Omlouvám se za pozdní vydání kapitoly, ale jinak jsem prostě nestíhala. Během dneška, maximálně během tohoto víkendu vydám oznámení o tom, jak to bude v příštích týdnech probíhat :) 

Užijte si kapitolu :)

Následujícího rána se Lee do práce dostavil s téměř půl hodinovým zpožděním, což u něj bylo víc než neobvyklé. Vždycky byl přesný jako hodinky, ne-li nepřišel dokonce ještě dřív, než měl. Ať už se jednalo o práci nebo o sraz s někým známým. Dochvilnost byla na prvním místě a byl na to po právu pyšný.

Jakmile však plavovlásek uviděl svého kolegu ve dveřích, okamžitě během jedné jediné sekundy poznal, že je něco špatně. Kolem velkých černých očí vynikaly rudě napuchlá víčka, tvář byla bledá jako stěna, ale nejvíc s podivem bylo to, že i když bylo to ráno počasí už několik stupňů nad desítkou, Leemu se kolem krku upínal rolák.

Naruto vystřelil ze své židle do pozoru, stejně jako Gaara, který tam podle domluvy toho rána přijel s ním a posedával na protější židli.

,,Co se ti stalo, ttebayo?! Seš v pohodě, kámo?! Udělal ti něco?" zavalil ho otázkami a v očích se mu zračil jasný strach o svého dlouholetého kamaráda a zároveň v něm probleskávaly ohníčky hněvu na toho parchanta, ,,Já ho zabiju, to ti přísahám!"

Ten konec už jenom vztekle zavrčel a přimhouřil varovně oči u toho, jak zaskřípal zuby.

,,H-hele já... já bych se k tomu teď moc nevyjadřoval," vydechnul Lee značně unaveně.

Vypadalo to, že na dnešek naspal přinejlepším dvě hodiny, i když spíš ještě míň.

,,Jak nevyjadřoval?!" vyštěknul po něm nechápavě Uzumaki, ,,Co to máš na krku, hm? Cucflek to asi nebude."

Lee si vyčerpaně povzdechnul a utrápeným pohledem, jelikož neměl sílu na to vyčarovat jakýkoliv jiný, se podíval na Gaaru.

,,Dej mi, prosím, pět minut a pak se pojedeme podívat na ty byty."

Rudovlásek jenom němě přikývnul. Pořád ještě na celou situaci nenacházel vhodná slova, se kterými by se mohl zapojit. Avšak cosi uvnitř něj mu našeptávalo, že příležitostí bude mít dneska víc než dostatek.

***

,,... no a tady jak vidíš, nově zrekonstruovaná koupelna. Původně tady byl jenom maličký sprchový kout, ale majitel se rozhodl koupelnu trochu rozšířit a spojit dvě místnosti v jednu velkou. Bohužel tím ale tak nějak zničil vestavěnou šatnu, co tu kdysi bývala a která u dřívějších zájemců o tenhle byt dávala plusový body," odříkával naučeně bez kouska citu tmavovlásek, když se o dvacet tři minut později procházeli menším bytečkem, který byl po cestě nejblíž.

,,A proč se sem nikdo teda nenastěhoval?" zajímal se Gaara, ,,Je to tu docela prostorný a útulný."

Lee s povzdychem pokrčil rameny.

,,Nejsem si úplně jistej a nevím to na sto procent, ale podle všeho, co se tam ke mně lážo plážo doneslo tu přesně pod tímhle bytem bydlí stará babka, co ráda dělá naschvály a problémy... ale to říkám čistě jenom tobě."

,,Naschvály, říkáš?"

,,Hm," přitakal, ,,bejvalý nájemníky tu odsud podle všeho vyštvala. Neustále si na domovní správě i u majitele stěžovala, že strašně dupou, schválně pouští hudbu nahlas, pořádají tu mejdany. jejich pes neustále štěká a vyje a tak podobně. Přitom nikdo jinej z celýho baráku o nich neřekl jedno jediný špatný slovo a vycházeli s nima."

,,Aha," uchechtl se Gaara, ,,takže jim došla trpělivost."

,,Jo, hned potom co je udala na veterinární správě, že tu nechali psa tři dny samotnýho o hladu, žízni a bez venčení už jim tam trpělivost došla. Přitom to samozřejmě nebyla vůbec pravda," zasmál se krátce Lee a konečně na něm byla vidět kouska emocí, za což byl rudovlásek rád.

,,Tak... popojedeme dál? Neříkám, že to tu není hezký, to je, ale... nestojím o to, aby bylo mou denní náplní handrkovat se se staříkama."

,,Jasný, tomu naprosto rozumím," přikývnul druhý a pomalu loudavým krokem zamířil ke vstupním dveřím, ,,Další po cestě je taková garsonka, není to nic moc, to říkám rovnou, mám v tabletu její fotky, tak se po cestě v autě koukneš a když tě to nenadchne, pojedeme rovnou dál."

,,To zní jako plán."

***

Ve služebním autě, které měl Lee k dispozici, si Gaara projížděl na pracovním tabletu fotky další nabídky. Vzpomínal si na Leeho slova, která slyšel nedávno na ruském kole o tom, že tohle auto mohl využívat i čistě pro soukromé účely, nejenom pro ty pracovní, ale přesto ho používal jenom v práci. Vzpomínal na ten příběh, který mu mladík líčil o tom, jak jeho partner tohohle benefitu velice rád zneužíval a využíval, což se Leemu moc nezamlouvalo, a proto si vymyslel historku o tom, jak jim tenhle benefit jejich nadřízený nakonec sebral.

I když potahováním prstu doslova ledabyle projížděl fotky, koutkem oka se díval na soustředěného tmavovláska a prohlížel si ho z profilu. Doslova nestydatě jej svrběl jazyk a cítil, jak moc baží po tom, aby se dozvěděl, co se včera stalo u něj doma. Chtěl uklidnit jak sám sebe, tak i Naruta, který nejspíš už plánoval, kam zahrabe mrtvé Hyuugovo tělo až s ním skončí.

Oči se mu rozšířily mírným šokem, když si povšimnul, jak se vyvýšený límec roláku trochu sesunul a odhalil tak nafialovělou modřinu na krku přímo pod čelistí.

,Držel ho... pod krkem?' pomyslel si a vnímal to, jak se v jeho těle najednou hromadí vztek a odhodlání toho kluka dostat od toho monstra, které si to k němu dovolilo, co nejdál.

,,Tak co?" vyrušil ho ze zamyšlení tmavovláskův hlas, ,,Chceš se tam jet podívat nebo pojedeme dál?"

Gaara několikrát nechápavě zamrkal, než se konečně vzpamatoval a mechově zelené hloubky upnul na displej tabletu.

,,Pojedeme dál. Tohle... mě nijak nenadchlo," zamumlal zachmuřeně.

,,Chápu," pousmál se jemně mladík a na druhé křižovatce zatočil doprava.

***

Zbytek dopoledne a i kousek odpoledne strávili u toho, že jezdili po městě a prohlíželi si nabízené byty k pronájmu a potažmo i ke koupi.

Gaara si velmi bystře všímal toho, jak se Lee snaží být profesionální a bavit se čistě jenom o práci. Byl oproti víkendu tak strašně jiný. Záměrně se vyhýbal jakýmkoliv soukromějším konverzacím, jako kdyby to snad bylo něco nakažlivého. Nebyl tak uvolněný jako ještě předchozí odpoledne nebo dny předtím. Mluvil jako naučený stroj, jako student co se naučil látku absolutně nazpaměť.

,,Tak tohle je poslední, co ti můžu nabídnout," zamumlal Lee, když kolem třetí hodiny otvíral vchodové dveře posledního bytu v malém paneláčku, ,,Napadlo mě to dneska ráno. Sice je to trošku větší, než si původně chtěl, ale myslím si, že by se ti to tu mohlo líbit. Majitel moc velkej nájem nechce, kauci jenom měsíční, protože je to tu nevybavený."

Rudovlásek vstoupil do úzké chodbičky za mladíkem a následoval ho hned do první místnosti.

,,Jen tak mezi námi," uchechtnul se Lee, ,,Je to horká novinka... ještě jsem to ani nedal do nabídky, protože jsem tuhle zakázku dostal teprve minulý týden. Vidíš to jako úplně první."

,,Fakt?"

,,Jo, fakt," souhlasil, ,,Sice jsem to nafotil a sepsal hnedka druhej den, co jsem to dostal, ale ještě jsem se nedostal k tomu to hodit na naše stránky a inzerovat dál."

