Povídka na přání s velkým zpožděním pro tarra-2005! 

Vycházení bude opět jednou týdně každé úterý ^-^

Doufám, že se vám bude líbit :)

,,Dobře dojdi a uvidíme se zítra v práci," loučil se mezi dveřmi plavovlásek a se soucitným pohledem se jemně usmíval na svého kolegu, jenž už byl jednou nohou napřed na cestě k výtahu.

,,Jasně," otočil se na něj černovlásek s účesem, který letěl před minimálně patnácti lety, ,,A promiň, že jsem otravoval tak dlouho."

,,V pohodě," zavrtěl plavovlásek hlavou, ,,Víš, že jsem tady pro tebe."

Jakmile to dořekl, přivolaný výtah přijel do patra a černovlasý chlapec do něj nastoupil. Ještě předtím, než se za ním zavřely kovové dveře naposledy na svého kamaráda rovno kolegu z práce mávnul a obdařil ho jedním ze svých zářivých úsměvů, které v poslední době vídal už málokdo.

Blondýnek s mírným povzdechem zavřel vchodové dveře a už ze zvyku zamknul na dva západy. Pak se pomalým šouravým krokem odebral do pracovny, kde už nějakou dobu seděl zavřený jeho partner.

,,Už odešel?" zvednul tmavovlasý mladík pohled od rozsvíceného monitoru počítače a přestal prsty pobíhat po klávesnici.

,,Hm," zamručel jen blondýnek ve dveřích a s dalším povzdychem vstoupil do pracovny, kterou s partnerem sdíleli tak nějak napůl.

Jejich byt nebyl zase až tak pokojově velký, aby si mohl každý dovolit své pracovní soukromí. Avšak nevadilo jim to, zvykli si na to rychle a vlastně pro ně bylo občas i výhodné, když se tam zavřeli a každý hleděl do svojí práce, sem tam prohodit několik slov a na moment se od práce odtrhnout.

Mladší z dvojice překonal vzdálenost, která ho dělila od jeho partnera, který už podle jeho výrazu ve tváři jasně pochopil, co chce a na kolečkové židli se lehce odsunul od stolu, aby si mu druhý mohl sednout na klín.

,,Co to tu cvakáš?" zajímal se.

,,Směny a měsíční zprávu pro vedení."

,,To už si měl hotový tak minimálně před hodinou, ne?" uchechtl se blondýnek a objal ho kolem krku.

,,Hm... teď už to jenom kontroluju... Nechtěl jsem vás rušit."

,,Nechtěl si nás rušit nebo ses nechtěl vytočit?" dobíral si ho.

,,Obojí," uchechtl se starší, ,,Můj názor znáš."

,,Víš, že to nemá lehký, Sasuke," zamručel blondýnek, ,,Je s ním už šest let. Pořád asi doufá, že to jeho dementní období přejde a vrátí se zase do normálu."

,,Vzhledem k tomu, že to jeho dementní období, jak to nazýváš, trvá už tři a půl roku, tak dost pochybuju o tom, že se to zase vrátí do normálu," odfrknul si Sasuke, ,,Chodí jak hromádka neštěstí, Naruto."

Jmenovaný si opět povzdechnul.

,,Copak ti přijde normální, že se ten kluk kolikrát bojí jít domů? Že radši otravuje tebe, než aby-"

,,Mě neotravuje," skočil mu rychle do řeči.

,,Víš jak to myslím," protočil Sasuke očima a i on si povzdechnul, ,,Ten vztah už dávno skončil, akorát se snaží udržet něco, co nemá s láskou ani partnerstvím nic společnýho."

,,Já to vím, ale nemůžu mu přece nic diktovat. Můžu mu jenom poradit nebo říct svůj názor."

,,Stejně jako jsem to udělal tuhle já a on to měl u zadku."

,,Neměl to u zadku, jen... je to pro něj prostě těžký."

,,Co je těžkýho na tom toho bastarda prostě poslat do háje?" nakrčil nechápavě obočí, ,,Vždyť je s ním nešťastnej."

,,Neji ale takovej dřív nebyl," zamručel mu Naruto v odpověď, ,,Na střední byl v pohodě. A pak... když se spolu po matuře sestěhovali, tak to bylo taky dobrý... až potom se to posralo. Blbý je, že nikdo z nás neví a nechápe proč. Lee mu nikdy nezahnul, ani mu nedal důvod, aby si to myslel, tak nechápu, proč ho pořád podezřívá."

Sasuke si volnou rukou, která nespočívala kolem blondýnova pasu, promnul kořen nosu.

,,Hele... co se taky konečně bavit o něčem jiným, než o nich dvou, hm? Já... rád si tě vyslechnu, ale můj názor se na to nezmění a nechci se zbytečně vytočit."

,,Chápu, že ti to už přerůstá asi přes hlavu," zazubil se na něj Naruto a líbnul ho na tvář, ,,Takže... co si dáme k večeři, hm? Něco si objednáme nebo na rychlo ukuchtíme?"

***

Čím víc se Lee blížil k třípatrovému panelovému domu, v jehož druhém patře už čtyři roky bydlel společně se svým partnerem, tím víc se jeho kroky zpomalovaly, až se přistihnul u toho, že se několik metrů před paneláčkem zastavil úplně a jenom civí do druhého patra, kde se v jedné z místností svítilo. Stejně jako už tolikrát se jeho tělo začalo mírně třást, v krku se mu tvořil knedlík a srdce v hrudníku mu zrychlilo.

,To dáš, krucinál, vždyť si neudělal nic špatnýho! Jenom si byl u svýho kámoše!' snažil se si v duchu dodat patřičnou odvahu.

Sám pro sebe si kývnul a donutil se konečně rozpohybovat svoje náhle zdřevěnělé nohy.

***

Když o pár chvilek později strkal roztřesenou rukou klíč do zámku, srdce měl až v žaludku. Odemknul a se zatajeným dechem vstoupil do potemnělé chodby, kde ze sebe sundal lehkou jarní bundu a zul si boty. Pak bosky pomalu, téměř opatrně, pokračoval do kuchyně, kde tušil sedět svého partnera jak jinak než u barového ostrůvku.

,,A-ahoj," pozdravil ho trochu nervózně ve dveřích.

Neji k němu seděl zády a ani neměl tu slušnost se na něj otočit, nebo ho aspoň pozdravit.

,,Kdes byl?!" ozvala se chladná a dost vyčítavá otázka.

,,U-u Naruta."

,,Už zase?!"

Lee se kousnul do spodního rtu a mezi futry přešlápnul. Sklopil hlavu.

,,Netrávíš s ním nějak podezřele moc času?"

,,J-je to můj... n-náš k-kámoš přece a-a zároveň i můj kolega, v-vždyť to přece víš."

,,Byl u toho i ten jeho?"

Lee zmateně zamrkal, než mu to došlo.

,,Uhm, n-no... S-Sasuke přišel až asi o hodinu později, a-ale jen nás pozdravil a zavřel se v p-pracovně."

Na to už žádnou odpověď, nebo respektive otázku nedostal, a proto se po několika sekundách rozhoupal k tomu, aby konečně udělal krok do kuchyně.

,,J-jaký si měl den?"

,,Na hovno," odfrkl si dlouhovlasý brunet a otočil se na něj přes rameno.

Obočí nad zvláštně bělostnýma očima měl nepříjemně a zlostně stažené.

,,Musel jsem bejt o dvě hodiny dýl v práci, abych zaskočil za kolegu, kterýmu se udělalo blbě a dodělal za něj jeho práci a když už se nasranej vrátím domů, zjistím, že ty se zase couráš někde v hajzlu, kdo ví s kým," zasyčel na něj nazlobeně, ,,Jídlo nikde. Umytý nádobí z rána je pořád na odkapávači. Už včera večer jsem ti říkal, že potřebuju vyprat do práce hadry..."

,,Ř-říkal si, že si něco objednáme a-až se potkáme... T-taky musíme na nákup," snažil se chabě protestovat černovlásek, ,,T-to nádobí nikam neuteče, uklidím ho klidně teď a ty věci jsem dal ráno vyprat stačilo je jen-"

,,Chceš snad po mě, abych potom, co přijdu udřenej z práce ještě věšel hadry?!" štěknul po něm rozezleně, až sebou mladík stojící kousek od něj poplašeně trhnul.

Leemu se roztřásl spodní ret a aby se aspoň trochu uklidnil, sevřel ruce v pěst.

,,Dojdu to pověsit, zítra si to budeš moct vzít," hlesnul tiše.

,,Díkybohu," odfrknul si Neji a vstal z barové židličky v rukou drže otevřenou a zpola vypitou láhev piva, ,,Jdu se dívat na televizi. Objednej nějaký jídlo. Něco co tady bude rychle. A zejtra se laskavě vyser na nějaký vysedávání u svýho kámoše a dojdi radši nakoupit, ať je tu co k žrádlu." 

***

Následujícího rána se před dveřmi do realitní kanceláře Lee zastavil, protože koutkem černého očka spatřil, jak po ulici spěšně chvátá jeho kamarád.

,,Ahoj!" pozdravil ho zvesela Naruto, ale jakmile si všimnul kamarádova výrazu, jeho úsměv zmizel, ,,Zase krušná noc?"

,,Tentokrát ani moc ne," povzdechnul si Lee a promnul si unavené oči.

V noci toho upřímně moc nenaspal. Ne, že by se snad s Nejim hádal do pozdních hodin, jako tomu bylo už minimálně jednou měsíčně zvykem, ale spíš jenom hluboce uvažoval nad tím, proč si tak moc nechá srát na hlavu a nestojí si za svými slovy nebo názorem, místo toho jenom poslušně přikyvuje jako cvičená opička.

,,Zas měl problém, že si byl u nás?"

,,Jako obvykle," povzdechnul si Lee a podržel svému kamarádovi dveře, ,,Ale to nebylo to jediný."

,,Ani nevím, jestli to chci poslouchat," zamručel Naruto.

,,Já už se ti ani nedivím. Musí bejt otravný poslouchat v jednom kuse moje stížnosti."

,,Spíš jen nechápu, proč s ním pořád seš. Máš na lepšího, to moc dobře víš," pousmál se na něj jemně blondýnek a usednul za svůj pracovní stůl, který se nacházel jenom kousek od toho jeho.

,,Jo... to by se ten lepší musel někdy někde objevit a to bych musel mít koule na to, poslat Nejiho do prdele. Já... fakt nechápu, proč se najednou začal chovat jako totální idiot."

,,Na to se Sasukem nemůžu přijít taky."

,,Sasuke mě už má plný zuby, co?"

,,To bych zase tak úplně neřekl," zadumal se modroočko a promnul si bradu, ,,Spíš tě lituje."

,,U Jashina, jak já vám dvěma závidím," zaskučel Lee a složil útrpně hlavu do dlaní, ,,Vy dva jste fakt pár snů! Co bych za takovej vztah, kterej vy dva mezi sebou máte, dal!"

,,Hele brzdi, kámo, ono to u nás taky není pořád růžový," zachechtal se Naruto a podrbal se ve vlasech, ,,Taky se nám na modrým nebíčku občas objeví bouřkový mraky."

,,Možná jo, ale rozhodně ne tak často a rozhodně určitě kvůli mnohem podstatnějším věcem, než kvůli tomu, že nebylo uklizený umytý nádobí z odkapávače," odfrknul si Lee.