Stejně jako Sasuke vyzvídal u Gaary, ani Naruto nezůstal pozadu a hned, jakmile byli s Leem spolu sami, zvědavě na něj udeřil, aby zjistil co nejvíc nejžhavějších drbů. Lee se nejdřív zdráhal seč jen mohl, ale to, jak u toho rozkošně zrudl jeho jindy bledý obličej bylo jasným znamením, že blondýnek trefuje hřebíček přímo na hlavičku.

,,I k-kdyby se mi líbil," zakoktal se, ,,nemůžu to Nejimu udělat. Jsme spolu už dlouho. To moc dobře víš."

,,No, ty vole," zavyl útrpně plavovlásek a složil hlavu do dlaní, ,,Ty už si ze mě vážně musíš dělat srandu!"

Tmavovlásek na něj trochu vyjukaně zamrkal.

,,Nemůžeš to udělat Nejimu?" zopakoval blondýnek a potřásl hlavou, ,,Tomu Nejimu, se kterým seš podle mě už jenom ze zvyku a z toho, že se bojíš dát šanci někomu jinýmu? Tomu Nejimu, kterej si momentálně myslí, že seš na nějakým dementním školení, protože by nezkousnul, že by sis chtěl dát jednou voraz a strávit víkend bez něj jenom se svýma kámošema? Ten Neji, co na tebe v jednom kuse štěká a dělá si z tebe služku?... To jako vážně? Myslíš to vážně?"

Lee se nezmohl na nic jiného, než na něj s pootevřenou pusou překvapeně mrkat. Rozhodně teda nečekal, že by se jeho kamarád až takhle rozohnil.

,,Krucinál, kámo," vydechnul Naruto a prohrábnul si jednou rukou rozčepýřené vlasy, přičemž se na něj podíval velkýma modrýma očima, ,,už se na něj vykašli. Vím, že chceš pořád naivně věřit tomu, že se to jednou změní, ale... jak dlouho se chceš ještě trápit, hm? Mě nevadí ti pomáhat, vyslechnout tě, poradit ti... moc dobře víš, že u mě se Sasukem máš dveře pořád otevřený, ale hrozně bych si přál tě vidět zase šťastnýho. Nepamatuju si, kdy jsem tě viděl se takhle upřímně smát a užívat si jako právě dneska."

Lee sevřel spodní ret mezi bělostnými zuby a poníženě sklopil zrak k dřevěnému úzkému stolu, u kterého seděli. Najednou se v ramenu, který si objednal stejně jako jeho kamarád, začal hůlkami prohrabávat.

,,Lee," povzdychnul si smířlivě blondýnek, ,,jsem tvůj kamarád, to moc dobře víš. A jako tvůj kamarád nechci, abych tě už dál vídal tak zničenýho jako doteď, ttebayo...Prostě je načase, aby ses na něj už vykašlal. Akorát tě drží na dně, neudělá nic, co by ti vykouzlilo úsměv na tváři, ale Gaara... smál ses s ním tak, jako si nepamatuju. Tím ale nechci říct, že tě snad nutím do toho, aby ses s Nejim rozešel a hned skočil do dalšího vztahu. Můžete se vídat i jenom jako kamarádi, než to třeba časem přeroste v něco víc nebo... nebo až si najdeš někoho jinýho."

Tmavovlásek na chvilku zavřel pevně víčka. Věděl, že má jeho kamarád pravdu. Každé jeho pronesené slovo bylo pravdivé na sto procent.

,,Miluješ ho ještě vůbec?" zeptal se ho značně tišším hlasem modroočko a nahnul se k němu přes stůl.

,,Já... já nevím, Naruto," povzdechnul si Lee a otevřel oči, které byly najednou naplněné nadměrným smutkem, ,,Jsme spolu už dlouho a-a jsme na sebe zvyklí... n-nebo teda já jsem aspoň zvyklej na něj... Ani si už neumím představit, jaký to je, když máš někoho sbalit. Tohle bylo s Nejim tak strašně jednoduchý."

Naruto si ztrápeně povzdechnul. Ani netušil, kdy si vlastně dal nevědomky za úkol konečně a pořádně Leemu otevřít oči, aby se na toho bastarda vykašlal.

,,Hele," začal pak s mlasknutím a zase se stáhnul na svoje místo, ,,ještě nedávno si mi říkal, jak mě a Sasukemu závidíš náš vztah. Copak ty nechceš zažít konečně něco podobnýho? Nechceš mít někoho, kdo tě nebude hlídat na každým rohu, nebude si z tebe dělat služku, co s tebou rád něco podnikne?"

Mladík naproti němu jenom několikrát přikývnul na souhlas.

Pak se mezi nimi na chvíli rozhostilo ticho narušované jenom hlukem městské poutě.

,,Máš pravdu," zamumlal Lee po chvilce, odložil jídelní hůlky a sevřel ruce v pěst, ,,Máš ve všem pravdu... J-já... rozejdu se s ním. Nemá to cenu. Už... se to nespraví. Nemůžu čekat věčně, jsem v nejlepších letech. Jen... jen co nadejde vhodná příležitost, pošlu ho k vodě."

Naruto na něj několikrát šokovaně zamrkal, nečekal, že mu to zabere jenom takovou chvilku naléhání a hučení do něj, ale pak se jeho ústa roztáhla do širokého úsměvu. Natáhnul ruku přes stůl a sevřel v ní jednu Leeho pěst.

,,Jsem tu pro tebe," usmíval se na něj, ,,Já i Sasuke. Když budeš potřebovat, můžeš u nás složit hlavu na jak dlouho budeš chtít."

,,Díky, kámo," pousmál se na něj tmavovlásek a kupodivu se cítil podivně lehce.

Jako kdyby z něj spadlo nějaké tíživé závaží, které ho táhlo celou tu dobu ke dnu.

***

Zbytek večera stráveného na pouti proběhl ve víru zábavy a jásotu. Dokonce se zdrželi i na tak dlouho, aby se podívali na barevný ohňostroj, který se kolem desáté hodiny večerní rozpoutal na obloze.

Blondýnek stál vedle svojí lásky, prsty měli propletené do sebe a on se s úsměvem na rtech opíral o jeho rameno a hleděl na barevnou oblohu.

Jen necelý krok za nimi stál Gaara a Lee a i když se jejich oči upínaly nahoru na nebe, ruce, které měli svěšené podél těla se zlehoulinka kývaly a vyvíjely tak mezi sebou zvláštní napětí a vibrace, jak toužily po tom se do zaplést. Oba dva však dokázali tomu zvláštnímu pocitu odolat a nepřekročit tak tu zatím nevyslovenou hranici.

Cestu zpátky odřídil tentokrát Naruto. Měli se Sasukem takové nepsané pravidlo, že jeden odřídil cestu tam a druhý zpátky, pokud se zrovna nedohodli jinak.

***

V sobotu se rozhodli, že si udělají další výlet a to tentokrát do mořského akvária, které se opět nacházelo mimo jejich rodné město. S tímto návrhem přišel kupodivu Sasuke, který toho rána brouzdal po internetu a hledal nějaký vhodný zážitek, u kterého by se opět pobavili všichni čtyři.

Den si opět užili, jako předchozí večer na pouti a tentokrát se Sasuke i Naruto snažili, aby jejich kamarádi zůstávali co nejčastěji spolu sami, aby měli soukromí, přičemž je při každé vhodné situaci dost okatě šmírovali a sdělovali si mezi sebou svoje dojmy a poznatky.

Leeho srdce se pokaždé, co se ocitnul sám s rudovláskem rozbušilo mnohem rychleji než obvykle. Naprosto nenuceně spolu dokázali navázat konverzaci a postupně oba zjišťovali, že toho mají spolu hodně společného. Sdíleli podobné, občas přímo stejné názory, zajímali se o totožný žánr hudby, měli stejný názor na filmy a knihy, dokonce se téměř strefili i do totožné představy, jak by mělo vypadat ideální rande. S touto otázkou přišel Gaara a s upřímným úsměvem pozoroval, jak je u ní tmavovlásek rozkošně rudý jako rajčátko.

***

Část neděle strávili strávili hraním deskových her, příjemným povídáním a společnými silami připraveným obědem, než se chtě nechtě musel sbalit a vyrazit na cestu domů, protože nastal čas příjezdu ze školení.

