(Vtipné, ale 15+ :D)

Harry měl v sobě cosi, co přesně vědělo, co dělat v situaci, v jaké se právě ocitl. Což bylo skvělé, protože Harry sám byl docela bezradný. Na jeho rtech se nacházely druhé rty a cizí jazyk byl v jeho puse, ruce na jeho pokožce a tvrdé tělo se tisklo k tomu jeho.

Harry by zpanikařil, ale ta věc uvnitř něj převzala kontrolu. Možná to byl jeho penis. Mohl mít penis vlastní svědomí? Ve skutečnosti na tom nezáleželo, dokud ta věc Harrymu napovídala, co má dělat. A to také dělala.

Harry si přitáhl Draca blíž, vnutil mu svůj jazyk do pusy v touze ochutnat každičký jeho kousek. Poškrábal prsty Dracovi záda, a když se Dracova rostoucí erekce přitiskla k jeho vlastní, začal přirážet boky.

„Ksakru ano," zasténal Draco Harrymu do úst. Prsty stočil kolem Harryho ramen, pusou mu putoval po lících, krku, hrudníku, až našel bradavku. Harry vyklenul záda, zapletl jednu ruku Dracovi do vlasů, aby ty geniální rty přitiskl blíž, zatímco ta druhá si našla cestu dolů a sevřela Dracův úd.

„Ošukej mě, Harry." Draco hleděl na Harryho očima lesknoucíma se touhou a Harry jen znovu a znovu přikyvoval.

„Tady?"

„Ano. Na stole." Draco se na vteřinku odtáhl, otočil a nabídl Harrymu své pozadí. Harry se přisunul blíž, přejel rukama po té dokonalé bledé kůži a otřel si svůj tvrdý penis o Dracův zadek.

Možná teď byla vhodná chvíle Dracovi říct, že není gay, ale nezdálo se to podstatné, když jediné, po čem Harry toužil, bylo vrazit své mužství do Draca a pořádně ho ošukat na Brouskově stole. Draco se přitiskl dozadu a Harry cítil, jak se špička jeho údu tiskne k Dracovu vstupu.

Chvíli se bál, že se tady a teď udělá.

„Počkej," zavrčel Draco a začal osahávat položky na stole. „Potřebujeme lubrikaci."

Harry přestal přirážet a jen se otíral penisem nahoru a dolů mezi Dracovými půlkami. Přepadl kalamář s inkoustem a modrá se rozlila všude po koberci, ze stolu slétl pergamen a brky, a pak Draco nacpal Harrymu do ruky malou lahvičku.

„Co to je?" zeptal se Harry, lahvičku neotevřel, jen si prohlížel její průhledný obsah.

„Záleží na tom? Je to viskózní. Mělo by se to dát použít."

Harry, jelikož nebyl schopný najít na této teorii chybu, si vyprázdnil obsah na ruce. Několikrát si přejel po penisu, pěkně na něj rozetřel kluzkou kapalinu, pak jí potřel i Dracův vstup a jemně vtlačil jeden prst dovnitř.

„Už to udělej," pobídl ho Draco netrpělivě. „Nic z toho není potřeba."

Opět Harrymu zněl Dracův návrh rozumně, takže si nastavil do pozice svůj penis a začal tlačit. Zažil krátký záblesk, kdy jeho mozek dostal zkrat a všechny smysly na něj začaly v panice řvát, že se chystá ošukat Draca zatraceného Malfoye a co si to k čertu myslí, ale ten moment se během okamžiku ztratil, když vklouzl mužstvím do Draca a jediné, co dokázal cítit, byla těsnost, horkost a och tak zasraná dokonalost.

„Bože, ano, to je přesně ono." Draco zatlačil proti němu, rukama se zapřel o okraje stolu. „Teď se mě dotkni."

Harry zastavil své boky, chvíli žasnul nad pocitem, jaké to je být zabořený v cizím těle, pak se natáhl kolem Draca a obtočil prsty kolem jeho pulzující erekce.

„Teď se pohni, Harry."

A Harry přesně to udělal.

Teda, pokusil se přesně to udělat. Ale když se odtáhl nazpět, penis zůstal přesně na tom místě, kde byl - hluboko uvězněn v Dracově zadku.

