Ola další kapitola na světě!
Enjoy..:)
Lucc <3

-Hermiona-
"Vidíš, jak ti to jde.." usměju se.
"Jak nám to jde.." zašeptá potichu.
Bez hudby je to divné..zavřu oči a myslím na svojí nejoblíbenější písničku.
Povedlo se! Spokojeně se pousměju.
V tu chvíli se naše rty střetnou v polibku..
"Nene promiň..já nemůžu.." odstrčím ho od sebe a uteču do ložnice..
Zabouchnu za sebou dveře, sednu si zády k nim a pohladím si rozbrněné rty.
Já políbila Malfoye! A co hůř ..líbilo se mi to! překvapeně vydechnu a prohrábnu si vlasy.
Od vlasů sjedu zpět na rty a mírně se pousměju.
Vždyť já mu dovolila více, než jiným mužům.
Už jenom ta jeho přítomnost...povzdechnu si.
'Hermiono klid! Ty víš čím to je! Neutajíš si to, že to chyběly mužsk..prostě muži!'
Ano chyběla mi mužská přítomnost! A vynahrazovat si jí budu na Malfoyovi ne? ...asi jsem se pomátla..
Zvednu se, převléknu do pyžama, lehnu si aniž bych byla unavená..naopak..
Mám o čem přemýšlet...

-Draco-
Ve chvíli co zbrkle odešla, padnu na sedačku ..
Vydechnu a usměju se.
Její rty byli ještě lepší, než v mé fantazii..
Ne, že bych o tom přemýšlel..ale poslední den nemám v hlavě nic jiného než její rty, tělo, úsměv, oči..
'Odkdy koukám na oči? Obvykle mě zajímají jiné partie ženského těla!'
"Blbe, blbe, blbe!" říkám a mlátím se do hlavy.
Vstanu, vezmu si skleničku a ohnivou whiskey, když se od dveří ložnice ozve..
"Vezmeš skleničku i pro mě prosím?"
Kývnu a přinesu je ke stolku.
Po špičkách přicupitá ke stolku (přeci jen, nemáme koberce)
Úplně až po okraj naplním tu svojí a méně naleju i Hermioně.
Posadí se a na jednoho loka vypije svůj příděl, ušklíbne se a se smíchem dodá.."páni to je síla jako!" začnu se smát a kopnu do sebe whiskey.
.......
"Co mělo znamenat to blbe, blbe, blbe?" škytne a začne se smát.
Ano naše slušnačka je pěkně namol.
Já jelikož jsem zvyklý, tak to se mnou skoro nic neudělalo, ale s ní? ..
"Víš..." znovu škytne.." takle blízko jsem si k sob...škyt ....k sob-bě nepustila muže...už rok...škyt...rok-ky" řekne.
"Tak jo ..jde se do hajan.." povzdechnu si.
"A..ale já etě nechci spinkat..slyšíš?" říká.
Hodim si jí přes rameno a jdu s ní k ložnici.
Samozřejmě bez protestů by to nešlo..
Položím jí na její stranu postele a posadím se k ní.
Lehce se nadzvedne a pohladí mě po tváři.
"Dě...děkuju, že mi ukazuješ ..o..o co přic...přicházím.." zašeptá a pomalu jí klesají víčka..
"To já děkuju..." políbím jí na čelo a odejdu zpět do obýváku ..
'Já děkuji za to, že jsem tě mohl střetnout ještě jednou...možná naposledy...'
Ještě 17 dní...