,,Já už chci odsud pryč, ttebayo," zakňučel útrpně Naruto do Sasukeho ramene poté, co se sám sebe leknul v odrazu jednoho z mnoha zrcadel pověšených na dlouhé chodbě v druhém patře strašidelného domu.

,,Za chvíli už budeme na konci," pochechtával se mu tmavovlásek, který se oproti němu přímo navýsost bavil.

,,Přestaň se mi smát, Sasuke," zavrčel mu do ramene a stisknul jeho paži o něco silněji, ,,Já se ti taky nesměju za to, že si se mnou na poslední chvíli vyjebal a tím padákem si se mnou neskočil."

Tmavovlásek sebou mírně trhnul, když si vzpomněl na události před dobrým rokem a půl, kdy si Naruto vydupal adrenalinový zážitek ve formě skoku s padákem. I když se na to původně Sasuke vůbec necítil, ne že by se bál, souhlasil s tím. Avšak potom, co došlo na lámání chleba, vycouval.

,,Byl to jenom pud sebezáchovy," zamručel.

,,Jo, jasně," zašklebil se Naruto, ,,Prostě přiznej, že si se bál."

,,Ještě slovo a přísahám, že tě tady zavřu v jednom z těch pokojů a nechám tě tam."

,,To bys mi neu-kyááááh!" nadskočil vyděšeně div, že svému partnerovi neskočil přímo do náruče, když se zezadu jeho ramene opět něco dotklo.

,,Tady jste!" smál se na něj Lee a ruku rychle stáhnul, ,,Mysleli jsme, že už jste venku."

,,Kde jste se tak zdrželi?" vykouknul zpoza Naruta zvědavě Sasuke.

,,Zasekli jsme se v koupelně," ušklíbnul se Gaara.

,,Vidíš?! Já jsem ti říkal, že jsem ho slyšel řvát. Nejsem jedinej, co se tu bojí," zabručel blondýnek.

,,Já se nebojím, jen jsem to nečekal," zasmál se Lee, ,,Bylo prima se nechat trochu... vylekat."

Vzhledem k tomu, jak byl Naruto celou prohlídkou strašidelného domu vystresovaný, byl Sasuke jediný, kdo si všimnul toho, jak se Lee jen na setinu sekundy podíval na Gaaru a ten zase v naprosto stejný moment na něj. Ta jedna kratičká chvíle výměny pohledů v Sasukem ihned rozvířila podezření a zvědavost, které utiší jenom tím, až bude mít chvíli se Sabakem o samotě.

***

Situace, kdy se Lee uvnitř svého těla blaženě roztékal a cítil v podbřišku jemné šimrání, nastala o další chviličku později. Bylo to jenom omylem, přísahal všem známým i neznámým bohům to bylo jenom omylem, kdy se hřbet jeho svěšené ruky podél těla, mírně otřel o ten Gaarův. Z místa dotyku se během nanosekundy do černovláskova těla opět rozproudil pocit podobný zásahu elektrického proudu.

Polekaně sebou trhnul, aniž by se vyděsil uměle vytvořeného upíra, který se na něj snažil vybafnout ze skříně, a ruku si přitáhnul k hrudníku, jako kdyby se popálil. Na líčkách mu vyskočil jemný ruměnec a koutkem oka kontroloval, zda si Gaara jeho zbrklého chování všimnul.

,Krucinál, co se to se mnou děje?!' nadával si v duchu.

Vnímal, jak jeho tělo touží po dalším dotyku. Ale mnohem ráznějším. Znovu toužilo potom, aby se mohlo schoulit k pevnému hrudníku, kde se ještě před chvílí cítil tak strašně v bezpečí. Zase chtěl cítit tu ruku na svých zádech, která ho tak konejšivě hladila. Dokonce chviličku uvažoval i nad tím, že se nechá vylekat schválně jenom proto, aby viděl, jak se druhý vedle něj zachová. Jestli stejně, nebo se mu napodruhé už jenom vysměje.

,Ne, nedělej to. Neztrapňuj se.'

***

K Narutově obrovské radosti a úlevě se stihnul vylekat už jenom třikrát a dvakrát se vzpamatovat z malé mrtvičky, než se konečně dostali ven na čerstvý vzduch.

,,Už nikdy víc, ttebayo, nikdy víc," brblal si pod imaginární vousy a neustále se znechuceně ošíval, jelikož se ještě před tím, než konečně rozrazil dveře vedoucí ven, zamotal do obrovské lepkavé pavučiny.

Hned za nimi v závěsu se objevil Gaara s Leem, oběma hrající na rtech úsměv.

,,Já bych snad radši zaplatil za to, abych se mohl dívat na tebe, než abych si to prošel znova sám," smál se tmavovlásek a přátelsky blonďákovi stisknul rameno.

,,Srandičky, srandičky, chtěl bych vidět vás, kdybyste museli dělat něco nepříjemnýho," bručel uraženě modroočko, ale i jemu se nakonec na rtech objevil úsměv.

Tohle ho nemohlo urazit. Vlastně jeho povaha nebyla skoro vůbec urážlivá. Navíc to byl jeden z mála lidí, který si dokázal udělat srandu i sám ze sebe.

,,Takže teďka znovu ramen, střelnice a nebo ruský kolo? Jsme kousek od něj," zajímal se Sasuke a znovu se svým partnerem propletl prsty.

,,Ještě teď mám plný břicho," ušklíbnul se Gaara a přes tričko se poplácal, ,,Odpočinem si na ruským kole, pak zajdeme na střelnici a než odtud vyrazíme, tak zajdeme ještě na jídlo, co ty na to?"

