,,Budeme to mít tak akorát," zamumlal Naruto o dobrých dvacet osm minut později, ,,a to jsme ani nestihli nic rychlýho udělat na zobání."

,,Možná jsem se měl stavit cestou aspoň pro chlebíčky," přitakal Sasuke zadumaně.

,,Hele, tak... tak co kdyby si pro toho svýho kamaráda dojel sám a my bysme tu mezitím s Narutem udělali nějaký jednohubky nebo přichystali něco jinýho?" nadhodil Lee.

,,To je skvělej nápad," zazubil se potěšeně blondýnek, ,,Aspoň si cestou sem stihnete vyměnit co nejvíc choulostivejch drbů."

Sasuke si jenom odfrknul a protočil očima, než se ušklíbnul a přikývnul.

,,Fajn, tak já pro něj dojedu sám."

,,Jeď opatrně, venku bude touhle dobou začínat špička," usmíval se na něj blondýnek.

Tmavovlásek jenom zamručel něco o tom, že on vždycky jezdí opatrně a že se o něj vážně nemusí bát, než se s nimi rozloučil, odešel se obout a chviličku na to už bylo slyšet jenom bouchnutí vchodových dveří.

,,Závidím vám," vydechnul posmutněle Lee, když osaměli, ,,Fakt vám hrozně moc závidím."

Blondýnek vytáhnul prkénko a nůž a natáhnul se po sáčku s nakoupenými rohlíky, aby je mohl rozkrájet na kolečka.

,,Musíš se už konečně rozhodnout, kámo," odvětil mu pak, ,,Nemůžeš pořád jenom slepě věřit v to, že se to zase jednou změní a vy dva budete šťastný a spokojený jako na začátku. Žádnej vztah není bez mráčků, to neříkám, ale nad váma jsou ty mračna stažený už hrozně dlouhou dobu a já tě prostě už nechci vidět nešťastnýho a utrápenýho... V tomhle jsem bohužel se Sasukem zajedno. Váš vztah už nikdy nebude jako dřív. A nechci ti tímhle, co říkám, ubližovat, jen... si myslím, že už je na čase udělat ten krok a poslat ho do háje."

,,Když... když já ho mám pořád rád, Naruto. Pořád ta špetka ty lásky k němu ve mě pořád je," zakňučel a přistoupil vedle něj.

Rukama se zlehka opřel o linku a černýma očima sledoval, jak jeho kamarád krájí pečivo.

,,Podle mě se spíš bojíš toho, jakej bude mít váš rozchod následky. Ukončení vztahu není pro žádnou stranu lehký, ať už je důvod jakejkoliv, ale... moc dobře víš, že já a Sasuke ti pomůžeme jak moc to bude možný. Nebudeš na to sám, to se nemusíš bát," pousmál se na něj přátelsky, ,,Možná ti třeba tenhle víkend otevře oči a ukáže ti, že je ti bez Nejiho vážně fajn."

***

O několik dlouhých minut později, možná o dobrou půlhodinku, si už Lee podával ruku na seznámení s pohledným rudovláskem, který se mu představil jako Sabaku no Gaara. Sice se na kratičký momentík zarazil nad tím, jak moc černé kruhy má kolem očí a netušil, zda je to z velké vytíženosti a nedostatku spánku, nebo jestli to jsou opravdu kvalitní linky, a také nad tím, že to byl první člověk, které spatřil s tetováním na čele. Avšak myšlenky o zvláštním vzezření hodně rychle zapudil, protože nebyl tím, kdo by člověka soudil podle toho, jak vypadal.

Gaaru samozřejmě už v autě Sasuke informoval, že na víkend budou mít jednoho hosta navíc a ve zkratce mu shrnul události posledních několika dní. Jeho příteli ze školy to vůbec nevadilo, vlastně to vypadalo, že byl i rád, že jich nakonec bude víc. S lehkým úsměvem na rtech mu sdělil, že mu to připomíná školská přespávací léta.

,,Tak se přesuneme do obýváku, ne?" nadhodil se zářivým úsměvem Naruto a promnul si ruce, ,,Nachystali jsme tam s Leem nějaký občerstvení."

***

Pár hodin strávili všichni příjemným povídáním, ujídáním narychlo připravených jednohubek a chlebíčků a upíjením piva.

,,... Dostal jsem sice skvělou nabídku, která se prostě neodmítá, ale nevyplatilo by se mi sem dojíždět. Utratil bych za cestu majlant a to nemluvím o tom čase," končil jednu svou historku rudovlásek a upřeně se nyní zadíval na blondýnka, který v puse přežvykoval kousek chlebíčku, ,,Takže bych tě tím chtěl, Naruto, poprosit, jestli bys mi s hledáním nepomohl."

Plavovlásek překvapeně zamrkal, rychle dožvýkal a polknul.

,,Není problém, záleží na tom, co sháníš a jak akutně," pousmál se na něj ochotně.

,,Slíbil jsem jim, že jim dám vědět do konce příštího týdne jestli nastoupím nebo ne. Nějakou chvíli bych klidně byl schopný dojíždět, než by se třeba něco našlo... Nesháním nic velkýho, stačí mi klidně garsonka nebo jedna káčko, stejně jsem sám, na co by mi bylo něco velkýho."

Blondýnek se zamyslel a v mysli projížděl všechny nemovitosti, které momentálně měl on sám v nabídce. Jenže jak tak v rychlosti dumal, na nic vhodného nemohl přijít. Většinou měl pod palcem městské rodinné domy, vesnické příbytky s někdy až přehnaně obrovskou zahradou, nebo byty, které ale disponovaly rozhodně více pokoji, než jedním nebo dvěma. Těch pár garsonek a jedna káček, které ještě minulý měsíc měl v nabídce, pronajal nebo prodal lusknutím prstu. Doslova se po nich zaprášilo.

,,Mrzí mě to, Gaaro," pronesl po chvilce omluvným tónem, ,,ale teď v nabídce nic nemám. Můžu se ti ale poptat u kolegů."

Jen co to dořekl, podíval se na Leeho, který vypadal, že nad tím taky přemýšlí.

,,Ty tam nic u sebe nemáš?" zeptal se ho zvědavě.

,,No... mám dvě garsonky a menší dvoupokoják k pronájmu a pak snad i něco k prodeji," oznámil zadumaně, ,,ale všechno je nevybavený. Taky si nejsem upřímně jistej, od kdy je u pronájmu majitel ochotný byt uvolnit. Musel bych se podívat do podkladů, ty mám ale v pracovním počítači doma, případně by ses musel stavit u nás v práci. Tam mám i klíče, kdyby sis to chtěl prohlídnout."

,,To by bylo skvělý!" nadchnul se hned rudovlásek, ,,Je mi jedno, jestli to je nevybavený. Nějakej nábytek mám a zbytek bych určitě někde sehnal."

,,Bylo by fajn, kdybys tu bydlel," přidal se do debaty i Sasuke s vidinou toho, že by se pak mohli vídat i víc než jednou za uherskej rok, ,,Pak bysme mohli spolu častěji něco podnikat."

,,No tak v tom případě se u nás v práci zastav co nejdřív budeš moct a nějak to vyřešíme," usmíval se Lee.

,,Zajdu k vám hned v pondělí ráno. Zavolám šéfovi, že si beru na ten den volno, mám ještě nevyčerpaný sick days," zazubil se potěšeně.

Když byla debata o možném novém bydlení tímto u konce, chlapci se mohli vrhnout na vymýšlení nejvhodnějšího nápadu, jak strávit dnešní večer. Avšak vzhledem k Leeho vztahové situaci se jejich možnosti značně omezovali, navíc tu ne zrovna dvakrát příjemnou situaci museli narychlo osvětlit i Gaarovi, když museli zamítnout možnost toho, že by si večer šli posedět někam do baru nebo jít na film do kina. Kdoví, kde by mohli narazit na někoho, kdo Nejiho znal, nebo přinejhorším i na něj samotného.

,,Hele, ve vedlejším městě je pouť! Co zajet třeba tam, hm? Neni to zas tak daleko," navrhnul blondýnek, když urputně zkoumal různé internetové nápady na to, kam vyrazit a zpříjemnit si večer.

,,To není vůbec špatnej nápad!" přikyvoval Gaara, ,,Na pouti jsem byl naposled snad ještě na škole."

,,To asi my všichni," uchechtnul se Sasuke.

Pak se tři pohledy stočily na Leeho, který si zlehka okusoval spodní ret a zdálo se, že tuhle možnost i zvažuje. Trvalo to jenom pár sekund, než se druhý tmavovlásek zářivě usmál.

,,Tak jedeme!" zahlásil a konečně po dlouhé době na něm Naruto viděl, že se zase pro něco nadchnul.

***

Cesta do vedlejšího města jim trvala jenom necelou půlhodinku. Vzhledem k tomu, že už byl večer a k tomu ještě pátek, byl provoz sice trochu hustší, ale nic co by se nedalo zvládnout. Hovor po cestě příjemně plynul a Naruto spokojeně zpozoroval, že jeho kamarád a kolega v jedné osobě se konečně opět projevuje tak, jak u něj byl dřív zvyklý. Byl zabraný do hovoru, schopen reagovat na jakékoliv téma, tmavé oči mu zářily nadšením a radostí, že ho někdo vůbec poslouchá a povídá si s ním.

Téměř polovinu času, kterou strávili cestou na pouť jim zabralo najít vhodné místo k zaparkování. Nebylo to nic nečekané, spousta lidí, a nejenom místních, která měla přes víkend volno, si ho chtěla zpestřit tím, že navštíví pouť a užijí si trochu zábavy, možná zavzpomínají na dětská léta.

Sasuke konečně úlevně zaparkoval na jednom volném místě, které bylo sice trochu dál od místa, kde stály atrakce, ale menší procházka stejně nikdy nikomu neuškodila.

,,Musím si zapamatovat, kde stojíme, jinak pak budeme hledat auto kdo ví kde," zamručel, když vylézal ven.

,,Chceš tím snad něco naznačit?" ušklíbal se blondýnek, moc dobře si pamatuje na situaci, kdy před několika měsíci jeli na koncert jejich oblíbené skupiny, kdy řídil on sám.

Situace byla téměř stejná jako tady. Nebylo místo k zaparkování nikde poblíž. Museli proto zaparkovat o několik bloků dál, ale Naruto si bohužel nezapamatoval název ulice, kde vlastně stojí. A tak po koncertě, který končil chviličku před půlnocí, pak téměř skoro dvě hodiny hledali svoje auto.

,,Ne, vůbec nic," zazubil se na něj tmavovlásek a láskyplně jej čapnul za ruku, aby s ním propletl prsty.

Když je tak Lee pozoroval, jak spolu o krok napřed kráčí a pořád z nich na míle daleko vyzařuje láska, ucítil, jak ho zároveň bodlo mírně u srdce a jak jej samotného začala svrbět pravá ruka, která toužila potom, aby s ní taky někdo propletl prsty a pořádně ji chytnul.