1- okamžik
Mia Greenchik [grýnčik] byla tak odlišná od svých vrstevnic, že to ani nebylo možné. Nezajímaly ji hezké šaty či šperky. Neomdlévala při sebemenším leknutí. V životě by si nevzala na sebe bílé rukavičky. Avšak pocházela z významného šlechtického rodu a to bylo její smůlou.
Mia milovala, když se mohla prohánět lesem tryskem na bujném hřebci. Čím však byla starší, tím víc si uvědomovala, že je druhá nejstarší dcera a že její starší sestra je nemocná. Hodně nemocná! Mia nebyla hloupá a dokázala si dát dvě a dvě dohromady. Jestli její sestra umře, Mia se bude muset vzdát svých vyjížděk a cviku se zbraní. Bude muset si obléct šaty a šperky, natáhnout rukavičky a nasadit falešný úsměv a sladký hlas. To byla Miina největší můra.
,,Madam Mia! Ma'am! Mademoiselle! Počkejte!" Mia si natáhla jezdecké rukavice a ohlédla se. Doktor Ross byl vrchní lékař její sestry a měl Miu informovat hned, jakmile by se její sestře přitížilo. Teď k ní běžel jeden z jeho učedníků, Patrik. ,,Co se stalo?" Patrik vždy, když byl nervózní či vyděšený mluvil různými jazyky. ,,Vaše sestra..," zajíkl se Patrik. ,,Co je s ní?" Vyjekla Mia. ,,Pojďte, c'mon, ale rychle, schnell, ma'am Mia," blekotal Patrik. Mia nechala Patrika Patrikem a rozběhla se k sestřiným komnatám.
,,Clio!" Vykřikla Mia, jakmile přeskočila práh pokoje její sestry. Clia ležela bezmocně v obrovské posteli obklopena lékaři. Mia je odstrčila a popadla Cliu za ruku. ,,Jak je ti?" Zeptala se něžně. ,,Clio!" Mia zvýšila mírně hlas. To už do komnaty vběhli i ostatní členové rodiny. Matka hned padla v slzách do křesla a otec ji konejšivě držel rameno. Miini bratříčci a sestřičky svou velkou sestru obklopili ze všech stran.
Sia, třetí nejstarší dcera, některé dotěrnější děti odtáhla dál. ,,Nechte ji. Musí odpočívat," nabádala je.
Clia pootevřela oči. ,,Mio," zachraptěla. Mia ji pohladila po ruce. ,,Nemluv," zašeptala. ,,Ne. Já. Musím," každé slovo jako by bylo pro Cliu mučením. Mia se předklonila blíž, aby Clia mohla mluvit potišeji. ,,Nahoře. Půda. Proroctví. Najdi-ho," šeptala Clia. ,,Mám jít hledat nějaké proroctví?" Nechápala Mia. ,,Zach-rání. Nás. Tebe. Krále. Půda. Truhla," snažila se co nejvíc Clia. ,,Mám to najít nahoře na půdě v truhle?" Opakovala Mia. ,,Splň. Proroctví. Pak. Konec. Svoboda," chrčela Clia, ,,Tvé. Oči. Buď. Silná. Jsi. Jedinečná," Clia zavřela oči. ,,Clio!" Vykřikla Mia. Matka, když uslyšela dceřin výkřik omdlela. Otec odvrátil zrak od své manželky a pohlédl na svou dceru. Děti se už nepokoušely dostat přes Siu ke Clie. Lékaři si posbírali své náčiní a tiše se vytratili pryč.
Mia stále svírala sestřinu ruku. Z očí se jí linuly horké slzy a padaly na Cliinu nehybnou hruď.
V tu chvíli si to ještě ani neuvědomila, dokud k ní nepřistoupila Cliina komorná a klekla se vedle ní. ,,Ať vás provází mé požehnání, naše korunní princezno, byť je to požehnání jen od služky."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro