Harry🦁
„Panebožepanebožepanebože!" vyšilovala pořád dokola Hermiona, když jsme stáli na chodbě.

„Ten dopis byl pro mě?" zděsila se.

„Hermiono," chtěl jsem, aby se ztišila a nepřitahovala pozornost ostatních.

„Počkej, jako vážně?"

„Jasně, že nebyl."

„ Tak pro koho, řekla jsem snad každé jméno z naší koleje."

Cítil jsem, že se červenám.

„Počkej, Harry Pottere, ta holka je z jiné koleje, že?" zasmála se Hermiona.
„Proč mi to prostě neřekneš?"

„Slibuju, že až jednou přijde ten čas, tak řeknu."

Hermiona protočila očima.

„Čau," přišel k nám Ron.

„Harry?" oslovil mě Ron, když jsem mu neopětoval jeho pozdrav.

Mé oči totiž v tom okamžiku zaujmulo něco úplně jiného.

Platinově blond vlasy, které si prohrábl svými prsty. Šedé oči, které si mě nenápadně prohlíželi od shora dolů. Po jeho boku Crabbe a Goyle, jako obvykle a šel dál chodbou.
Když se jeho oči setkali s mýma, cítil jsem velmi zvláštní pocit v břiše.
Motýli
v
břiše.