,,Tak seš vážně tak blbej, nebo mi to, kurva, děláš naschvál?!" štěkal toho večera rozezleně mladý Hyuuga, když kontroloval nákup, který musel jeho partner udělat, protože on na něj prostě neměl čas.

Lee si skousnul spodní ret, který se mu rozechvěl a sevřel ruce v pěst. Semknul k sobě pevně víčka, aby se ubránil tomu, že na něj už pomalu padal hysterický pláč.

,,Říkal jsem červený papriky. Červený! Ne oranžový nebo žlutý, ale červený! A celozrnej tousťák má bejt jako co?! Ten si strč třeba do prdele, to žrát nebudu!... Vepřová šunka? To jako vážně?! Chtěl jsem kuřecí. Kuřecí!... Ty seš vážně tak neschopnej kretén, co nedokáže ani pořádně nakoupit."

,,Ve večerce nic jinýho neměli," vydechnul, drže se, aby to s ním už tentokrát opravdu neseklo.

Vážně z něj musel dělat naprostýho idiota? Krucinál je snad jedno, jakou má ta pitomá paprika barvu, ne?! Nebo že pro jednou budou muset jíst trochu zdravější verzi toustového chleba. A šunka jako šunka!

,,A kdo ti, kurva, říkal, abys chodil na nákup do večerky?! Víš, co je to supermarket?!" pěnil hnědovlásek dál, až mu na čele vyskočila velká tlustá a modrá žíla.

Lee se zhluboka nadechnul a vydechnul.

,,Je po půl desátý večer... Všechny supermarkety v okolí zavírají v devět, Neji. Nebydlíme v centru."

,,Tak ses neměl flákat v práci!" štěknul po něm, ,,Kdoví, cos tam taky dělal! Nelíbí se mi, že najednou tam trávíš tolik času, to je nějaký podezřelý!"

,Dejchej... dejchej... dejchej,' opakoval si tmavovlásek v duchu jedno prosté slovíčko.

Vůbec nechápal, čím si takovéhle jednání a zacházení zasloužil. Nedokázal přijít na důvod, proč se k němu Neji najednou takhle chová. No, dobře... najednou to úplně nebylo, už to nějakou chvíli trvalo, ale stejnak. Proč se tak choval? Proč ho neustále ponižoval? Proč mu nadával? Proč ho neustále z něčeho podezíral?

,,J-já... já... o-omlouvám se," polknul nakonec a poníženě sklopil zrak.

,,Tvoje omluvy mi jsou teďka k hovnu," zavrčel na něj Neji a znechuceně si odfrknul, ,,No nic, jdu radši chrápat, protože se na tebe nemůžu už ani dívat. Se na sebe podívej, jak teď vypadáš, ty trosko jedna neschopná."

Lee sebou mírně trhnul, když zaslechnul silné a vzteklé bouchnutí dveří do ložnice.

,U Jashina, za co tohle mám?'

***

Když následujícího rána uviděl mladý plavovlásek to, že jeho kamarád vypadá ještě zbídačeněji než předchozího dne, tiše si pro sebe zaskřípal zuby a zatnul ruce v pěst. Tohle už vážně muselo přestat.

,,Oznam laskavě tomu dementovi, že na víkend nebudeš k dispozici," začal rázně a bez pozdravu.

Tmavovlásek sebou překvapeně cuknul a několikrát zcela nechápavě zamrkal.

,,C-cože?"

,,Přespíš u nás, už toho mám dost," zamručel nespokojeně blondýnek a založil si ruce v bok, ,,Na víkend má přijet Sasukeho kamarád a bude u nás spát taky. Myslím, že ještě pro jednoho dalšího se u nás najde místo."

,,T-to nejde," zavrtěl Lee posmutněle hlavou.

,,A proč by to jako nešlo?"

,,P-protože... p-protože se Sasuke chce určitě věnovat svýmu kámošovi a-a taky tobě. Nemyslím si, že je dobrej nápad, abych tam byl i já. Už tak vás otravuju víc než dost."

,,Sasuke s tím mít problém nebude."

,,Nejde to."

,,Proč?"

,,Protože Neji-"

,,Opovaž se tu větu dokončit," zdvihnul varovně prst do vzduchu a zamračil se.

Jeho kamarád si zhluboka povzdechnul a potřásl hlavou.

,,Co bych mu měl jako říct, hm?" podíval se na něj velkýma černýma smutnýma očima.

,,Že jedeme pryč do města na škole," pokrčil Uzumaki rameny, ,,A když s tím bude mít problém, velmi rád si s ním popovídám."

Tím byla debata pro Naruta uzavřená. Nehodlal akceptovat žádné výmluvy ani omluvy, prostě to bude tak, jak řekl. Se Sasukem to určitě nějak vyřeší a doufal, že to pochopí, vyjde mu nějakým způsobem vstříc a nebude naštvaný. Vlastně... tak nějak si i myslel, že třeba bude chtít jeho partner se svým kamarádem strávit i nějaký čas sám a tak by se vůbec nezlobil, kdyby spolu vyrazili třeba na pokec někam do hospody nebo na procházku po městě, aby Gaara zjistil, co se tu za ty roky změnilo. On sám by se jim tam akorát motal a pro svůj vlastní klid by zůstal doma, a kdyby tam byl i Lee, nenudil by se.

,Při nejhorším bych prostě s Leem vyklidil pole a vyrazili bysme někam na víkend, kdyby to Sasukemu vadilo,' pomyslel si nakonec v duchu.