„No tak. Přestaň provokovat." Draco se ohlédl přes rameno a obdařil Harryho netrpělivým pohledem.

„Snažím se," odpověděl Harry, neboť si nebyl jistý, jestli je normální, že mu penis během sexu uvízne. Nebyl zrovna expertem.

„Jak to myslíš, že se snažíš?"

Harry si povzdechl a chtěl pustit Dracův penis, aby jej mohl oběma rukama popadnout za boky a v případě nutnosti použít sílu. Ale zasekla se i jeho ruka a prsty se odmítaly oddělit od Dracovy erekce.

„Do prdele," zaklel Harry, když mu něco začalo docházet.

„Ano, to byla cílová destinace dnešního večera, Harry."

„Ne. Chci říct, že to vím, ale... do prdele, nemůžu se hnout."

Draco se znovu ohlédl přes rameno a pokusil se od Harryho odtáhnout. Výsledkem byl pocit, jako kdyby se Harrymu sloupávala kůže na penisu, díky čemuž polekaně zařval, a vzápětí jej následoval Draco ostrým zasyčením.

„No, vskutku do prdele," potvrdil Draco se svěšenými rameny.

„Myslím, že to bylo lepidlo," zašeptal Harry.

„Och tak ty myslíš?" Draco se do něj zabodl pohledem, jako kdyby to byla jenom Harryho vina, a přitom on byl tím, kdo navrhl tohle použít.

Harry se na něj podíval a nedokázal se ovládnout. Šíleně se rozhihňal. Bylo zatraceně nezvyklé, že Harryho zatemnělé mysli ještě nestačil dojít žádný možný následek. Draco si odfrkl, ale Harry si byl jistý, že to udělal, aby zakryl uchechtnutí.

„Myslím, že potřebujeme hůlky," rozhodl Draco.

„Och tak ty myslíš?" vrátil mu Harry, který se stále smál.

„Nebuď takový chytrolín, Pottere. Tohle je - "

„Katastrofa," dokončil za něj Harry. „Jo, to vím." Přesto se stále nedokázal přestat pochechtávat.

„Pojď." Draco se narovnal a Harry byl donucený narovnat se společně s ním. Byl to prazvláštní pocit, pokoušet se chodit s penisem stále zabořeným v Dracovi, s jednou rukou přilepenou na Dracův úd a s druhou k jeho boku.

„Pamatuješ si, kde jsme je nechali?" zeptal se Draco. Harry si povzdechl. „Přestaň mi funět na krk."

„Do háje, těžko můžu dýchat jinam." Harry si opřel bradu o Dracovo rameno, aby podpořil své tvrzení. „Stejně je to všechno tvoje vina. Ty a tvá posedlost sexem."

„Naše hůlky, Harry. To je naše prvotní priorita. Házet vinu můžeš později."

„Nepamatuju si, kde jsme je nechali." Harry si znovu povzdechl a pak, jen aby otravoval, protože tohle byl přece Draco, mu fouknul do ucha. Draco prudce otočil hlavu, vrazil do Harryho brýlí, takže mu zůstaly balancovat na nose téměř vertikálně. Harry si je chtěl upravit, ale nemohl, protože ruce měl zaseknuté. Pokusil se otřít o stranu Dracovy hlavy, aby si brýle narovnal.

„Co to proboha tam vzadu děláš?"

„Snažím se nebýt napůl slepý. Tvoje vina. Opět."

„Pojď prostě najít naše hůlky," protlačil Draco skrz zaťaté zuby. „Teď pohyb. Vykroč levou nohou." Harry poslušně pohnul nohou. „Tvou druhou levou nohou, Pottere."

Po několika pokusech se jim konečně podařilo sladit a zvládli vyjít z kanceláře, aniž by narazili do nábytku. Na chodbě se zastavili.

„Myslím, že jsme je nechali v patře pod námi," ozval se Harry. Doufal, že má pravdu. Netušil, jak daleko zvládnou v této pozici dojít, než si jeden z nich nebo oba zlomí vaz.

Podařilo se jim vyrovnat rytmus a pohybovat těly jako jeden. Ale pokaždé, když se Draco pohnul, se mu na určitých místech sevřely svaly a příjemně se stahovaly kolem Harryho penisu. Vyloudilo to z něj zasténání a pak další a další.

„Jsi v pořádku, Harry?"

„Jo," vydechl Harry. „To je tak dobrý."

„To mě..." Draco se odmlčel. „To mě právě teď šukáš?"

„Myslím, že jo. Nepřestávej." Harry si opřel čelo Dracovi o rameno. „Tak dobré."

„Nemůžu uvěřit tomu, co to děláš."

„To není tak, že bych měl – ach, kruci – příliš na výběr," Harry se každým krokem blížil víc a víc vrcholu.

Draco dopáleně zafuněl a rozešel se rychleji, zdánlivě naštvaný, ale pouze tím zvětšil tlak působící na Harryho penis. Nedokázal to vydržet už dlouho, a zrovna když zatáčeli za roh a spatřili před sebou výtahy, Harryho tělo už nemohlo.

„Kurva ano," zasténal, vystřelil své sperma hluboko do Dracova těla a celý se roztřásl. Nikdy předtím nezažil orgasmus za chůze. Byl to ten nejkurioznější zážitek.

„Co to bylo?" ohlédl se podezřívavě Draco přes rameno.

„Moje panictví," zašeptal Harry Dracovi do krku.

Dracovy kroky znejistěly. „V tom případě doufám, že to pro tebe bylo lepší než pro mě."

„Co?"

„To bylo i mé panictví, ty nebelvírský zmetku." Draco zněl skutečně ublíženě.

„Omlouvám se." Harry vtiskl mokrý polibek Dracovi těsně pod ucho. „Později ti to vynahradím, pokud budeš chtít. Zrovna teď mám ruce tak trochu zaseknuté."

„Toho jsem si nevšiml," opáčil Draco. Harry viděl, jak se mu koutek úst cuká, jako kdyby se snažil neusmát. Možná Draco ve skutečnosti na něj naštvaný nebyl. Harry doufal, že nebyl. Protože musel přiznat, že chtěl tohohle dělat s Dracem víc. Teď bylo šukání Draca skvělý. Jen si představte, jaké by to bylo, kdyby se dokázali pohybovat správně.

Dospěli k výtahu a Draco zmáčkl čudlík. Pak čekali v tichosti. Harry se přitulil k Dracovým vlasům; krásně voněly. Draco jej nechal, stál klidně a vyrovnaně, jako kdyby neměl ke svému tělu přilepeného Nebelvíra.

Něco jim zasvištělo kolem hlav a Draco vystřelil rukou, zdánlivě instinktivně.

„Ha!" vykřikl a zvedl ruku, aby se Harry mohl podívat. Mezi jeho bledými prsty se třepotala zlatonka.

Harryho mírumilovná, ukojená nálada byla v cuku letu ta tam. „Ty zatracený mizero! To není fér. Je tohle jediný způsob, jak dokážeš chytit zlatonku? Když mám ruku přilepenou k tvému zpropadenému ptáku?"

Draco Harryho probodl pohledem. „Je tohle jediný způsob, jak mi dokážeš ukrást panictví? Když tě nemám jak zastavit?"

Harry zalapal po dechu. „To bylo podlé, Malfoyi, dokonce i na tebe." Harry strčil tělem Draca do zad. Draco gesto opětoval, narazil do Harryho, který ztratil rovnováhu a převrátil se.

Oba spadli na podlahu na jednu zmítající se hromadu a přitom na sebe navzájem ječeli, jako kdyby je na nože brali.

Výtah tiše zacinkal a dveře se odsunuly. Ale nebyl prázdný. Harry přestal zápolit s Dracem a zíral vzhůru na působivou figuru Kingsleyho Pastorka.

Ale to na tom nebylo to nejhorší.

„Myslím, že jsme našli naše pachatele," oznámil Kingsley. Zpoza bystrozorových širokých zad vyšel muž. Byl to ten poslední člověk, kterého Harry v tuto chvíli toužil vidět.

Vážně by daleko radši viděl Rona nebo Brouska nebo dokonce i Voldemorta vzkříšeného z mrtvých.

