Harry pomalu otevřel ztěžklá víčka a snažil se zaostřit, což mu šlo bez brýlí špatně, ale i tak dokázal rozeznat, že je v nějaké tmavé místnosti s malým okénkem, pod nímž se nachází ztrouchnivělý dřevěný stůl. U vedlejší stěny se nacházela postel s lehkou přikrývkou a na ní Nebelvír rozeznal své brýle.

Pomalu se doplazil k posteli, jelikož chůze mu kvůli silné bolesti hlavy nebyla umožněna. Jakmile si brýle nasadil, začal pečlivěji prozkoumávat místnost. Sedl si na vcelku měkkou postel a zjistil, že je asi zavřený v nějaké cele, jelikož až teď zaregistroval velké ocelové mříže na vedlejší straně místnosti. Na zemi uviděl krev a po chvíli zjistil, že je jeho vlastní, z rány na hlavě, která mu způsobovala tu nesnesitelnou bolest.

Jakmile zahlédl ten karmínově červený flek, začal si matně vzpomínat na předešlé události. Draco...večeře...temná ulička po cestě domů a pak už jen palčivá bolest a temnota.

Tak nakonec vidíš naty684, i na postel lze něco nevinného. Krásné čarodějnice a hlavně mi neuleťte kolegyně.