Autor: VoriCZ

„Proč?“ ozvalo se mu za zády, zatímco si k ústům přikládal cigaretu. Jeho pohled zůstával upřený na kaluž krve uprostřed obývacího pokoje. Několikrát důrazně mrkl, aby alespoň na chvíli neměl tu hrůzu před očima. Měla to být skvělá párty, nyní oba stály několik metrů od sebe a sice dokázaly odepřít oční kontakt sobě, ale ne těm mrtvým očím, stále hledících do ústí koupelny. Krev se proměšovala s vodou vyteklou ze sprchového koutu. Nikdo se neodvážil ji ani zastavit.
„To ty jsi to tu brala jako honosné sídlo, na dotazy už je trochu pozdě,“ odsekl a v mžiku postřehl ještě poslední výdechy jedné ze žárovek, dokud nepropadla temnotě. Neodvážil se k ní ani přistoupit. Ohavnosti sekundovaly plné kelímky poházené všude okolo. Působily jako šílený oltář.
„Uvidí to,“ zašeptala.
Voda stále nezadržitelně ničila zbytek pokoje a vytápěla ty pod sebou. Po chvíli se i její zrak ztratil.
„Duch na obzoru“ pronesl nakonec a udělal jediný výrazný krok k tělu. Začaly se ozývat kroky a rány.
„Ne, to jsou hosté za dveřmi."