Prázdniny!!!❤❤❤ Ano! :DD
A s nimi nová kapitola! ;)❤

Užijte si ji! :)🌸❤

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Hermiona

Nejlepší bude, když asi povykládám o tom, co se několik dalších dnů po Dobbyho smrti dělo. Kluci mi toho spoustu pověděli. Vyprávěli mi o tom, jak se po mém odchodu vydali do Godrikova dolu, jak četli v knihách a dozvěděli se, že Baziliškův jed zničí viteály, jak našli meč v jezírku, jak zničili medailonek a jak navštívili Xenophiliuse Láskoráda, s kterým se bavili o relikviích smrti. Bylo toho tolik, že jsem se ani nestačila divit. Společně jsme zjistili od skřeta jménem Griphook, že v trezoru Belatrix Lestrengeové je falešný meč, který tam dal Severus Snape. Ronovi a Harrymu nešlo do hlavy, proč by jí zrovna Snape dal ten falešný, zato já to věděla moc dobře. Ron zjistil, že Belatrix o něj zavadila na Malfoy Manoru a tak se mu na rameno přichytil její vlas. Mohli jsme tak uvařit mnoholičný lektvar, abychom se dostali do jejího trezoru, kde podle Harryho slov mohl být další viteál...a taky že tam byl. Z banky jsme uletěli na velkém drakovi, který chránil její trezor a tak jsme se radovali, že jsme o krok dál. Dostali jsme se pak do Prasinek, protože jsem kluky informovala o tom, že se blíží bitva o Bradavice. Potkali jsme Aberfortha Brumbála...Brumbálova bratra. Pomohl nám se dostat tajnou chodbou do Bradavic, kde jsme se setkali se svými přáteli. Bylo to úžasné je zase vidět.

,,Potřebujeme něco, co je tady na hradě a pomůže nám to zničit vy-víte-koho." začal Harry, když se Neville dotázal, co hodlá dělat.

,,Jasně, a co to je?" zajímal se Neville.

,,Nevíme." odpověděl Harry na rovinu.

,,Kde to je?" zeptal se pro změnu Dean.

,,To taky nevíme." zopakoval Harry. ,,Chápu, že toho moc nevíme." dodal.

,,Spíš vůbec nic." reagoval na to Seamus. Harry jim řekl, že si myslí, že to bude něco, co se dá lehce schovat a má to něco společného s Havraspárem. Lenku napadl diadém Havraspáru, který byl ovšem ztracený. Byl to ale skvělý nápad.

,,Harry!" ozvalo se najednou odněkud a všichni upřeli pohled na Ginny.

,,Ahoj." pozdravil ji zaraženě Harry a pak na sebe jen zírali.

,,Pche...Neviděla mě půl roku, ale jako bych byl kus vosku. Jsem jen bratr." odfrkl si Ron.

,,Těch má spoustu. Harry je jeden." obrátil se na něj Seamus posměšně.

,,Sklapni, Seamusi." odbyl ho Ron a já se pobaveně pousmála.

,,Co se děje, Ginny?"zeptal se náhle Neville, jakmile si všiml výrazu Ginny.

,,Snape o něm ví. Ví, že viděli Harryho v Prasinkách." prozradila a všichni znervózněli.

,,Snape mu nic neudělá. Neudá ho." snažila jsem se napjatou atmosféru zvolnit, jenže se mi to nepodařilo.

,,Snape je Smrtijed, Hermiono. Na to už jsi zapomněla?" ptal se mě Neville.

,,Nezapomněla. Je Smrtijedem, ale možná ne tak, jak byste si mysleli. Chce se dozvědět od vy-víte-koho informace a podle toho bránit dobrou stranu." hájila jsem ředitele Bradavic.

,,Jak si tím ale můžeš být tak jistá?" nechápala Ginny.

,,Protože jí to sám řekl, zrzko." ozval se za Ginny hlas, který jsem až moc dobře znala. Stál tam Draco a koukal na mě. Všichni napřáhli hůlky a namířili je proti Dracovi. Všichni kromě mě, Ginny, Harryho a Rona.

,,Skloňte ty hůlky." promluvil do hrobového ticha Harry. Sklidil po této větě velké množství udivených pohledů. Prošla jsem skrz řady svých přátel až k Dracovi a zastavila se těsně u něho. Nebyla to sice tak dlouhá doba, co jsem ho viděla naposledy, ale i tak mi chyběl.

,,Mám to udělat?" zeptala jsem se se zářivým úsměvem.

,,A co?" zajímal se a nasadil svůj šibalský úsměv. Nevydržela jsem to. Padla jsem mu do jeho náruče a on si mě okamžitě přitáhl k sobě. ,,Hermiono." zašeptal spokojeně a já se usmála ještě víc.

,,Co se ještě nestane..." slyšela jsem, jak říká Neville. Odtáhla jsem se od Draca a zeptala se ho:

,,Co tu vlastně děláš?"

,,Bojuji za tuhle stranu." odpověděl nejlépe, jak mohl. Moc mě to potěšilo a ostatní se jen divili. Pusy měli otevřené dokořán a kdyby to šlo, tak by si všichni sbírali bradu ze země.

,,Jak jsi se sem dostal, Malfoyi?" obrátil se na něj Harry a Draco na něj zaměřil svůj pohled.

,,To současný ředitel Bradavic, Pottere. Ale bez otce a matky bych tu vlastně taky teď nebyl." objasnil a já se na něj zaskočeně podívala.

,,Otce?" zopakovala jsem po něm. Vždyť jeho otec by nikdy nic takového nepřipustil.

,,Vysvětlím ti to později." zašeptal a mrkl na mě. ,,Jsem tu z jiného důvodu. Voldemort má bezovou hůlku." Po vyslovení Voldemortova jména sebou všichni polekaně škubli a Harry řekl:

,,To víme. Vše se tím jen zkomplikovalo." Draco zakroutil hlavou a přistoupil blíž.

,,Právě naopak. Voldemortovi ta hůlka nepatří, takže ho neposlouchá. Patří mně." prozradil Draco pohotově a všem vypadli oči z důlku.

,,Cože?!" vyjekl Ron a nevěřícně civěl na Draca.

,,Tenkrát na Astronomické věži. Přemýšlel jsem nad tím a vzpomněl si, že jsem tam Brumbála odzbrojil. Takže..." odmlčel se a vytáhl hůlku. ,, Víš, co dělat, Pottere." naznačil Harrymu, co má udělat.

,,Expelliarmus!" vyřkl Harry a Dracovu hůlku teď svíral v ruce.

,,Dobře. Tohle bychom měli. Teď musím pryč, ale vrátím se v průběhu bitvy." informoval nás a už už se otáčel, když v tom jsem ho chytla za ruku.

,,Draco...buď opatrný, prosím." pověděla jsem a on se usmál.

,,Budu. A ty buď taky, princezno." řekl a poté se vypařil.

* * *

Snape zmizel, když měl proslov ve Velké síni a pak k nám začal promlouvat Voldemort. Bitva o Bradavice začala. Já a Ron jsme běželi s viteálem z trezoru do Tajemné komnaty pro Baziliškův zub, protože meč jsme dali Griphookovi. Viteál jsme úspěšně zničili a setkali jsme se poté s Harrym, který měl u sebe malou čelenku, která měla být dalším viteálem. Našel jí v Komnatě nejvyšší potřeby, kam ho navedla Helena z Havraspáru.

,,Zničme ho." rozhodla jsem a položila čelenku na zem. Ron se napřáhl se zubem v ruce a zabodl ho do diadému. Harry se zhroutil okamžitě na zem a těžce oddechoval. Nereagoval na naše starostlivé otázky. Víčka měl přivřená silně k sobě a přerývavě dýchal. Po chvíli se ozval:

,,Je to ten had. Ten je poslední." Po tomhle mi došlo, že to bude ještě hodně těžké. Najednou se vedle nás objevil Draco.

,,Pojďte se mnou!" nařídil nám a já se na něj zaraženě podívala.

,,Kam?" zajímal se Harry, když vstal.