,,Kdyby cokoliv, zavolej, jsem na příjmu," mrknul na tmavovláska ve vchodových dveří blonďák a jelikož za sebou cítil přítomnost někoho dalšího, rychle se zazubením vyklidil pole.

Na jeho místo nastoupil Gaara, který se ledabyle opřel u futra ramenem.

,,Platí teda ten zítřek a ty prohlídky?" zeptal se.

,,Jasně, všechno připravím a budeme tam moci zajet. Všechno ti ukážu a provedu tě," usmál se na něj Lee.

,,Bezva, tak to mě těší. Radši se spolehnu na tebe, než na svoje štěstí ve hledání něčeho vhodnýho na vlastní pěst."

,,Uhm, t-ty," polknul tmavovlásek a přešlápnul nervózně na místě, ,,se tu s klukama ještě zdržíš?"

,,Jo, přespím tu nakonec ještě do rána," pokýval souhlasně Sabaku hlavou, ,,Chtěl jsem vypadnout na hotel, ale Sasuke byl trochu neústupnej a Naruto se nabídnul, že mě ráno hodí k vám do práce."

,,J-jasně, tomu r-rozumím," zakoktal se a v duchu si nadával, proč s ním najednou nedokáže hovořit tak uvolněně jako jindy.

Pár sekund na něj koukal, než si jenom odkašlal, sevřel v rukách sbalenou tašku s věcmi, které si bral na školení a udělal krok dozadu.

,,No nic, půjdu, nebudu vás už zdržovat," pousmál se ještě naposledy a otočil se k němu zády.

,,Hej, Lee!" houknul za ním rudovlásek a nahnul se přes práh.

Mladík se na něj už na schodech otočil přes rameno, v temných očích překvapené vyčkávání.

,,Moc...moc rád jsem tě poznal a... a budu se těšit na zítřek," dostal ze sebe Sabaku a pak jak největší trapák na světě za sebou zabouchnul dveře, o které se zády opřel.

Najednou měl trochu problém s dýcháním. Hrudník se mu zběsile zvedal a klesal.

,To jsem tomu dal,' pomyslel si, ,Pěkně jsem se ztrapnil. Jsem to ale kus debila, zachoval jsem se jako puberťák!'

Kdyby věděl, že se na chodbě druhý mladík usmívá a do ticha chodby šeptá ,,Já taky", možná by si v duchu tolik nenadával.

***

Čím víc se taxík, ve kterém Lee mířil domů, blížil k nadiktované adrese, tím hůře a tířivěji mu bylo. Tenhle víkend si užil tak moc, že nechtěl, aby končil. Tolik se nasmál, byl uvolněný a na nic si nehrál. Byl prostě svůj. Nikdo ho do ničeho nenutil, mohl projevit svůj vlastní názor, za který nebyl kritizován a hlavně byl mezi lidmi, kteří ho brali a měli rádi.

Čím víc se blížil k paneláku, ve kterém s Nejim žil, tím víc se mu kroutil žaludek až měl dojem, že se co nevidět pozvrací. To, co slíbil Narutovi měl v plánu dodržet. Jen musí najít tu nejvhodnější příležitost k tomu, aby to mohl udělat.

***

Ta příležitost na sebe ale nenechala rozhodně dlouho čekat. Jen co překročil práh bytu, jeho maličká část nivní dušičky doufala v to, že ho druhý aspoň trochu něžně a nadšeně přivítá, když ho neviděl celý víkend. Dokonce se i několik vteřin cítil jako největší parchant, že přinejmenším trochu laškoval s někým téměř úplně cizím a dovolil mu, aby se ho dotýkal.

Jakmile se však podíval do napruzené tváře a nepříjemného pohledu bělostných očí, přestal si vyčítat úplně všechno.

,,To je dost, že seš konečně doma," odfrknul si Neji, ,,Rovnou se můžeš otočit a jít na nákup. Jo, a taky bych byl navýsost rád, abys konečně došel za správcem a vyžádal si od něj ty nový klíče od kolárny!"

V ten moment v sobě Lee vzal veškerou svou odvahu, kterou měl, pohodil tašku s věcmi na zem a sevřel ruce v pěst.

,,Na nákup si můžeš dojít sám a klíče od kolárny jsou ti k ničemu, protože se teď hned sbalíš a vypadneš si někam na motel. Já se s tebou totiž rozcházím!"