Harryho šťastný konec
Kingsley je uklidil oba do své kóje a obstaral jim zpět jejich oblečení a hůlky. Nyní seděli Harry s Dracem bok po boku za Kingsleyho stolem, oba v ruce drželi kouřící hrnek s kafem. Již se postavili Moodymu, Brouskovi a panu a paní Weasleyovým a vyšli z toho bez trestu odnětí svobody.
Přesto museli oba zaplatit tučnou pokutu, ale to Harryho doopravdy trápit nedokázalo.
„Jsi stále opilý?" zeptal se Draco a zadíval se na Harryho.
„Trošku."
„Budeš něčeho z tohohle litovat, až znovu vystřízlivíš?" Draco zněl nejistě.
Harry to zvážil. Část z něj chtěla z celého dnešního večera vinit alkohol. Ale aby byl upřímný, bylo v tom víc než jen šampaňské. Potřeboval něco a jaksi se ukázalo, že to něco byl Draco.
Dnes večer se bavil víc než za poslední rok.
„Ne," odpověděl a na Draca se usmál. „Ne, nebudu. Co ty?"
„Ne." Draco opět zazněl jistě a velice potěšeně. Harrymu úsměv oplatil. Harryho to uvnitř zahřálo.
„Takže," začal Harry a hleděl na šálek ve svých rukách. „Stále to chceš ještě zkusit pořádně?"
„Co zkusit?"
„Vždyť víš. Sex."
Draco se ušklíbl. „No teď se podívejme, kdo je posedlý."
Harry si nebyl jistý, jestli si Draco dělá srandu nebo ne. Zíral na něj a chvíli byl přesvědčený o tom, že jej Draco odmítne, a kupodivu měl z toho daleko horší pocit, než jaký kdy zažil.
„Samozřejmě, že chci," souhlasil Draco. „Stále mi dlužíš dobrou soulož."
Harry vypustil zadržovaný dech. „Kdy? Chci říct, máme na tohle vybrat datum nebo tak něco?"
Draco protočil očima, pak odložil hrnek a na židli se otočil. „Jakmile nás propustí, pojď se mnou ke mně. Mám tam patřičný lubrikant. Slibuju."
Harry přikývl a zakřenil se. „Dobrá."
Chvíli zůstali potichu, ale nebylo to nepříjemné. Docela často se ohlíželi jeden na druhého. Pak se Harry nedokázal zastavit, naklonil se kupředu a jemně Draca políbil na rty. „Díky."
Draco vyklenul jedno obočí. „Za co?"
„Dneska jsem se bavil," pokrčil Harry rameny. „A vážně jsem to potřeboval."
„Jo," zašeptal Draco. „Já taky." Políbil Harryho, zprvu lehce, ale když mu Harry polibek oplatil, stal se dychtivějším, tvrdším a jen trochu neobratným.
„Tak jsem přemýšlel," řekl Draco, jakmile se oddělili.
„Och ne," zasténal Harry a bezradně se na Draca podíval.
„Stále věřím, že bychom měli zavést onu skvělou, starou mudlovskou tradici do našeho světa."
„Pokračuj."
Dracovy oči se zúžily a zableskly se rošťáctvím. „Příští týden se odehrává v Londýně veliký famfrpálový zápas."
Harry potřásl hlavou. Věděl, že by neměli. Dostane je to do vážných potíží.
„Myslím, že bychom tam měli jít. Vsadím se, že nikdo předtím ještě neviděl naháče na koštěti," řekl Draco a obdařil Harryho troufalým úsměvem.
Harry přikývl a pak se zakřenil na Draca nazpět. „Jasně. To zní jako sranda."
~~konec~~
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro