Harry🦁
Ten den bylo velmi pochmurné počasí.
Nad famrpálovém hřišti se rozprostíralo šedivé nebe ze kterého padali malé kapky deště. Dopadaly a následně stékali po mé kůži.
Pár lidí mi vytklo, že dnes se na hru opravdu nesoustředím a že hraju otřesně.
Podíval jsem se na prázdné místo, na kterém obvykle seděl schovaný Malfoy, pozorující dění. Nejsem si jist, proč tam sedával, ale vím, že mi chybělo to, že tam v tu chvíli nebyl.
Přemýšlel jsem, že kdybych mohl vrátit čas, zda bych to udělal. Myslím, že ne. Nevěděl bych pak totiž, že ten polibek ve mě nic nevyvolá. Žádné pozitivní emoce nebo příjemné pocity. Neuvědomil bych si to, co už teď vím.
Měl jsem nutkání mluvit s Malfoyem. Další den jsme měli hodinu se Zmijozelem a já se rozhodl počkat právě na ten den.