Ale nechtěl vidět Severuse Snapea.

„Pane Pottere," vyplivl Snape a zabodával se do něj těma černýma očima. Harryho nezajímalo, že Snape byl po celou dobu na jejich straně. Harryho nezajímalo, že Snape byl stejný válečný hrdina jako Draco nebo on. Harryho nezajímala žádná z těchto věcí, protože věděl, že Snape byl bastard, který Harrymu bude omlacovat o hlavu jeho hloupost po celý zbytek života.

A no dobrá, vezmeme-li v úvahu, že Harry byl nahý a přilepený k Dracovi Malfoyovi, Snapeova tvrzení možná měla něco do sebe. Ale ani to Harryho nezajímalo.

„Nechtěli byste nám vysvětlit, co se to tu děje?" zeptal se Snape a přejížděl pohledem z Draca na Harryho a zase zpátky.

„Přilepili jsme se," prohlásil Draco rozmrzele, jako kdyby ho Snape káral za zpackaný lektvar.

„Přilepili?" Snape vyklenul jedno obočí.

„Lepidlem," zašeptal Draco a zatahal za jedno zlatončino křídlo. „Mysleli jsme si, že to je něco jiného." Otočil tělem a donutil Harryho se hýbat společně s ním, aby odhalili boky a Snape se mohl podívat, kde přesně se přilepili.

„Ach. Chápu," potvrdil Snape. Kingsley se otočil zády k nim, ramena se mu třásla a až po chvíli Harrymu došlo, že se snaží nesmát. Dokonce i Snape vypadal náhle trochu zaraženě, rty měl stisknuté do úzké linky a černé oči se mu leskly.

„A nebyli jste schopní se odlepit?" Snape civěl na Harryho. „Jistě s magickým talentem pana Pottera by trocha lepidla neměla být problémem?"

„Ztratili jsme hůlky," zamumlal Harry a zlostný pohled Snapeovi oplácel.

Kingsley se konečně otočil čelem k nim, hruď se mu stále vzdouvala potlačovaným smíchem. „A kde jste je ztratili? Někde ve sněhové bouři, která v současné době zuří na šestém patře, nebo na dně jezera v kanceláři ubohé paní Blakemoorové?"

„Vy jste to viděli?" řekl Harry a až teď se začal bát, co by se jim mohlo stát. Mohli kouzelníky uvrhnout do Azkabanu za vandalismus? Nebyl si jistý.

„Bylo těžké si nevšimnout, že celé oddělení má náhle nábytek přilepený ke stropu," řekl Snape a překřížil si paže na hrudi.

„Mohu se odvolávat na Imperius?" zeptal se Draco. Harry ho probodl pohledem. „Harry se také odvolává na Imperius," dodal Draco a obdařil Harryho úsměvem, který říkal ‚následuj mé vedení'. Tím si Harry nebyl tak jistý. Následoval Dracovo vedení celý večer a podívejte, kam jej to dostalo.

„Ne, pane Malfoyi, nemůžete. Ačkoliv oficiální výpověď můžete učinit později. Zrovna teď je myslím načase vás dva odlepit. Domnívám se, že jsem již viděl dostatečně vašich propletených tělesných částí, aby mi to vystačilo na zbytek života." Snape sáhl pro hůlku, namířil jí na ně a cosi zamumlal.

A poté se mohl Harry opět hýbat, tak se rychle odtáhl od Draca. Cítil se trochu osaměle, když pak seděl vedle něj s koleny přitaženými k hrudi.

„Brouskova kancelář je chráněna proti vloupání," vysvětlil křenící se Kingsley. Prozatím se celou situací zdál být docela pobavený. „Vydali jsme se to prošetřit, ale v ten moment, co jsme vstoupili do výtahu, jsme ucítili magii všude. Alastor je přesvědčený, že jsou zde na Ministerstvu nebezpeční Smrtijedi. Musím přiznat, že jsem rád, že jste to byli jen vy dva."

„Je nám to líto?" nabídl Harry a na oba muže se usmál svým nejlepším nevinným úsměvem.

Snape zúžil oči. „Ne, není. Ale bude. Nyní pojďte s námi."

*~*~*~*~*