***

Samozřejmě, že Sasuke nebyl vůbec problém. Když mu blondýnek toho večera, kdy dorazil z práce a setkal se s ním doma sdělil svůj maličký plán, jeho partner se tvářil jako že něco podobného čekal už dávno. A i když si Uzumaki jenom chviličku myslel, že možná bude trochu naštvaný a nevrlý z toho, že místo tří se tam budou mačkat čtyři, tmavovlásek vážně naštvaný nebyl. Vlastně to nakonec pobral i jako dobrý nápad, když si v duchu zvážil všechna pro a proti. Jeden další krk navíc je přes víkend nezruinuje a ve čtyřech si přece jenom užijou víc zábavy.

Naopak Neji, jak taky jinak, to bral téměř jako zkázonosnou pohromu. Nejprve začal řádit, že si Lee nějaké školení vymyslel a jenom se chce vytratit na víkend někam za nějakým svým nabíječem, protože školení přes víkend je přece kurva divný. Když už chytal amok a Lee začal skutečně litovat toho, že vůbec nadhodil něco o tom, že by na víkend odjel, jako na zavolanou mu začal zvonit telefon s plavovláskovým jménem na displeji. Snad, jakoby to Uzumaki vycítil, že se u jeho kamaráda opět děje velkolepé divadlo, rozveseleným hlasem mu opravdu hlasitě (tak, aby to Hyuuga moc dobře slyšel) začal povídat o tom, jak si na internetu našel hotel, ve kterém budou přespávat a v jehož jedné konferenční místnosti budou mít školení. Začal ho vychvalovat pomalu až do nebes a pak mlel pantem o tom, co je všude kolem za obchůdky a kam všude se spolu půjdou podívat. Nezapomněl se taky zmínit o tom, že se pro něj v pátek ráno staví, nabere ho a na místo setkání pojedou jeho autem, aby se nemuseli táhnout jako idioti vlakem. Lee zprve nevěděl, která bije, a chvílemi dokonce i uvěřil tomu, že na nějaké školení opravdu jede (přece jenom jeho kamarád mluvil víc než přesvědčivě), než mu všechno odkýval jako poslušný pejsek a přitom nespouštěl oči z Nejiho, který měl našpicované uši jako doga, ale zdálo se, že se pomalu uklidňuje.

***

Pátek tu byl potom cobydup a najednou naprosto uvolněný tmavovlásek kráčel odpoledne se sbalenou sportovní taškou přehozenou přes rameno vedle svého kamaráda k jeho autu. Samozřejmě, že ještě toho rána, než Neji odešel do práce, byl dost nemilosrdně vzbuzen a podroben přísné a detailní přednášce o tom, jak se má a nemá chovat. Už už se bál toho, že snad bude muset posílat fotky toho, kde zrovna je, nebo mu vyfotit hotel, před kterým by stál, nebo snad pokoj nebo cokoliv, ale toho byl prozatím nejspíš ušetřen. Chvíli si ještě pohrával s myšlenkou, že to nakonec odpíská a prostě a jednoduše řekne, že se necítí dobře a na žádné školení nepojede, ale jakmile Neji opustil byt a o dobrou hodinu a půl i on, cítil se najednou neskutečně volný. Jako by se mu najednou dýchalo mnohem lépe a ze zad mu spadul obří balvan, který ho celou dobu neskutečně tížil.

,,Gaara by měl přijet až za hodinu. Máme ho vyzvednout na nádraží," informoval ho Naruto, když si sednul na místo spolujezdce a jeho kamarád si zrovna četl příchozí esemesku.

Lee jenom přikývl hlavou na srozuměnou.

,,Tak pojedeme k nám, v klidu si vybalíš, nějak to tam pofackujeme a vymyslíme co a jak, a potom vyrazíme i se Sasukem na nádro," vylíčil rychle svůj plán blondýnek a nastartoval.

***

Když zaparkovali na parkovišti, všimli si, že kousek od nich akorát vyndává Sasuke nákup z kufru auta. A že to nebyla jenom jedna nebo dvě tašky. Evidentně sice nakoupil jídlo pro čtyři, ale to by vydalo rozhodně na týden a ne jenom na víkend.

,,Počkej, netahej se s tím! Pomůžu ti!" houknul na něj plavovlásek, když rychle vylezl z vozu a spěchal k němu.

Lee ho samozřejmě následoval a už jenom z těch slov jej bodlo u srdce a žaludek se mu nepříjemně stáhnul. Tohle zažil naposled před několika lety. Od určité chvíle bylo Nejimu absolutně fuk, jestli se domů táhne s dvěma taškami nebo dvaceti. Kolikrát se spolu sešli na parkovišti a on ho ani nepozdravil. Prostě ho obešel, jako kdyby byl vzduch a nahoře v bytě na něj ještě vyštěknul, co mu tak dlouho trvá. A když viděl, jak jeho kamarád přispěchal ke svému partnerovi, na přivítanou ho ještě krátce políbil a hned aktivně sahal po několika taškách, bylo mu skoro do breku. Jenom tenhle pohled na ty dva, co spolu byli už několik let a pořád vypadali šťastně zamilovaní, ho utvrzoval v tom, že jeho vlastní vztah není prostě zdravý a docela dost solidně se podepisuje na jeho psychickém zdraví.

I on tedy po pozdravu se Sasukem pobral tolik, kolik unesl a i se sbalenou taškou se šoural ke vchodovým dveřím do paneláku, kde už postával blondýnek a lovil klíče v kapse, aby jim mohl odemknout.