Modrooký mladík chvíli uvažoval, než nakonec přikývnul.

,,Jo, to zní bezva," souhlasil nakonec.

***

Po pár minutách, co museli vystát vcelku krátkou frontu se Naruto se Sasukem usadili na měkké kožené sedačce. Když je kolotočář připoutal a atrakce povyjela trošku výš, hned po nimi se usadil Gaara a momentálně trochu nervózní Lee, že na tak vcelku romantické atrakci bude muset sedět vedle něj.

,,Myslím si, že se Gaarovi líbí," šeptnul tmavovlásek směrem k blondýnovi, který se s rozšířenýma očima už předem rozhlížel kolem sebe.

,,Jako Lee?" podíval se na něj užasle, než se krátce podíval níž, aby na ty dva viděl.

Všimnul si, jak mu Gaara zrovna něco říká, ale bohužel neslyšel ani jedno slovo vzhledem k hluku, který na pouti panoval.

Sasuke jenom krátce a významně přikývnul.

,,Docela by se k sobě hodili," pokýval spokojeně blondýnek hlavou a usmál se, ,,Byli by skoro jako my. S Gaarou jste si povahově docela podobný a Lee je skoro stejnej jako já. Vy morousové u sebe potřebujete někoho akčního."

Uchiha nakrčil pobaveně obočí.

,,Chceš tím snad naznačit, že nejsem dostatečně akční?" nahnul se k němu a jenom zlehka mu skousnul ušní lalůček.

,,Jak v čem," zazubil se na něj mladší, natočil k němu hlavu a rychle ho líbnul na nos.

,,Zajímalo by mě o čem se baví. Budu pak muset s Gaarou hodit řeč. Ve strašidelným domě se určitě něco stalo."

,,Můžete pokecat na střelnici, vytáhnu někam Leeho sebou. Třeba do fotobuňky, ať mám nějakou vzpomínku."

,,Fajn."

,,A neboj se, tebe to čeká taky," zazubil se na něj.

Nad tím jenom Sasuke znechuceně protočil očima. Nesnášel focení.

***

- O několik minut později -

,,Takže," odkašlal si Sasuke, když se postavil vedle rudovláska, přitáhnul si k sobě broky a vypůjčenou vzduchovku, ,,líbí se ti?"

Sabaku se na něj užasle podíval a přes rty mu přeběhnul lišácký úsměv.

,,Jdeš na to teda zhurta, kámo," uchechtnul se.

,,Nikdy mě nebavilo chodit kolem horký kaše," pokrčil tmavovlásek rameny, ,,Takže?"

,,Není k zahození," odpověděl mu popravdě rudovlásek, ,,Není to asi úplně můj typ, ale... je v pohodě, cejtím se s ním... dobře."

,,Říkáš to tak, jako kdyby ses tomu divil."

,,Vlastně ani ne," ušklíbnul se Sabaku a nabil zbraň broky, ,,Už jsem asi trochu dospěl a vzhled už je mi tak nějak šumafuk. Důležitý je, jak se s tím člověkem cítím, ne? K čemu ti je po boku model, když to mezi váma jinak skřípe, nemáte společnou řeč a je vypatlanej jak papiňák?"

,,Mluvíš teď o svým bejvalým?" dovtípil se rychle Uchiha.

,,Bingo," mrknul na něj pobaveně, ,,Holt každej nemůže mít takový štěstí jako ty."

Po jeho slovech se Sasukeho ego nadmulo pýchou. Věděl, že si vybral dobře.

,,Jenže je zadanej," myknul nakonec s povzdychem rudovlásek rameny.

,,Ale jestlis to pochopil dobře, tak ne úplně šťastně," namítnul druhý.

,,Jestli je to všechno pravda, co jste mi řekli u vás a to co mi on vyprávěl na ruským kole, tak nebude zas tak jednoduchý z takovýho vztahu odejít," oponoval Gaara, ,,Ten týpek na něj vyvíjí neskutečnej tlak a psychicky ho tejrá... kdoví jestli jenom psychicky."

,,Naruto je přesvědčenej o tom, že si zaslouží konečně někoho normálního. Už v tomhle toxickým vztahu byl až moc dlouho... a já jsem o tom vlastně přesvědčenej taky," zamumlal Sasuke a zamířil před sebe.

,,Ať už je to jak chce, nechci aby se do mě zakoukal jenom proto, že by u mě viděl vysvobození," povzdechnul si Sabaku, ,,Uvidíme, jak se to vyvrbí. Má mi přece pomoct s tím bytem."

,,Jo, to je pravda," souhlasil tmavovlásek a chvilku na to vystřelil, ,,Uvidíme jak se to všechno vyvrbí. Co se vlastně mezi váma stalo v tom domě, hm?"

,,Koukám, že tobě vážně nic neunikne," rozesmál se Sabaku.

,,Jsem dost všímavej."

Rudovlásek se předklonil, lokty se opřel o dřevěný pult a zamířil po kamarádově vzoru. Nechal si chviličku na soustředění a poté zmáčknul spoušť, načež se dvě vteřiny poté sám pro sebe ušklíbnul, když si všimnul, že špejle, na kterée byla připevněná mordá papírová růže se zlomila vpůl.

,,Vlastně se skoro vůbec nic nestalo jen... bylo to zvláštní," pousmál se nakonec a podíval se na svého kamaráda, ,,Leknul se v tý koupelně v patře a... prostě se mi schoulil do náruče. Bylo to, hm... příjemný."