K Leemu domů se nakonec nevydal jenom Naruto a Gaara, ale přidal se i Sasuke, jenž opravdu nebyl horkou hlavou jako jeho partner a i jeho nejlepší kamarád. Vzhledem k tomu, že se Sabakem několik let studoval, znal ho až moc dobře a v letech, kdy s nimi lomcovala puberta se jeho kamarád choval stejně jako jeho partner. Avšak doufal, že narozdíl od něj z toho už vyrostl a dospěl.

Leeho srdce zběsile bušilo, když seděl na sedadle spolujezdce Uzumakiho auta a nervózně se díval z okénka na ubíhající cestu za ním. V krku měl až nepříjemně sucho, ale dlaně se mu naopak potily, že kdyby to bylo možné, vyždímal by si je. Sem tam nakouknul do postranního zrcátka, aby zkontroloval, jestli se druhé auto, v němž seděl Sasuke a Gaara, drží stále v závěsu za nimi. Drželo. Nehnulo se od nich na víc jak deset metrů. Potichu si povzdechnul a snažil se nabrat co nejvíc sil. Hlavně těch psychických.

,,Bude to v pohodě, věř mi," promluvil na něj blondýnek povzbudivým hlasem, ,,Buď to půjde po dobrým a nebo po zlým."

,,Bojím se zeptat, co tím myslíš," uchechtnul se Lee.

Naruto pobaveně myknul rameny.

,,Po dobrým to bude přece nejlepší, ne? Prostě si ten hajzl sbalí svejch pět švestek a vypadne. A nebo si sbalíš věci ty a půjdeš k nám. Smlouva je přece psaná na tebe, ne? A když ji vypovíš, tak se tak jako tak bude muset zdekovat z bytu. Případně ho můžeš nechat se sbalit před policajtama. Možností je spousta... A jestli to bude chtít po zlým... Bejt na jeho místě tak o tom ani neuvažuju," zachechtal se na konci, ,,Možná by pro něj bylo nejlepší, aby vůbec nebyl doma."

,,Tak jako tak bych z toho bytu nejradši vypadnul už na dobro," povzdechnul si znovu, ,,Bylo by tam na mě až moc vzpomínek. Ve většině těch nehezkejch... A hlavě... tak nějak nemám zájem se s ním už nikdy nikde potkat, tak bych radši změnil lokál."

,,Tomu rozumím, ttebayo," pousmál se blondýnek a na křižovatce zatočil doleva, ,,V každým případě to rozhodně dopadne pro tebe dobře."

Na moment se mezi nimi rozhostilo klidné ticho.

,,Měl jsem tohle udělat už dávno," zamručel pak Lee a cítil se mnohem uvolněněji.

,,Neříkám, že ne," zasmál se Naruto, ,,Jsem rád, že ti to konečně došlo, kámo."

***

Když čtveřice stanula před vchodovými dveřmi, jeden z tmavovlásku několik vteřin jenom strnule zíral na dveře a vnímal to, jak jeho srdce tluče jako splašené. Vzpomněl si na Narutova slova v autě o tom, že by bylo nejlepší, kdyby Neji nebyl vůbec doma. Jo, taky by se mu to tak líbilo. Rychle by si pobalil všechny věci mezitím, co by kluci hlídali a pak by se vypařil jako pára nad hrncem. Zítra by zavolal pronajímateli, vypověděl by smlouvu a šmitec. Neji by tam mohl zůstat do konce měsíce, případně do doby, než by skončila výpovědní lhůta, během které by samozřejmě Lee nájem neplatil (nebyl zas až takový idiot, aby svého bývalého i po rozchodu takhle vydržoval). Ano, to byl opravdu nejlepší scénář v jaký doufal, ale vzhledem k tomu, že pootočil klíčem v zámku a dveře cvakly, aniž by se klíč dotočil, jeho naděje se proměnily v prach. Neji byl doma.

Zhluboka se nadechnul, na vteřinu se ohlédnul přes rameno na ty tři a pak, co nejvíc odhodlaným krokem vkročil na chodbu. S každým dalším krokem, kterým se blížil do kuchyně se cítil víc a víc napjatě. Slyšel za sebou kroky ostatních a to mu možná dodávalo aspoň trochu odvahy, protože věděl, že za ním stojí.

Našel Nejiho klasicky sedět u kuchyňského barového pultu. Všimnul si, že se na něj otočil a nejdřív se na něj usmál od ucha k uchu, avšak o dvě vteřiny později, kdy se v místnosti objevili i další tři pro něj nezvaní hosté, jeho úsměv opadl raz dva.

,,Proč si mi neřekl, že si sem dneska někoho pozveš?" začal hned odměřeně a zamračil se, ,,Měl jsem už nějaký plány."

Bělavým, tolik zvláštním pohledem kmital z jednoho na dalšího a na barové židličce se k nim otočil čelem, aby na ně dostatečně viděl.

,,Nechci, aby tady dneska někdo byl, tak se s nima laskavě rozluč a ať táhnou, odkud přišli."

,,To je mi teda přivítání," neodpustil si Naruto tiché sarkastické uchechtnutí a šlehnul pohledem po Sasukem, který do něj nepříjemně drknul loktem, ,,No co je? Neumí ani zabučet."

,,Máš nějakej problém, Uzumaki?!" štěknul po něm nepříjemně Neji a vstal ze židličky.

Naruto se pomalu dostával do ráže. Už už se nadechoval, že mu od plic a srdce něco řekne, ale dřív, než tak učinil, do něj Sasuke nepříjemně drcnul se zavrtěním hlavy znovu a Lee se konečně chopil slova.

,,V-v neděli jsem ti řekl, že se s-s tebou chci r-rozejít," začal trochu koktavě.

,,A co jako?" obrátil svou pozornost na něj, ,,Pak jsme si sedli a v klidu a jasně jsme si řekli, co a jak bude."

,,K-kejvnul jsem n-na to jenom proto, že si mě napadl a-a já nechtěl, abys to udělal zas," zhluboka se nadechnul a sevřel ruce v pěst, aby si dodal potřebnou kuráž, ,,M-myslel jsem si, že nakonec to nějak přejdu... že to bude dobrý a ty se fakt změníš... n-neříkám, že ses teď nesnažil nebo tak... p-pár rozepří bylo ale to nebylo nic oproti tomu, co bylo k-kdysi... P-problém je ten, ž-že... že... že prostě ty všechny city k tobě už vymizely. Vůbec nic necejtím a zjišťuju, že je mi... že je mi... že je mi proti srsti vracet se domů za někým, kdo se ke mně takovou dobu tak hnusně choval, protože to co si dělal, se nedá jen tak smáznout... Byl bych rád, kdyby ses v klidu sbalil, nechal mi tu klíče a odešel."

Neji na něj chvíli tiše zamračeně hleděl. Jako by se snad snažil vstřebat jeho slova a rozhodnout se, jestli se zachová jako chlap a nebo jako totální kretén. K Uzumakiho pobavení si vybral to druhý.

,,Tak se kterým z nich chrápeš, co?!" vystartoval na něj a uděl dva kroky dopředu, ,,Nebo šukáš snad se všema třema?! Nebo s někým dalším? Kdo ti zase vymlel díru do hlavy, co?! Nemůžeš měnit svoje rozhodnutí každej tejden. Kdo si jako myslíš, že seš?!"

Kdyby tady stál sám, už by se strachem v očích couval dozadu ke zdi, snaže se najít nějaký úkryt před jeho běsněním. Díky bohu měl tentokrát za svými zády ochrannou bariéru, která mu dávala pocit bezpečí.

,,Hele," mlasknul Gaara a udělal krok dopředu.

Nyní stál přímo vedle Leeho a podle Nejiho příkladu se nepříjemně mračil. Rozhodně se mu nelíbilo, jak se tady ten týpek choval.

,,Nikdo se sem nepřišel hádat, Lee to chce vyřešit všechno v klidu. Bylo by fajn, kdybys respektoval jeho přání a udělal to, co po tobě chce."

