostat můžeš, kdežto já mám zbytek, který se k tobě nevešel. Ty máš celou ruku. Já jen jeden prst. No řekni, bratře, je to spravedlivé?" Alex se od Cama odvrátil a znovu ho zaujalo dění na druhé straně okna. Cameron nevěděl, co na to říct a tak se jen tiše vytratil.

Miiny ruce byly rozedřené do krve a pálily, jak Mia lezla dolů a snažila se přitom nezabít. Ale teď stála dole. Její cíl byl jasný. Musí dokončit proroctví. A také chtěla splnit přání zesnulé sestry. Dívka se rozběhla ke stájím. Svoji vranou klisnu rychle vyvedla ze stání a osedlala. Přestože jí otec několikrát vysvětloval, že nesmí  vyrazit tryskem, dokud kůň není rozehřátý, Mia rychle na koně nasedla a pobídla do co největšího spěchu. Společně se rozběhly přes most do nedalekého lesa. Na jeho kraji u rozštípnutého stromu bleskem klisnu zarazila. Tady se měla sejít s Patrikem.

Musela čekat ještě dobré čtvrt hodiny, než se přiřítil. ,,Jsem tady, ma'am Mia," a nemotorně se poklonil. ,,Žádná madam Mia, miss Mia, lady Mia, jen Mia, prosím," jeho ma'am Mie začalo jít na nervy. ,,Tak jo, jedeme," Miina klisna Vihreä se přestala pást. Něco zaslechla. Mia pozorovala, jak se Vihreiny uši točí. ,,Něco se děje," řekla zbytečně, protože už zaslechli dusot koní a křik jezdců. ,,Korunní princezna byla unesena!" Zaslechla Mia i Patrik. ,,Nebudou si myslet, že Vás unáším, že ne," Patrik vykulil oči. ,,Ne, protože jim utečeme," Mia pobídla Vihreu a vyrazily cvalem pryč. Patrik se dlouho nerozhodoval a upaloval se svým hnědákem za nimi.

Cam se potloukal palácem. Bylo mu líto, ze na něj jeho bratr křičel. Možná toho dostane opravdu víc než on, ale Alex si zase bude moct vybrat svůj osud. To je víc než mít trůn a korunu. Musí se se svým bratrem udobřit. Cam se prudce otočil a rozběhl se zpátky.
,,Alexi? To jsem já, Cam. Můžu dovnitř?"
Žádná odpověď.
,,Alexi? Jsi tam?"  Cama se zmocnila temná předtucha a proto zatřásl zamčenými dveřmi.
,,Alexi!"  Tentokrát Cameron zařval.
,,Nevylom mi dveře, bratře," Alex stal kousek od Cama a zvědavě ho pozoroval. ,,Proč jsi zamknul svůj pokoj?" Chtěl vědět Cameron a znovu bouchnul do dveří. ,,Aby mi tam nevlezlo něco, co tam nepatří," Alex odstrčil Cama a odemknul svůj pokoj. ,,Lekl jsem se," špitl Cam. ,,To by matku nepotěšilo," Alex se ušklíbl a zabouchl dveře Cameronovi před nosem.

Miu do obličeje šlehla už pátá neviditelná větvička, jak se společně s Patrikem drali lesem. ,,Kam vlastně jedeme?" Křikl Patrik a rychle se sehnul, aby nebyl trefený další větví.
,,K panství Narshwellů," zakřičela Mia a prudce strhla Vihreu do strany, aby nenarazily do stromu. Patrik zakňučel, když ho do ruky šlehla malá haluz. ,,A jak je to daleko?" Křikl znova, protože měl malých větviček plné zuby.

,,Už jsme tu," oznámila mu Mia a zastavila na kraji obrovského jezera s hradem na druhé straně. K hradu vedl dřevěný most, na který by se stěží vešly dva kočáry. Mia se bez rozpaků pustila po mostě, ale Patrikův hnědák zaváhal. ,,To zvládneme, chlape," ani Patrikovi se tam moc nechtělo, ale na druhou stranu tu nechtěl zůstat sám.

V budce stál v pozoru voják. Přeměřil si je pohledem a zvedl bradu. ,,Kdo jste?" Zeptal se panovačným hlasem. ,,Seilvia Modronosíková a tohle je můj bratr Saisel Modronosík," Mia se už předtím s Patrikem dohodla, že se nebudou představovat svými skutečnými jmény, protože chtěla utajit svoje jméno. ,,Přicházíme z daleka a cestujeme do hlavního města do královského hradu jako vyslanci od našeho krále Liškysluva  pátého," Mia lhala jako když tiskne. ,,A rádi bychom bezpečný odpočinek, jelikož jsme velmi unavení," Seilvia unaveně přivřela oči a vydechla. Voják dal rukou znamení, aby otevřeli bránu. Saisel vytvořil útrpný obličej, který prozrazoval, že ho bolí celé tělo. ,,To jsou mi hosti!" Buclatý pán v košili a kalhotách s červeným pláštěm po okrajích lemovaný hranostajovým kožíškem sprásknul ruce. Seilvia se na chvíli stala Miou a nenápadně si prohlédla okolí. V duchu si pomyslela, že by mohli tu hradbu se štrádujícími vojáky v pohodě přelézt. ,,Pojďte za mnou, lady Seilvia," vysoký hezký muž se na Miu usmál a nabídl ji rámě, které Mia mlčky přijala.

Cestou chodbou si snažila zapamatovat všechny detaily, aby pak trefili zpátky. Muž ji dovedl k jejímu pokoj, uklonil se a zmizel. Mia vstoupila do pokoje a vyhlédla z okna. Dole se leskla černá hladina.
Do pokoje vstoupila služebná. ,,Má paní, jestli jste si odpočinula, náš pán Vás i s Vaším bratrem rád uvítá v síni," služka rychle narovnala peřinu, na které Mia před chvílí seděla. ,,Mám Vás tam dovést," řekla služebná a smetla neexistující smítko ze stolku. ,,Tak tedy pojďme," kývla hlavou Mia.
Služka ji vedla labyrintem chodeb, ale Mia si byla jistá, že několikrát procházeli tou samou chodbou. Mia se zamračila, ale nic neřekla.

Konečně přišly do sálu. Buclatý pán seděl se svým hranostajovým kožíškem na maličkém trůně. No jistě, pomyslela si Mia, Hyacinth Narshwell, pán severu, pěkný náfuka.

Mia na sobě ucítila něčí pohled. Vedle Narshwella stála dívka podobně stará jako Mia. Miu hned na ní něco zaujalo, ale nemohla na to přijít.
Pak pochopila.
Dívčiny duhovky byly úplně fialové.