Ola! Další kapitola na světě! :D
Mrzí mě, že to trvalo tak dlouho, ale jak už jsem psala tak toho máme v hotelu vážně moc..:/
Dneska počítejte minimálně s jednou další kapitolou ^^
Ale už dost keců..:D
Enjoy!
Lucc <3

Z pohledu Draca-
Dny plynuly jak voda, až nastal den, ze kterého jsme byli nervózní..neděle- oběd s rodiči.
Celé dopoledne probíhalo v naprosté tichosti, až na 'Dobré ráno' a 'Dobrou chuť'...
Vejdu do ložnice a první věc které si všimnu je hromada oblečení na posteli a bezradného Harryho u skříně.
"Sakra sakra sakra co si mám vzít?" přejdu k hromadě a postupně mu na hlavu házím sako, košili, kalhoty a kravatu.
"Tohle si vem" řeknu s úšklebkem a koukám jak se snaží dostat skrz to prádlo.
"Jsi si jistý?" zeptá se, ale já mu dám prst na rty.
"Veř mi prosím.." usměju se.
Povzdechne si, pousměje se a i s oblečením se přesune do koupelny.
"Bože! Jak na poušti tu je!" slyším ho křičet..
Rozběhnu se do koupelny a Harry se na mě otočí se zamlženýma sklíčkama od brýlí.
"Stalo se něco?" zeptám se a snažím se zadržet smích, který se mi dere na povrch.
"Ty!" řekne a ukáže směrem, kde se v žádném případě nenacházím...
To už se neovládnu a začnu se smát jak blázen.
Přiblížím se k němu, jemně ho chytím za ruku s nataženým prstem a přesunu jí na svojí hruď.
"Já jsem tady.." zašeptám mu do ucha a s úsměvem pozoruji, jak se pod mým dechem mírně otřásl.
Sundám mu brýle, a jemně přejedu svými rty přes ty jeho.
Potichu vydechne.
Něžně ho políbím, odejdu do ložnice a padnu na postel.
Nebudu to tajit, mám strach z toho, jak zareaguje otec.
Pouze ta představa, že jsem si měl po válce vzít Pansy...
Zatřesu hlavou abych zahnal tyto myšlenky a přejdu ke skříni.
Štěstí, že nemám takový problém s výběrem, uchechtnu se.
Beru si to samé co Harry, jenom o odstín světlejší barvu kravaty.
..
Všechno postupně položím přes okraj postele, sundám ze sebe všechno a přejdu k posteli, obléknu si košili a při zapínání, si všimnu Harryho opřeného o rám dveří..
"Jak může existovat někdo tak úžasný?" zašeptá a přistoupí ke mě.
Ve chvíli co mi dopadne jeho horký dech na kůži se zachvěju a ruce mi sjedou podél těla.
Přiblíží se ke mě ještě víc a začne mi zapínat košili.
Čas od času se 'nechtěně' dotkne holé kůže a cítím jak začínám hořet touhou po něm.
"Lásko..." vydechnu.
Pousměje se, odstoupí ode mě vezme do ruky kravatu a zaváže mi jí.
"Sluší ti to lásko.." zašeptám a políbím ho.
"Připraven?" zhluboka se nadechne a chytí mě za ruku.
"Teď nebo nikdy." odpoví...