,,Proč chce jenom měsíční kauci? Je v tom nějakej háček?" zajímal se Gaara.

,,Pronajímá to nevybavený," pokrčil rameny Lee a vstoupil do velmi prostorného obývacího pokoje, ,,Samozřejmě základní vybavení tu je. Nová kuchyňská linka bez spotřebičů, za to ale s ostrůvkem a novej krásnej sprchovej kout. Vím, není to vana, ale ten sprcháč je fakt nádhernej... Majitel je takovej starší pán a chápe, jak je občas těžký, pro nás mladý, našetřit vůbec nějaký prachy na to, abysme si mohli dovolit nějaký bydlení, natož do něj ještě nějaký vybavení. Proto jenom měsíční kauce. Chce to mít co nejdřív obsazený a nejradši by byl pro někoho, kdo by tu byl dlouhodobě."

Postupně procházeli celým bytem, než se nakonec zastavili v kuchyni, kde se Lee z jedné strany opřel předloktími o kuchyňský ostrůvek.

,,Má teda o jednu místnost víc, než si chtěl, ale myslím, že to určitě není na škodu, zvlášť za takový peníze. Vezmi v potaz, že za minulej byt, kterej měl o místnost a pár metrů čtverečních míň, chtěl majitel mnohem víc."

,,Pokoj navíc se dá kdykoliv nějak využít," pokýval Gaara hlavou a soustředěně se na mladíka před sebou zadíval, ,,Je to tu fakt nádherný. Nejhezčí, co jsem zatím viděl."

,,Takže... si myslíš, že bys to vzal?" pousmál se na něj tmavovlásek.

Sabaku si špičkou jazyka olíznul spodní ret a rychlým pohledem zkouknul čas na hodinkách.

,,Už je docela pozdě, co si takhle skočit na pozdní oběd a tam to probereme, hm?" nadhodil zlehka.

V ten moment Lee nepříjemně ztuhnul a nervózně se ošil.

,,Uhm, t-to asi nepůjde, promiň. S-slíbil jsem, že dneska přijedu domů co nejdřív," polknul.

Gaara přimhouřil oči.

,,Nebo jenom nechceš, aby nás někdo viděl ve městě spolu?"

To, jak mladík uhnul pohledem mu dalo jasnou odpověď.

,,Chápu," ušklíbnul se vytáhnul z kapsy telefon a jedním klikem se dostal do vyhledávače internetu, ,,Řekneš mi konečně, co se včera stalo nebo to z tebe budu muset páčit?"

,,Uhm, j-já se o tom n-nechci bavit, t-to je... soukromá věc."

,,Jasně, takže chceš, abych to z tebe páčil," pokýval si pro sebe Gaara hlavou, aniž by se na něj podíval, ,,Jen ti chci říct, že až se Naruto dozví, že tě ten sráč držel pod krkem, budeš asi bez partnera."

Lee vykulil šokovaně oči a automaticky jedna jeho ruka vystřelila k roláku a připlácla si ho na krk ještě víc.

,,T-to mu nesmíš říct!"

Téměř se u toho až zajíknul a nechápavě kulil oči nad tím, jak ledabyle Sabaku pokrčil rameny a přiložil si najednou telefon k uchu. Polil ho ledový pot.

,,Gaaro! Nedělej-"

,,Dobrý den, rád bych si u vás objednal jednu pikantní pizzu," začal rudovlásek a poprvé mrknul očkem po Leem, ,,a jednu slaninovou. Na tu pikantní bych poprosil extra porci chilli papriček... Jasně, adresa je-"

Jakmile Sabaku nadiktoval adresu, kde se nacházeli, s rozloučením ukončil hovor a zadíval se na překvapeného mladíka.

,,Když se mnou nechceš jít do města, najíme se teda tady. Stejně to nejspíš vezmu, pokud s tím majitel nebude mít problém, tak to můžeme aspoň trochu oslavit, i když tam chabým jídlem jako je obyčejná pizza."

,,T-tady?" zakoktal se nechápavě tmavovlásek, ,,T-ty to vážně vezmeš?"

,,Jen pod jednou podmínkou," uchechtnul se Gaara.

,,P-pod jakou?"

Rudovláskův výraz najednou opravdu zvážněl.

,,Vyklop mi to, co se včera stalo."