,,A ty seš jako kdo, hm?!" štěknul po něm hnědovlásek, založil si ruce v bok a udělal další dva kroky dopředu, aby mohl druhému zblízka hledět do očí, ,,Seš snad jeho mluvčí?! Nebo seš to ty, kdo mu projíždí díru? To bych ti asi měl srovnat trochu fasádu, ne? Seš trochu drzej, nemyslíš? Nasrat se mi sem takhle do bytu, když mi brousíš frajera."

,,Ten byt ale tvůj není, je napsanej na Leeho, to on má smlouvu. Ty tu seš defacto jenom trpěnej," neodpustil si opět Naruto, ,,Nemáš tu vůbec žádný práva."

,,Drž hubu, nebo po tobě skočím, ty jeden vypleskanej kreténe! To ty za všechno můžeš! Hustíš Leemu do hlavy sračky jenom proto, aby skákal jak ty pískáš! A jenom proto, že jsme mezi sebou kdysi měli rozepře a tobě se nelíbilo, že spolu jsme, tak se teď vehementně snažíš nás rozeštvat! Takže ti radím dobře, ty kreténe, drž hubu a starej se o svoje!"

,,Hele, brzdi, takhle se s ním teda bavit nebudeš," vložil se do toho Sasuke, který byl až doteď zticha.

Avšak jakmile zaslechl, že je někdo, zvlášť pak Hyuuga, agresivní na jeho partnera, rozhodně se nebál ozvat.

,,Tseh, ty aby ses taky neozval," zachechtal se posměšně Neji, ,,To ste teda frajeři. Tři na jednoho. Zasraný zmrdi jste!"

Měl co dělat, aby si před nimi znechuceně neodplivnul na zem.

,,Prostě se sbal a odejdi. V klidu tě o to žádám. Nechci žádný hádky, chci, aby to proběhlo v klidu," vydechnul unaveně Lee.

,,Vždyť tohle nemyslíš, přece vážně, ne?" otočil najednou o sto osmdesát stupňů a najednou na něj hovořil úplně jiným hlasem.

Dokonce se na něj i jinak díval.

,,Chceš zahodit tolik let? Tolik vzpomínek? Nezažili jsme přece jenom to hnusný, ale i spoustu hezkýho, ne? Já vím, že mě pořád miluješ, Lee, jenom seš teďka trochu zmatenej, jak do tebe asi nejspíš nejenom Uzumaki hustí nesmysly, ale slibuju ti, že už to teďka bude všechno jenom dobrý, hm? Přestaneš se s ním vídat, změníš práci a uvidíš, že to hnedka bude všechno lepší. Co ty na to? Přece nedáš přednost kámošovi přede mnou."

Tmavovlásek se na něj díval s široce otevřenýma očima a mírně pootevřenou pusou. Skutečně Neji řekl to, co slyšel? Nepřeslechnul se náhodou? Co to na něj teďka jako zkoušel za divadlo?

,,Sbal se a vypadni," řekl nakonec rozhodným hlasem, když se z počátečního šoku vzpamatoval, ,,Mezi náma je konec. Jedinej, koho nechci už vidět, seš ty."

,,Vykašli se na to, on to asi nepochopí. Vem si pár věcí a pojedeme, tady to nemá smysl," začal Gaara a chtěl mu položit ruku na rameno, ale ta byla ve vteřina prudce odražena.

,,Vůbec na něj nešahej, ty zkurvysyne!" zařval na něj Neji jako pominutý a strčil do něj, snaže se ho dostat ke zdi.

To si ale Gaara uvědomil včas a vyčkal na správný moment, kdy se k němu mladík natahoval znovu. Jeho rukám se vyhnul, udělal krok do strany dopředu, aby se dostal do stejné roviny jako Hyuuga a rychlým pohybem se otočil tak, aby zezadu chytil jeho krk do sevření. Silou ho donutil se předklonit a udělat několik kroků dopředu, aby se dostali dál od ostatních. Drtivou silou mu držel krk a nutil ho se předklánět, div, že se čelem nedotýkal vlastních kolen. Pak se k němu mírně sklonil.

