„Tak můžeme?" zeptal se Harry Ginny, když dorazila do společenské místnosti, kde se spolu měli sejít.

Ta se na něj mile usmála. „Ano," rozzářila se a opatrně jej vzala za ruku.

Harry se na ni váhavě podíval a potom se pomalu vyvlékl z jejího sevření. Zakroutil hlavou. „To ne, Ginny."

Rusovláska se kousla do rtu. „Dobře, promiň," zašeptala omluvně.

Harry ji obdaroval povzbudivým úsměvem. Společně pak vyšli z nebelvírské věže a scházeli hradem dolů ke vstupní síni.

Když prošli hlavní branou, Harry se podíval přes rameno dozadu a kvůli chvilkové nepozornosti do někoho narazil.

„U Salazara, Pottere, kam jako čumíš?"