S Lukem jsem se až překvapivě rychle udobřila. Potom co jsme si vše vyjasnily odešel spát. A já ho napodobila. Zahrabala jsem se do peřin a usla.
......
Stála jsem uprostřed našeho hnízda. Tady se vždy pořádaly soudy provinilých draků. Tentokrát na místě obžalovaného stála já.
Otec seděl na nejnižším stupínku a na jeho obvyklém místě seděla Velectěná Uznalá Darkia. Byla pro nás něco jako královna. Nežila aice v našen hnízdě, ale jakmile se oběvil závažný problém účastnila se soudů.
„Všichni víme proč jsme se ru sešli. Mládě jenoho našeho Uznalého se provinilo nejvyžším možným způsobem."
Okolo nás všichni začali povykovat tresty které měli být uděleny.
„Ticho!......Trest bude následovný. Obviněná bude muset přihlížet smrti svého otce i milého a kakonec bude uzavřena v jeskyni mrtvých."
Na takle slova dovedli mého otce a Luka přede mě. S hrůzou jsem si uvědomila že ta obviněná jsem já.
Otec měl okolo krku a na nohou těžké kovové řetězy a Luk měl ruce svázané za zády.
Chtěla jsem se za nimy rozběhnout ale v tom mi zabránila Rafanova tlapa.
„Dívej se na to co způsobila tvá láska k tomu lidskému červovi."
„Pust mě Rafe, pust mě!!!"
„Ne, dívej se na to jak tví milovaní umírají a ty s tím nemůžeš nic dělat!"
Oba dva se snažili vysvobodit, ale nemohli s tím nic dělat. Darkia se snesla těsně přen ně.
Otci se zakousla do krku a zlomila mu vas a Luka sežehle svým plamenem.
„NÉ!  NE! NÉ!"
Ječela jsem jak smyslů zbavená a trhalo sebou v Rafanově sevření. Slzy mi trkly prodem ajá se je nesnažila zasttavit. Zničeně jsem padla na kolena a shlížela na těla mích nejbližších.
„Tohle se stane každému který neuposlechne zákony Hnízda. Odveďte ji!"
Tavelela Darkia a Rafan mě odtáhl pryč.
......
Luk
Nemohl jsem usnout a ztak jsem se šel projít. Procházel jsem se po chodbách a naslouchal jsem všudy přítomnému tichu.
Nevnímal jsem kam mě nohy nesou , prostě jsem šel za nosem a tak když jsem u jedněch dveří uslišel tiché výkřiky zaujalo mě to. Přešel jsem těsně ke dveřím a jaké pro mě bylo překvapení, když jsem zjistil že vedou k Alex.
Nezaváhal jsem a vešel.
Alex sebou házela na posteli a něco pořát mumlala. Párkrát jsem zaslechl své jméno a nebo se zmiňovala o svém otci. Pořád se u toho mračila a házela hlavou.
Sedl jsem si na okraj její postele a chytl ji za ruku. Bylo mi jasné žebji z noční můry nemůžu budit a tak jsem ji bedlivě pozozroval. Vlasi se jí lepili na spocené čelo. Tělobse celé chvělo a on si pořád něco mumlala.
Najennou sebou trhla a s výkřikem se posadila.
"Ne!"
„Klid Alrx. Klid. Byl ti jen sen, jen noční můra."
Alex se na mě vilekaně podívala. Když si uvědomila že jsem to já, vrhla se mi kolem krku a se slzami mě objala.
„Neumírej prosím neumírej!"
Ze začatku mě její objětí překvapilo, ale pak jí ho oplatil. Za pas jsem si ji přivinul do náruče a nos zabořil hlouběji dobjejích vlasů.
„Neboj, mám v plánu tě tu ještě hodně dlouho otravovat."
Zasmál jsem se a ona se ke mě se slzami přidala.
Chvíli jsme takhle v objetí zůstali a já ji pak položil na postel. Nechtěla se mě pustit a tak jsem si vedle ní lehl a objalbji pevně za pas. Společně jsme takhle leželi a ona se ještě chvíli mírně chvěla. Pak ale poklidně usla a ze spaní se ke mě více přitiskla.

Omlouvám se za ten sen, ale prostě sem patří.
PS:moc koc moc bych chtěla poděkovat annie_stories EmmDragonGirl a  Adelaine541 za jejich komenty, vždy mě potěší.💞😂😂