Autor: animalibri

Probudila jsem se s bodavou bolestí v hlavě. Nevím, kde jsem se to ocitla, ale zevnitř to vypadalo jako nějaké honosné sídlo. Z vedlejší místnosti se ozývala tlumená hudba a smích.

Posadila jsem se a pomalu se začínala rozpomínat. V hlavě jsem měla jediný jasný obraz. Kaluž krve. Má to něco společného s tím, že jsem tady?

"Pojďte sem, všichni! Nový duch na obzoru!" zakřičel mužský hlas. Zase mě z toho rozbolela hlava. Ohlédnu se za hlasem a vidím, že ve dveřích stojí pohledný mladík.
Až po několika vteřinách jsem si uvědomila, co to vlastně vyšlo z jeho úst. 
Nový duch? To znamená, že jsem... Mrtvá? A stal se že mě jako... Duch? To by všechno vysvětlovalo.

A co když je to celé jenom zlý sen a já se probudím, živá a zdravá?

Ne, nevěřím tomu, že by to byla pravda, určitě jenom spím. Je to sen.

Opatrně se postavím na nohy. Zjištění, které mě trochu uklidnilo, bylo to, že můžu chodit.

Když jsem se pořádně rozhlédla kolem sebe, všimla jsem si, že ten mladík není sám. Vedle něj stála blonďatá dívka s tácem v rukou.

Mladík ke mně přistoupil a podal mi jeden kelímek z tácu. 
"Napij se, udělá se ti líp," usmál se na mě.

"Já myslela, že duchové nemůžou pít," vrhla jsem po něm nechápavý pohled.

"Ale můžou, protože kdyby ne, tak bych asi umřel," objasnil.

"Charlie, ty už přece jsi mrtvý," plácla se do čela blondýna a pustila tác, pročež plné kelímky spadly na zem a pití se rozlilo.

"Pojď s námi, zrovna se tu konají oslavy Halloweenu, začíná se rozjíždět skvělá párty!" Chytil mě za ruku a už běželi jsme vstříc večírku duchů.

Vždyť je to sen, tak proč si ho neužít?