,,Jedinej, kdo na něj už nesáhne, seš ty," zavrčel mu ledově chladným hlasem do ucha, ,,Za to, cos mu minule provedl, bych ti měl rozkopat hlavu, ale nechci na něj zapůsobit jako nějaký nevychovaný hovado, takže ti teďka radím dobře, sbal se a vypadni."

Ještě několik sekund ho držel, v duchu si užívaje jak se pod ním mladík vzteká a cuká, než ho s trhnutím pustil a odstoupil pár kroků dozadu, ostražitě připraven na to, kdyby se na něj chtěl náhodou vrhnout. Cítil v zádech jeden šokovaný pohled a zbylé dva byly, vzhledem k situaci, až nevhodně pobavené.

,,A mimoto..." odkašlal si, cítě v sobě ten záchvěv adrenalinu, ,,ještě jsem ho nešukal, ale věř mi, že až to někdy nastane, tak na tebe si už v životě nevzpomene."

,,To je debil," zamručel Sasuke potichu se zavrtěním hlavy, jelikož přesně věděl, co nastane.

A rozhodně se nemýlil. Po těch slovech po něm Neji vystartoval téměř skokem. Chtěl ho povalit na zem a uštědřit mu tam notnou salvu dobře mířených pěstí, ale jaksi nepočítal s tím, že je na to jeho protivník připraven. Ten jenom počkal na vhodnou chvíli, až bude u něj co nejblíž, aby mu poté podkosil nohy.

Neji se rozplácnul na břiše na zemi a pak jenom bolestně zařval, když na jeho nohy přistála těžká váha těla a jeho pravá ruka byla víc než nepříjemně kroucená za zády v úhlu, kdy by stačilo zatlačit ještě o trochu víc a jeho rameno by už nesedělo v ramenním kloubu tak, jak by správně mělo.

,,Mám takovej dojem, že by sis měl jít sbalit," zazubil se rudovlásek na znovu šokovaného Leeho, ,,Já si tady chvilku posedím."

***

,,Ani nevím, jak vám mám všem poděkovat," vydechnul Lee, když o nějakou chvíli později seděl v obývacím pokoji u Sasukeho a Naruta doma.

,,Ještě neříkej hop, dokud nepřeskočíš," zamručel Sasuke, ,,Mám nepříjemný tušení, že s ním budou ještě v budoucnu problémy. To, že tě nechal nakonec jít, přece jenom nic neznamená."

,,Že ty musíš bejt pořád pesimistickej," protočil očima Naruto a zvednul se z gauče, ,,Chcete někdo něco k jídlu ještě?"

,,Nejsem pesimista, jen realista," odvětil Sasuke, ,,Dám si panáka, chcete někdo taky?"

,,Dám si, díky," kývnul Lee, ,,Slibuju, že vás dva nebudu otravovat dlouho. Najdu si něco rychle."

,,Buď tu jak dlouho chceš," mávnul nad tím Uzumaki rukou a když i Gaara souhlasil se sklenkou něčeho ostřejšího, zmizel za Sasukem do kuchyně.

On sám měl totiž ještě chuť na jeden instantní ramen.

,,To bylo... fakt úžasný... jako to... jak si se bránil," zamumlal trochu rozechvěle Lee a nervózně po rudovláskovi, který seděl jenom kousek od něj na gauči pokukoval.

,,Nic to nebylo," odvětil jenom Sabaku a natočil k němu hlavu.

Chvíli si ho jenom se zálibou prohlížel a užíval si to, jak pod jeho pohledem mladík stydlivě rudne.

,,Takže... jestli jsem to teda dobře pochopil... už se tam nevrátíš, co?"

Tmavovlásek zavrtěl hlavou.

,,Ne. Už ne. Ani když tam nebude. Už je to pro mě uzavřená kapitola a ten byt by mi všechno akorát připomínal, je načase začít někde odznova. Kluky vážně nebudu otravovat dlouho, už toho pro mě udělali víc než dost."

