Ahojte omlouvám se, že jsem nic nepřidala, ale nebyly nápady...
Tahle kapča je kratší, musela jsem to ukončit v této části..
Ještě dneska bude další kapitola..
Enjoy!
Lucc
PS: prepáčte, ale v mobilu žádnou Eiffelovku nemám tak jsem tam šoupla můj Petřín :DD

Pohled třetí osoby-
V tichosti sjedou do přízemí a ve chvíli, co vyjdou k recepci, tak se všechny zraky stočí právě na ty dva.
Hermiona kráčí sebevědomě zavěšena na Dracovi.
Její výraz je zcela bez emocí, až na jemně zrudlé tváře.

Kdo by si pomyslel, že Draco Malfoy známý lamač dívčích srdcí a sukničkář si získá srdce slavné 'ledové královny'?
Ten pohled, kterým se na ní podívá..Je plný lásky a nenaplněné touhy.

"Grangerová a Malfoy?" šeptají si všichni.
Kéž by tušili, jaká je pravda.

-Draco-
Ve chvíli, co jsme vylezli z výtahu se to kolem rozešumělo a všichni si začali šeptat..
"Neboj se.." zašeptám a lehce jí políbím do vlasů.
V tu chvíli všichni kolem ztichli a upírali na nás zrak.
Přitáhnu si jí blíž k sobě a rychle vyjdeme z hotelu.
"Tak kam teď?" zeptá se už o trochu uvolněněji Hermiona.
"Uvidíš" usměju se a propletu s ní prsty.
Chvíli strnulé pozoruje naše propletené ruce ...
"Tak jdem" pobídnu jí a kráčíme vstříc městu.

-Hermiona-
Po celou dobu procházky nám ani na chvilku nevázla konverzace.
Spousta lidí se po nás ohlížela, ale oba jsme byli tak zabrání do hovoru, že nám to už v celku bylo jedno.
Byla jsem nesvá z toho, jak se mnou propletl prsty, ale já to beru tak, jako že mě drží za ruku Harry.
Provedl mě po mnoha památkách a vzala mě do úžasné restaurace, kde jsme seděli skoro až do západu slunce.
Najednou se zvedl, vzal mi kabát, oblékl mi ho a nabídl mi své rámě. V tichosti mě táhne do zapadlé uličky..
"Tedka nás přemístím na jedno místo, takže až tam budem, tak prosím nepanikař.

-Draco-
Zavřu oči a soustředil se na to místo. Bude se jí líbit..schválně jsem jí nechal na závěr..
"Prásk!" přemístění proběhlo v pořádku a Hermiona vydechla nad tou krásou..
"Kde to jsme?" zašeptá potichu...
"Jsme skoro na vrcholku Eiffelovi věže" řeknu a opřu se o zábradlí zády k ní.
Opře se kousek ode mě.
"Je to ..je to vážně nádhera.." vydechne okouzleně.
Nenápadně se k ní přiblížím.
"Je tady něco ještě krásnějšího.." řeknu a Hermiona se namě překvapeně otočí..
"Co je ještě krásněj...? Nenechám jí doříct..
"Ty.." zašeptám a přitáhnu si jí blíž a spojím naše rty v polibku..