,,Jde o Snapea. Je v loděnice s Voldemortem...a tím hadem. Voldemort si myslí, že hůlka patří Snapeovi, když zabil Brumbála. Musíme si pospíšit, než ho zabije!" pobízel nás a já se Draca okamžitě chytla za ruku a běželi jsme k loděnici. Všimla jsem si, že nás Harry s Ronem následují.

,,Vysvětli mi prosím, jak to, že tě tvůj otec za námi pustil?" ptala jsem se rychle.

,,Otec se změnil. Stejně tak jako já. Začíná si mě a matky vážit. Ale to teď neřešme, Mio!" uzavřel to a probíhal kolem Smrtijedů, které jsme omračovali a dokonce některé z nich zabíjeli. Nerada jsem tu kletbu používala! Doběhli jsme až k danému místu a poslouchali, o čem se Voldemort se Snapem baví. Bylo to tak, jak říkal Draco.

,,Co ale uděláme?" chtěl vědět Ron.

,,Já vím co uděláme. Jen počkejte." uklidňoval nás pro změnu Draco. Najednou Voldemort srazil ředitele Bradavic k zemi a had jménem Nagini zaútočil. Potlačila jsem výkřik a jen přihlížela. Voldemort se po chvíli přemístil.

,,Na tohle jsme měli jako čekat?!" vyjekla jsem a vtrhla ke Snapeovi. Přitiskla jsem ruku k jeho krku, kde měl kousnutí od hada. Snapeovi se svezla po tváři slza. ,,Je mi to tak líto." zašeptala jsem. V té chvíli mi došlo, že to byl vlastně vždy dobrák. Nikdy nezradil a stál při té dobré straně.

,,Ať si je vezme a odnese...k myslánce." vyšlo profesorovi z hrdla a ukázal na slzy. Harry vytáhl z kapsy lahvičku. Do ní nechal stéct slzy a pak se odtáhl.

,,Jdi stranou, Hermiono." odsunul mě jemně Draco a vytáhl rychle ze saka lahvičku s tekutinou. Kapalinu dal Snapeovi do úst a ten jí spolkl.

,,Podívej se na mě...Máš matčiny oči." promluvil k Harrymu vyčerpaně Snape a vypadalo to, že je to to poslední, co v životě řekne.

,,Ne, to ne!" naříkala jsem a po tváři mi kanula první slza.

,,Vydržte to!" chytil ho za ramena Draco. Náhle se profesor zhluboka nadechl a pomalu s pomocí Draca vstal.

,,Profesore?" oslovila jsem ho starostlivě.

,,Proč jsi to udělal, Draco?" podíval se Snape na Draca a ten pohotově odpověděl:

,,Splácím dluh. Vy jste mě taky tenkrát zachránil před smrtí."

,,Profesore jsem tak ráda, že..." nedokázala jsem pokračovat. Byla jsem tak ráda, že ho Draco zachránil. ,,Draco, ty jednou budeš mistr lektvarů." řekla jsem šťastně a krátce ho objala.

,,Není času nazbyt. Probíhá bitva." ozval se Ron.

,,Máte pravdu, pane Weasley." přikývl Snape a vydali jsme se ven. Harry se rozeběhl před námi a mířil si to do ředitelny k myslánce, Snape se přemístil a my tři zbylí jsme měli tu možnost vyslechnout si Voldemortův další proslov. Smrtijedi se stáhli a Pán zla vyzval Harryho, aby přišel do lesa a postavil se mu. Já, Draco a Ron jsme došli do Velké síně. Bylo mi do breku. Zemřelo tolik lidí...Fred Weasley, Remus Lupin, Nymphadora Tonsová...Jediné, co jsem v té chvíli mohla udělat, bylo přitisknout se silně k Dracovi a doufat...jen doufat.

••••••••••••••••••••••••••••••••

Jak se vám líbila tahle kapitola?❤❤❤
Doufám, že to ušlo. :DD
Mám pro vás dobrou zprávu a to tu, že nás nečeká příště poslední kapitola. O trochu se to protáhne, takže to vidím ještě na nějaké 3 kapitoly. ;)❤

A co vysvědčení?
Jak vám dopadlo? :)❤

Vaše Helen ❤