Harry musel přiznat, že se mýlil. Myslel si, že večer už nemůže být horší, než když se ukázal Draco Malfoy a opovážil se na něj mluvit. Nyní se přesvědčil, že může.

„Nenavrhuji, abychom utekli a vzali se," říkala Ginny a dělala na něj velké oči. „Jen nám chci dát další šanci. Vzpomínáš si na tu noc, co jsme společně strávili v Doupěti? Neužil sis to?"

Harry si vzpomínal. A ve skutečnosti si to neužil. Byl příliš zděšený, než aby si to užíval, i když jej Ginny vyhonila, což vyústilo v jeho chaotický orgasmus. To nebyl ten problém. Harry se dokázal vypořádat se svými orgasmy, děkuji pěkně. Měl v tom spoustu praxe. Ginny vtrhla do jeho ložnice, trvala na tom, že potřebují spolu strávit noc, než se Harry vydá do bitvy. S tím Harry nemohl nesouhlasit.

Potíže nastaly, když si Ginny sundala noční košili a Harry stanul tváří v tvář dvěma nejpodivnějším věcem, které kdy ve svém životě viděl.

Ňadrům.

Neměl ponětí, co s nimi dělat, přestože ho Ginny nabádala, aby se jich dotknul. Dotknul se jich a ucítil podivný pocit jemnosti a přesto napjatosti, který mu připomínal přezrálé ovoce. Napůl se obával, že se rozprsknou, pokud je zmáčkne příliš silně.

Ale to nebylo to nejhorší. Poté, co Ginny osvobodila Harryho zdráhavou erekci, sundala si kalhotky a navedla Harryho ruku mezi své nohy. To, co tam Harry našel, jím otřáslo až na věky věků. Bylo to teplé a mokré, a to ne tím dobrým způsobem. Celé to bylo kluzké, jako kdyby to, do čeho naváděl své prsty, byla jedna zející, nejspíš smrtelná rána.

Harry se tu noc naučil jednu důležitou lekci. Dívky prostě nebyly pro něj. Stále si nebyl jistý, co pro něj bylo, ale s jistotou věděl, že to nebyla Ginny.

Kdyby byl k sobě naprosto upřímný, musel by si přiznat, že ta noc byla rozhodně jedním ze tří nejvíce traumatizujících zážitků jeho života.

Samozřejmě, že tohle Ginny neřekl, a sama Ginny mu tvrdila, že pro ni to byla jedna z nejlepších nocí, co zažila.

„Podívej," povzdechl si Harry a pak si poblíž všiml domácího skřítka. Díky bohu za drobné radosti. Zabavil plnou skleničku a třemi pořádnými loky ji vyprázdnil. „Nemyslím si, že to bude fungovat. Promiň."

Ginnin spodní ret se roztřásl a oči měla náhle neobvykle zářivé.

„To není tebou," dodal Harry rychle. „To je ve mně. Stále můžeme být přáteli."

Což mu nevysloužilo onu účastnou odpověď, ve kterou doufal. Ginny zúžila oči, veškerá vlhkost zmizela. Na chvíli se Harry obával, že ho uřkne, ale nesáhla pro hůlku.

Místo toho mu dala facku na tvář.

Harrymu odletěly brýle, a než je stačil najít, byla Ginny pryč. Rychlým kouzlem se mu podařilo vyspravit rozbitá sklíčka a znovu si je nasadil. Tvář měl stále horkou. Byl si jistý, že na ní má rudý otisk ruky.

Rozhlédl se kolem a ke svému úděsu si všiml, že jen pár stop od něj stojí Malfoy. Malfoy vyklenul jedno obočí, jako kdyby se beze slov ptal Harryho, co to mělo znamenat. Harry jako odpověď zúžil oči v naději, že tím jasně vyjádří, že se o tom nehodlá s Malfoyem bavit, ani kdyby na tom závisel jeho život.

Malfoy pokrčil rameny a otočil se k Harrymu zády. Malfoy viděl celou scénu, přemítal Harry. Jednoduše zatraceně skvělé. Znovu ho začala svrbět pravá ruka a Harry se rozhodl zaměstnat ji další skleničkou šampaňského, jinak by musel sáhnout pro hůlku a kletbou roztrhat svou úhlavní Nemesis na malé kousíčky.

No co. Mohlo to být horší, říkal si Harry, když se vydal hledat dalšího domácího skřítka. Mohla to být Rita Holoubková.

*~*~*~*~*