25. Co se tady děje?
Kingsley Pastorek požádal Harryho a Severuse, aby se u něj zastavili ještě před tím, než začne schůze s ostatními pozvanými lidmi, kteří se setkání účastnili pravidelně prakticky od okamžiku, kdy bylo na kouzelné mapě zaznamenáno první mrtvé místo.
,,Z člověka to pomalu vysává sílu a odhodlání," poznamenal Kingsley, který nepřítomně zíral do zdi a ukazováčkem si poklepával na holou bradu. Severus mezitím pozorně studoval mapu a snažil se zjistit, zda mezi vyvolenými místy existují nějaké souvislosti. Harry se probíral pergameny, v nichž byly zaneseny záznamy o všech propuštěných vězních z Azkabanu a také o vedoucích všech odborů tady na Ministerstvu. Na kratičký okamžik se zastavil u záznamu Anthonyho Jonese, jehož tvář na něj důležitě pomrkávala z pohyblivé fotografie, na níž mu mohlo být nanejvýš pětadvacet, když se stal vedoucím Odboru záhad. Pak pergamen odložil, odhodlán se na něj už nepodívat.
,,O to horší je, když jsou nějaké pozitivní výsledky v nedohlednu," zabručel Severus a mírně přimhouřil oči. Poté pozvedl ruku a prsty přejel po tmavé skvrně, která se pod dotekem hrozivě zavlnila. ,,Harry? Pojď sem, prosím." Jeho manžel překvapeně vzhlédl od své práce a se zašustěním pergameny odložil, načež se rozešel k Severusovi. Ten mu ukázal postižené místo na mapě. ,,Podívej."
,,Ale - to je Godrikův důl," vydechl Harry nevěřícně a prsty na okamžik natáhl k názvu místa, kde se narodil, a kde zemřeli jeho rodiče. ,,Takže - tam se taky - ale to... to přece -" Ohlédl se na Kingsleyho, který oba dva pozoroval. ,,Byli jste se tam podívat?" Ministr kouzel přikývl a jeho odpověď Harrym otřásla.
,,Bylo to tam rozmetané na kousky, Harry. Všichni přeživší museli okamžitě ke svatému Mungovi a byli varováni, aby se tam už raději nevraceli. Temnota se tam může vrátit... a všechny budovy srovnat se zemí." Harry zatnul ruce v pěst a ucítil ostré bodnutí u srdce. Přestože v Godrikově dole strávil jen jeden rok a moc si toho nepamatoval, pořád to bylo místo, jež jej pojilo s jeho mrtvými rodiči a něco pro něj znamenalo. A teď... teď skoro zmizelo z povrchu zemského. Proč? Proč by někdo něco takového dělal? A kdo by chtěl něco takového udělat?
,,Všichni Smrtijedi, kteří byli propuštěni z Azkabanu, jsou stále hlídáni, Harry," řekl tiše Kingsley, jako by mu četl myšlenky, a zhluboka si povzdechl, přejížděje si rukou po tváři.
,,Já vím, Kingsley. Neříkám, že za to může některý z nich, - nebo všichni - ale tohle je automatická věc, která tě v tuhle chvíli napadne. Když svět začíná pohlcovat temnota, první podezřelí jsou ti, kteří s ní v minulosti přišli do styku a vyžívali se v tom," odpověděl se zavrčením Harry. ,,Navíc, můžete je sledovat a kontrolovat, jak chcete, ale myslím, že nejsou hloupí, aby si neuvědomovali, že jsou stále pod dohledem. Mohli si najít nějakou cestu, jak to obejít, mohou jednat skrz prostředníka -"
,,Voldemort je naučil černé magii, ukázal jim, jak ji zkrotit a jak ji dokonale ovládat, aby jen jejich myšlenku přivedla do účinného kouzla. S ním po boku se neštítili ničeho a byli si jisti, že vyhrají, protože jsou mocnější a krvežíznivější. Kouzla, která vymyslel sám Pán Zla..." vložil se do debaty Severus a na chvíli se zarazil, vrtě hlavou. Poté si vyhrnul rukáv na levé ruce a prstem zamyšleně obkroužil světlé jizvy, které mu zůstaly jako památka na dobu, kdy byl pošetilý a hloupý mladý kluk, jenž si přál něco dokázat. ,,Už jenom naše Označení a Zasvěcení, které jste museli podstoupit, když jste chtěli vstoupit do jeho služeb, bylo dokonalou ukázkou, jak mocný a chytrý je, a jak si černou magii dokonale podmanil. Skrz Znamení nás dokázal mučit a pomocí té nejčernější magie jej navždy svázal s naším tělem i duší, takže i kdybyste se pokusili jej odstranit, nevyšlo by vám to." Harry nevěděl, co na to říct. Ano, několikrát se Severusem mluvil o jeho minulosti a muž se občas probouzel celý zpocený a vyděšený, když jej v nočních můrách i po tolika letech pronásledovaly výčitky z toho, čeho všeho byl svědkem a v některých případech i dokonce strůjcem. V takových chvílích ani myslánka nepomáhala; krutých vzpomínek na doby ve Voldemortových službách měl spoustu a objevovaly se ve chvílích, kdy to nečekal.
