Harryho pátá sklenička
Harry si nebyl jistý, z čeho se cítí tak nepříjemně. Způsobovala to ta štědrá dávka alkoholu v jeho krvi nebo to bylo předmětem konverzace? Možná trochu od obou, pomyslel si, zatímco usrkával pití a naslouchal Nevillovu monologu.
„A profesorka Prýtová tvrdila, že bych jednoduše mohl zkombinovat své učňovství s tímto novým vzrušujícím výzkumným projektem v Kouzelnické botanické zahradě v Plymouthu."
Harry přemítal, že něco na jeho vlastním životě bylo strašně smutné, když i Nevillu Longbottomovi se podařilo získat úspěšnou kariéru, která naplnila všechny jeho sny, zatímco on uvízl v nicnedělání.
„A jaké jsou tvé plány, Harry?"
Ach a bylo to tady. Otázka, které se za poslední dva měsíce, vyjma ‚jak jsi to udělal, Harry,' děsil nejvíc ze všech.
„Právě teď si dávám oddech," odvětil Harry automaticky. Zjistil, že obvykle tato odpověď přinutí lidi dál nenaléhat. Kdykoliv se pokusil vysvětlit, že si stále ještě není jistý, co chce se svým životem dělat, a že potřebuje čas, aby na to přišel, měli lidé tendenci jej analyzovat a dávat mu kupu zbytečných rad.
Bylo prostě jednodušší lhát.
„Jo," přitakal Neville s vážným výrazem. „Tomu rozumím."
Harry mu nabídl malý úsměv a zatahal si za límec hábitu. Bylo mu čím dál tím větší vedro. Tváře mu hořely a z nějakého důvodu začínalo být všechno trošku rozmazané. Možná dříve popletl kouzlo a brýle mu přestávaly fungovat. Harry párkrát zamrkal, zahleděl se do dálky a snažil se soustředit, dokud svět opět nenabyl ostrých kontur.
Malfoy nyní stál jen kousek od něj a očividně si neuvědomoval, že se na něj Harry dívá. Pro změnu stál sám, ale to nebylo na něm to zvláštní. Byl to výraz na jeho tváři. Vypadal stejně ztraceně, jako se Harry momentálně cítil.
Možná to za něj přemýšlel alkohol, pomyslel si Harry, a podíval se zpět na Nevilla.
„Promluvím si s tebou později. Nutně potřebuju na záchod," omluvil se Harry a Neville v pochopení přikývl. Harry dopil šampaňské, odložil prázdnou skleničku na nejbližší tác a vypařil se, vděčný, že má chvíli pro sebe.
Samozřejmě že ten okamžik netrval příliš dlouho.
*~*~*~*~*
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro