Draco🐍
Ach bože.
Tak moc jsem se lekl, když do mě vrazil.
Ale i tak to bylo to nejlepší, co se mi dnes stalo.
Srdce mi bušilo tak moc, že jsem se bál, že ho on uslyší.
„Nox," řekl jsem tiše, abych zhasl světlo vytvořené kouzlem Lumos.

Mlčeli jsme a tupě zírali na jeden druhého.
„Co.. co tady děláš?" zeptal se velmi zmateně Potter.
Byl asi tak stejně šokován, jako já.

Už jsem nebyl ve spěchu. Čas se mi zastavil.

Nikdo z nás nečekal, že právě v tuhle chvíli jeden na druhého narazíme.
A to doslova.

„Jdu do Zmijozelské místnosti," zalhal jsem.

I v černé tmě byly jeho oči zelené.

„To je ale opačným směrem," řekl Harry.
Na to jsem neměl, co říct.

„A ty?" vyšlo ze mě.

„Nikam."

Srdce mi bušilo víc a víc místo toho, aby se tlukot srdce ztlumil. Nejradši bych byl, aby teď přestalo tlouct úplně, aby neprozradilo mou nervozitu.
To, jak jsem nesvůj v Harryho přítomnosti.