,,Jasně, to chápu," přikývnul Sabaku a mírně se pousmál, ,,Tak mě tak napadlo... když jsem dneska podepsal tu smlouvu... ten byt je pro jednoho docela velkej, takže..."

Leeho srdce začalo najednou bít jako splašené.

,,T-takže?" popohnal ho trochu netrpělivě, když Sabaku nedokončil, nejspíš schválně svojí větu.

,,Takže co kdyby ses nastěhoval ke mně, hm? Jako... spolubydlící samozřejmě. Nebudu tě do ničeho nutit."

,,T-to nemůžu," zavrtěl tmavovlásek odmítavě hlavou, i když v duchu řval rozhodně něco jiného, ,,Nechci otravovat ještě tebe."

Nechtěl vypadat jako nedočkavec!

,,Kdybych nechtěl, aby si mě otravoval, nenabízel bych ti to," zamručel Gaara a dlaní přejel po polstrování gauče až k Leeho stehnu, na které si dlaň položil a lehce zmáčknul.

V duchu s pobavením zjistil, jak se mladík pod jeho dotekem na vteřinu napjal a poté roztřásl jako osika ve větru.

,,Chci, aby ses ke mně nastěhoval," pronesl k němu polohlasem a přisunul se k němu o něco blíž.

,,V-vážně?" zakoktal se tmavovlásek a splašeně začal mrkat, když si uvědomil, jak moc je Gaarův obličej blízko toho jeho.

,,Hm," přitakal rudovlasý, ,,přísáhám, že tě do ničeho nutit nebudu a dám ti času kolik jenom budeš chtít, než se budeš cítit na to, abysme šli třeba na rande. Bude to sice trochu divný, když už bysme spolu bydleli, ale nebráním se tomu začít vztah trochu jinak, než je normálně zvykem, teda... když budeš chtít... ho začít se mnou."

Leeho srdce se začínalo tetelit blahem. Špičkou jazyka si nepatrně přejel po rtech a nedočkavě se očima zasekl na Gaarových rtech. Měl neutuchající chuť se na ně vrhnout.

,,P-polib mě," špitnul pak potichu, ,,Prosím."

Přes Sabakovy rty přejel jemný úsměv a mladík spokojeně přivřel oči, když se jeho rty setkaly s těmi druhými.

,,O tohle mě vážně prosit nemusíš," zavrněl mu do nich, jednou rukou se dotknul Leeho tváře a tou druhou za jeho zády několikrát mávnul na dva mladíky, kteří se právě objevili ve futrech obýváku na znamení, aby je teď vážně nerušili.

Nuže a toto byl poslední díl povídky na přání pro tarra-2005! 

Původně měla mít povídka jenom 10 kapitol, ale N-chan opět nedodržela svoje "zadání" a zase to natáhla. Ale ty dvě kapitoly navíc, nikoho nezabili, že? :D 

Děkuju všem, kteří s povídkou zůstali až do konce, i když se v posledních týdnech trochu dost opozdilo její vydávání. Děkuji za každé přečtení, každý hlas a každý komentář, který mě moc potěšil! <3

V rychlosti bych vám tedy chtěla ještě říct, co nás v nejbližších dnech čeká dál:

- Pomalu, ale jistě se blížím ke konci Mafie! Takže si možná připravujte kapesníčky a možná taky ne :D :P Ještě uvidíme, jak to vlastně všechno skončí! 

- Vydávání Mafie bude zatím stále nepravidelné vzhledem k tomu, že jsme momentálně v části, kdy to chce mít čistou hlavu a hlavně chuť psát tyhle "krváky".

- Můžete se v nejbližších dnech těšit na novou povídku na přání, která bude tentokrát pro karol_styless a nebude to na žádný jiný ship, než na naše milované SasuNaru! Těšit se můžete na uvolněnou romantickou komedii nabitou erotikou (To je konečně pro mě to správný téma :D). Co se vydávání týče, uvidím, kolik toho stihnu napsat a o všem vás budu informovat v úvodní první kapitole ^-^

Děkuji všem za pozornost a mějte se famfárově <3