Harry byl dnes výjimečně celé odpoledne doma sám, a tak se rozhodl po dlouhé době navštívit svou nebelvírskou spolužačku.

Hodil na sebe jen lehkou bundu a hned jak vyšel z domu, a byl na bezpečném a krytém místě, se přemístil. Za okamžik se už ocitl před domem Weasleyových, tedy respektive Rona a Hermiony.

Pomalu přešel až ke dveřím a zaklepal. Když se po dlouhé době nikdo neozýval, zkusil zatlačit na kliku a dveře se mu otevřely. Bylo odemčeno. Opatrně vstoupil a zavolal kamarádčino jméno: ,,Hermiono!" ,,Hermiono, jsi doma?" Z odlehlejší části domu na něj někdo zavolal: ,,Harry, to jsi ty?"

Zmiňovaný Nebelvír se vydal za hlasem vycházejícím z kuchyňské části. V kuchyni ovšem Hermionu nenašel, ale slyšel, jak se ze spíže ozývá nebelvírčin hlas.

Najednou něco zarachotilo. Harry se tedy do komůrky vydal.

,,K čertu!" zanadávala Mia.
,,Co tu provádíš?" zeptal se zmateně Nebelvír, když viděl, jak je jeho kamarádka celá špinavá a okolo ní se válí rozsypaná mouka a podobné ingredience do kuchyně.
,,Já-chtěla jsem tu trochu uklidit, ale nějak to úplně nevyšlo," vysvětlila mu. ,,Pojď sem. Ty se půjdeš převlíct a já to tu uklidím, jo?" nabídl jí Harry. ,,Jo, díky," odvětila Hermiona a odešla.

Nebelvír to pár zaklínadly a mávnutími hůlky dal do pořádku a nakonec si se svou kamarádkou užil moc příjemné odpoledne, jelikož si takto už dlouho nepopovídali.