,,Já vám rozumím, pánové, a chápu vaše podezření. Ovšem nemáme žádný důkaz, jenž by to potvrzoval. Pořád mám pocit, že rozlousknutí toho všeho už mám na dosah, ale pokaždé mi to zase unikne a já jen slepě pátrám ve tmě po nějakém záchytném bodě," vzdychl si Pastorek a zadíval se na stůl, na němž se nacházela spousta rozházených pergamenů, brků, listin a kalamářů. Do ruky vzal jeden z volebních letáčků a pomalu zavrtěl hlavou. ,,Obávám se, že na to přestávám stačit. Nechci, aby si lid zvolil někoho, kdo své sliby nezvládne převést do reálných činů a nedokáže kouzelnické komunitě pomoct a zachránit ji. Potřebujeme mít v čele někoho, kdo si s tím bude vědět rady, a kdo bude silný a povede nás."
Harry si vyměnil zaražený pohled se Severusem. ,,Kingsley, o čem to mluvíš? Vždyť ty jsi bezpochyby jeden z nejlepších ministrů kouzel, které jsme kdy měli. Lidé ti věří. Vzpomeň si na to, kolik už jsi toho dokázal. Pořád se snažíš temnotu zastavit, bojuješ proti tomu a nevzdáváš se, ačkoliv v poslední době nepřichází prakticky žádné výsledky. To tě přece nemůže odradit. Všichni víme, že to myslíš vážně a nesedíš v ministerském křesle se založenýma rukama a nečekáš, až nás to všechny zabije. Nebo si snad myslíš, že Yaxleyho syn bude lepší ministr kouzel než ty? O tom vážně pochybuju a neříkám to proto, že jsi můj přítel," odfrkl si Harry. ,,Ty volby vyhraješ."
,,Je to od tebe moc hezké, Harry, ale bojím se, že na tohle už přestávám stačit," zamumlal Kingsley a pomalu zavrtěl hlavou. Poté pohlédl na hodiny a pokusil se o úsměv. ,,No nic, schůze za chvíli začne, měli bychom jít. Doprobereme to všechno tam," řekl jim a vzal několik pergamenů, brků a kalamářů. Než se ale vydali ke dveřím, zarazil je Severus.
,,Malfoy manor," odvětil prázdným hlasem, zatímco pozoroval, jak místo na mapě začíná tmavnout. Harry ztuhnul a vyměnil si se Severusem vyděšený pohled. Oba dva v tu chvíli doufali, že žádný Malfoy není v tuhle dobu doma, protože to by byl konec.
,,Musíme jít," řekl naléhavě Kingsley a jeho společníci rázně přikývli. O tomhle musel vědět Draco a už kvůli němu doufali, že všichni členové jeho rodiny budou v pořádku...
•••
,,První patro - ministr kouzel a štábní útvary," řekl ženský hlas doprovázený tichým cinknutím a hlasitým otevřením dveří. Trojice zmijozelů počkala, až ostatní, kteří vystupovali, vyjdou z výtahu, a teprve pak se rozešli i oni. Eileen se zvědavě rozhlížela kolem, proto narazila do Scorpiusovy natažené ruky, čímž ji zarazil právě včas, aby nevrazili do Alexe.
,,Pane Jonesi, to jsem rád, že vás zase vidím, to jsem rád!" zahlaholil vesele nějaký postarší pán, jenž právě vycházel ze dveří a mířil k Alexovi. Scorpius s Eileen si pod neviditelným pláštěm vyměnili nervózní pohled. Jestli se tu s tím staříkem budou dlouho vybavovat, určitě zbytečně přijdou pozdě na schůzi.
,,Ehm - taky vás rád vidím, pane," opáčil Alex a snažil se znít co nejvíc upřímně a přesvědčivě, přestože neměl tušení, kdo to vůbec je. Stařík k němu došel a potřásl mu rukou.
,,Kolegyně Abbotová se u mě nedávno zastavila a chválila si vaši perfektní precizní práci při zkoumání temnotou zasažené magie některých přeživších kouzelníků," pokračoval v nadšené chvále stařík a světlé vodové oči mu jen jiskřily. ,,Ach ano, já moc dobře věděl, že vy jste ten správný člověk, který by se k nám měl přidat. A k doporučení od profesora Brumbála se také musí přihlédnout, ten si jen tak někoho neoblíbí. Jste zkrátka správný chlapík a geniálně vám to myslí," pokyvoval hlavou a pochvalně ho poplácal po rameni, až Alex málem poklesl v kolenou, takovou měl muž sílu. Pak se k němu spiklenecky naklonil. ,,A co ten váš obraceč času, Anthony? Pokročil jste s tím nějak? Už jste objevil ten malý zádrhel, který vám bránil k jeho fungování?"
Alex se mírně usmál a Eileen s bušícím srdcem čekala, co z něj vypadne. ,,Moc rád bych vám to prozradil, pane," začal formálně a založil si ruce za zády, ,,ale bohužel tohle je informace, která má zůstat uzamčená v Odboru záhad, je mi líto. Člověk by se navíc neměl vychvalovat, když si tím vším není stoprocentně jistý." Stařík na něj chvíli nevěřícně zíral, ale pak se rozesmál.
,,Ach, ach! Teď mne máte na lopatkách, Anthony. Nu což, budu si muset počkat na den, až bude váš obraceč času konečně hotový a dokonalý, pravidla jsou pravidla. Děláte mi radost!" usmíval se a mírně se pohupoval na špičkách. Alex se zadíval na konec chodby, kde byly otevřené dveře, a dovnitř začali vcházet první lidé. ,,Ach! Jsem já to ale hlupák, zdržuji vás, že ano? Jistě máte nějaké důležité jednání, ano, ano... No nic, velmi rád jsem vás viděl, jen škoda, že jsme si nemohli déle popovídat. Co kdybychom někdy zašli na oběd?"
,,Bylo by mi potěšením, pane," přikývl Alex a oplatil mu úsměv. Stařík vypadal nadšeně.
,,Výborně! Očekávejte brzy moji sovu!" S tím se s ním rozloučil a děti se mohly konečně rozejít vpřed, vstříc pravdě a novinkám z kouzelnického světa, na což tak dlouho čekaly.
,,Harry, ty to nechápeš, já tam musím jít! Teď hned! Nemůžu čekat, rozumíš? Tak mě laskavě nenuť chodit na pitomou schůzi, kde se stejně zase nic nevyřeší!" Scorpius ztuhl na místě a ohlédl se. Zbledl jako stěna, když zjistil, že stejným směrem za nimi kráčí Kingsley Pastorek, Severus, Harry a jeho otec Draco, který vypadal rozrušeně.
,,Psst. Nikam nechoď," sykla mu do ucha Eileen, která doufala, že nikdo z nich nerozpozná jejich magii, nebo do nich omylem nevrazí.
,,Slibuju, Draco, že to bude rychlé, vyřešíme jen základní věci a pak můžeme klidně odejít, ale, prosím tě, nepustím tě tam samotného! Půjdeme s tebou, jasné? Nemůžeme vědět, co tam na nás všechno čeká," řekl mu Harry a popadl ho za ramena. Draco na něj chvíli zíral a pak se mu zhroutil do náruče, snaže se zadržet zoufalé vzlyky. Eileen doufala, že se tu čtveřice mužů chvíli zdrží a oni budou moci proklouznout dovnitř, ale to by tu nesměl být Severus se svým bystrým zrakem.
,,Jonesi, to je mi ale překvapení. Vy jste se tu dnes také rozhodl ukázat?" pronesl posměšným hlasem směrem k Alexovi v domnění, že je to Anthony, a mladík naprázdno polkl, doufaje, že se ničím neprozradí. Harry se na něj překvapeně podíval.
,,Dobrý podvečer i vám, profesore Snape. Pane ministře, Draco, Harry, rád vás vidím," kývl na ně a věnoval jim úsměv. Harry na něj vytřeštil oči a Severus temně zavrčel. Když se k němu pomalým krokem začal přibližovat, Alex už ztrácel sebejistotu a úsměv mu mizel z tváře.
,,Děláš si ze mě legraci, Jonesi?" zašeptal tak, aby to slyšel jen Alex. Z tmavých očí mu sršela tak čirá nenávist, až se Eileen začala obávat, zda je to opravdu její otec. Nikdy ho takového nezažila, a teď spolu se Scorpiusem přihlížela tomu, jak ho popadl za košili a přitlačil ho na zeď. Málem by vykřikla zděšením, kdyby jí Scorpius rychle nedal ruku před pusu.
,,Severusi," pronesl varovným hlasem Harry a i Draco teď zvedl hlavu a s očekáváním zíral na svého kmotra, jenž všechny kromě Jonese ignoroval. Alex mu vyděšeně hleděl do tváře a nechápal, co se děje, co by měl udělat?
,,Už nejednou jsem ti řekl, abys nechal moji rodinu na pokoji. Přestaň se mezi nás míchat, zapomeň na Harryho. Myslíš si, že když jsi vedoucí Odboru záhad," vyplivl posměšně, ,,tak všichni budou skákat, jak ty budeš pískat? Ke svým zaměstnancům se chovej, jak chceš, ale varuji tě, ještě jednou sáhneš na Harryho -"
,,Ale já jsem nic -"
Severus se ušklíbl a přimáčkl ho na zeď silněji. Eileen na něj třeštila oči a nechápala, co se děje. Proč někdo něco neudělá?! ,,Copak? Najednou mi chceš tvrdit, že jsi nic neudělal, že za nic nemůžeš? Možná by mi tě bylo i líto, ale ty si za všechno můžeš sám."
,,Můžete mě laskavě pustit? Nic jsem vám neudělal!" zmohl se na slabý protest Alex a vzpíral se v jeho sevření. Eileen vykřikla - ale nebyla jediná - když Severus dal náhle Alexovi pěstí. Mladík v těle svého otce hlasitě vyjekl a bolestně zanaříkal, když dostal i druhou ránu. Po té třetí už byl u Severuse Harry, silně ho popadl za paži a donutil ho Jonese pustit.
,,To jsi neměl," zašeptal mu a zděšeně hleděl, jak se druhý muž zhroutil na zem. Tvář měl červenou a z nosu mu proudem crčela krev.
,,Zasloužil si to," zavrčel Severus a věnoval Jonesovi chladný pohled. ,,To bylo za Harryho a za to, co jsi udělal. Ještě jednou, Jonesi - a bude to mnohem horší." Nechal ho tam ležet a rozešel se pryč, následován Harrym, Dracem a Pastorkem. Eileen ještě zaslechla, jak Kingsley říká: ,,To ses nemohl ovládnout, Severusi? Z tohohle můžeš mít problémy." Jakmile všichni zmizeli v kanceláři a zavřeli za sebou, Ela ze sebe shodila neviditelný plášť a rozeběhla se ke sténajícímu Alexovi. Klekla si k němu a vyděšeně vzala jeho bolavý obličej do dlaní.
,,Co to jako mělo bejt?" vydechl Scorpius, který byl stejně jako Eileen a Alex zmatený z toho, co se stalo. Proč se Severus chystal zmlátit Alexe v domnění, že je to jeho otec Anthony? Co Draca tak rozrušilo? A co proboha Anthony provedl rodině Snapeových?
•••
Jak myslíte, že to dopadne v Malfoy Manor? A co říkáte na malou bitku? Konečně, že?😂 jen škoda, že to nebyl pravý Tony🤣
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro