Flashback

,,Pane profesore?" oslovila kudrnatá Nebelvírka učitele lektvarů, když se všichni ostatní studenti vytratili ze třídy.

,,Slečno Grangerová?" zvedl obávaný profesor pohled od své práce a pohleděl na Hermionu.

,,Chtěla jsem vám poděkovat, pane. Jsem vaší neskonalou dlužnicí." děkovala Severusovi Snapeovi. Snape nadzvedl jedno ze svých obočí. Dívce zřejmě neporozuměl.

,,Co máte na mysli?" optal se. Proč by mu zrovna ona měla něco dlužit?

,,Mám na mysli záchranu Draca. Vy jste ho zachránil. Bez vás by tu nebyl a já nevím, jak se vám za to odvděčit." vysvětlovala dívka, přičemž se snažila co nejméně koukat na svého profesora.

,,Nevím, co vám na to říct. Lhát se mi nechce a pravdu říct nemohu." promluvil Snape a Hermionu ovládla zvědavost. ,,Jediné, co vám mohu říct je to, že vy nejste mým dlužníkem...to já jsem tím vaším." prozradil a pak už Nebelvírka poznala, že rozhovor skončil, neboť se profesor lektvarů začal znovu věnovat opravování prací. Hermiona věděla, že se nikdy nezbaví pocitu zvědavosti, jakmile pomyslí znovu na jeho slova.

End of flashback

Hermiona

A taky, že tomu tak bylo. Pocitu zvědavosti jsem se nezbavila. Se Snapem jsem o tomhle mluvila na konci ledna a teď je už skoro konec června. Ano, tak dlouhá doba utekla, přesně pět měsíců. Za týden se už mělo odjíždět domů a měly být prázdniny. Nechtělo se mi ani věřit, že to tak rychle uteklo. Hodně jsem poslední dobou přemýšlela a to nad těmi nejrůznějšími věcmi. Válka se podle Dracových slov blížila čím dál víc a já se obávala, kdy vypukne naplno. Dále mě trápilo, že se s Dracem a svými přáteli dlouho neuvidím. Taky jsem se bála o rodiče. Pokud měla válka vypuknout, byli pro Smrtijedy velkým terčem. V hlavě mi to šrotovalo a šrotovalo a já si pomyslela, že se musím jít projít, jinak se z toho všeho zblázním.

Procházela jsem se tedy chodbami hradu. Velký účinek to ale nemělo. Proud myšlenek se zkrátka nedal zastavit. Zastavila jsem se před Komnatou nejvyšší potřeby. Co když tam najdu klid? Vstoupila jsem tedy do místnosti a byla jsem ohromena, když jsem vstoupila. Všechno harampádí zmizelo a místo toho tu byl krb s dvěma křesly, opodál stál klavír, byla tu šatní skříň a to, co mě zaujalo nejvíc byla veliká postel s nebesy. Pomyslela jsem si, že je to pěkné a že když jsem si přála klid, tak že ho mám na tomto místě mít. To mě ale brzy vyvedlo z omylu, když jsem přistoupila blíž a uviděla, co je na posteli. Postel byla posetá okvětními plátky růže. Hned mi to došlo. Tohle nebylo místo pro to, abych našla klid, ale proto, abych zde posunula svůj vztah s Dracem. Už dlouho jsem nad tím přemýšlela. S Dracem jsme byli už půl roku a zatím nepřišel ten návrh strávit společně noc. V tomhle jsem si Draca cenila. Netlačil na mě a vlastně se na to zatím nikdy v životě nezeptal. Asi čekal, až já sama budu na naše první milování připravena. Ale co mělo tedy znamenat tohle? To, že se tato místnost přeměnila zrovna takhle?

Vyšla jsem z místnosti a teď všechny myšlenky, na které jsem předtím myslela, šli stranou. To jsem tedy toužila takhle po...Dracovi? No, bylo by dobré si s ním o tom popovídat. Přeci jen, zajímalo mě, co si o tom myslí.

* * *

,,Draco?" začala jsem večer na Astronomické věži.

,,Ano?" zeptal se se zájmem.

,,Chci si s tebou o něčem popovídat...o něčem, o čem jsme spolu ještě nemluvili." prozradila jsem mu trochu nervózně. Draco to na mě poznal a tak mi vzápětí řekl:

,,Mio, se mnou můžeš mluvit o čemkoliv. Já tě vždy vyslechnu a pochopím." povzbudil mě a chytl mě za ruce.

,,Přemýšlel jsi někdy nad tím, že bychom jednou spolu spali?" vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě. Draco se šibalsky usmál a já zčervenala studem, že to ze mě tak vyletělo.

,,Přirozeně...jako každý kluk." odpověděl popravdě.

,,A...proč jsi se mě na to nikdy nezeptal? To tě to jako kluka nenutilo se zeptat...ještě ke všemu celých šest měsíců?" ptala jsem se zvědavě.

,,Neměl jsem a nemám potřebu tě do něčeho tlačit a hlavně to pro mě nikdy nebyla ta nejdůležitější věc v našem vztahu." objasnil mi a já kývla.

,,Pro mě by to znamenalo velký krok k posunutí našeho vztahu. Navíc, už i Komnata nejvyšší potřeby se zařídila podle mých myšlenek." pronesla jsem a Draco se na mě zvědavě podíval.

,,Jak se zařídila?" zajímalo ho.

,,Velká postel posetá plátky růže, krb, klavír...prostě takové útulné prostředí." popsala jsem mu komnatu.

,,Hermiono...já klidně počkám. Až budeš pevně rozhodnutá, tak se o tom můžeme bavit." uklidňoval mě Draco a přejížděl po hřbetu mé ruky.

,,Právě proto se o tom teď s tebou bavím, Draco. Já bych ráda posunula náš vztah kupředu. Už jsme spolu půl roku a já tě miluji a vím, že to nebude chyba." ujistila jsem sebevědomě Draca.

,,Tak dobrá. Je sice zvláštní plánovat to, ale já s tím nemám problém, takže...co se zítra sejít po večeři před danou komnatou?" navrhl a já jen kývla hlavou. ,,A Mio, ještě jedna věc. Pokud si to rozmyslíš, tak si to prostě rozmyslíš...hlavně mi to musíš říct a já to budu respektovat." poprosil mě ještě Draco.

* * *

Stála jsem s Dracem před Komnatou nejvyšší potřeby a rozhodli jsme se zrovna vejít. Draca uchvátila atmosféra, která se v komnatě nacházela.

,,Je to tu nádherné." konstatoval Draco a já přikývla. Usedli jsme na pohovku a pohleděli do krbu, v kterém praskalo dřevo. Draco ovinul svou paži kolem mých ramen. Naklonila jsem se k němu a řekla:

,,Draco, moc si tě vážím." Draco uchopil svým palcem a ukazováčkem mou bradu a zašeptal:

,,A já tebe, princezno." Pak jsem ucítila jeho rty na svých. Mírně jsem se zaklonila a Draco mě podepřel svou druhou rukou. Když jsme se od sebe odtrhli, Draco mě políbil na čelo. Pak jako kdyby uviděl mé mírné obavy ve tváři a tak se starostlivě zeptal:

,,Začal jsem špatně? Nebo se ti protivím?"

,,Ani jedno, ani druhé, Draco." odpověděla jsem mu tiše.

,,Jsi zamlklá Hermiono. Něco tě trápí. Rozmyslela sis to?" zeptal se znovu a já zavrtěla hlavou.

,,Kdepak, já jen...mám strach...strach, že něco zkazím." vypluly na povrch mé obavy.

,,Jestli tu někdo může udělat chybu a zkazit tenhle moment, tak jsem to já. Mio, já tě miluji a vím, že nic nezkazíš. Já se k tobě budu chovat se vší úctou a láskou. Ublížit ti, by pro mě znamenalo čin, který bych si neodpustil." promluvil ke mě láskyplně Draco a já mu poté skočila kolem krku.

,,Draco...vždyť já to vím." řekla jsem, jakmile se mé obavy stáhly. Draco vstal se mnou v náruči a šel pomalu k posteli, přičemž ze mě nespustil pohled. Položil mě a usmál se. Ocitl se nade mnou a znovu mě políbil. Po chvíli jsem zaznamenala, že rozepnul můj hábit, který pomalu sklouzával z ramen. Draco se sehnul k mému krku, který obsypal polibky. V tu chvíli jsem věděla jednu věc jasně...v tomhle chybu nedělám.

* * *

Ráno jsem se probudila s příjemným protáhnutím a hřejivým pocitem okolo sebe. Když jsem otevřela oči, zjistila jsem, že se mým polštářem pro tuto noc stala Dracova odhalená hruď. Cítila jsem jeho ruku kolem mého pasu.

,,Dobré ráno, princezno." zašeptal a já se podívala nahoru.

,,Ty nespíš?" zeptala jsem se.

,,Vzbudil jsem se před chvílí a nemohl bych znovu usnout po zjištění, že mi jedna nádherná Nebelvírka spí na hrudi a já jí mohu pozorovat." prozradil a já se zasmála. Náhle jsem vyjekla, protože jsem byla položena do peřin a nade mnou se tyčil Draco s radostným úsměvem. ,,Lásko, já pochopil, že tě nikdy nechci ztratit." promluvil Draco s láskou v hlase.

,,Draco, chci se ti k něčemu přiznat. Včera jsem byla nervózní, protože jsem neměla absolutní tušení, jak moc trapná budu."

,,Trapná? Zbláznila ses? U prvního milování je jen jedna volba a já jsem rád, že jsem ho zažil s tebou." usmál se a políbil mě. Když se odtáhl, tak jsem se na něj s údivem podívala.

,,Já jsem byla tvá první?"

,,Počkat...to jsou o Dracovi Malfoyovi i takové zvěsti a pomluvy?" koukl se na mě překvapeně.

,,Představ si lásko, že ty na naší koleji panují nejčastěji." prozradila jsem mu s pobaveným úsměvem na tváři. Věděla jsem, že by se všichni pěkně divili. Vypadal vždy jako grázl, ale ve skutečnosti by ho mohli prohlásit za toho nejcitlivější, nejstarostlivějšího a nejláskyplnějšího člověka.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Vaše názory? :)
Někteří z vás čekali něco peprnějšího, ale já na to tedy rozhodně nemám. :DD

Děkuji moc za přečtení, hlasování a komentáře!!!!!❤❤❤❤❤

Vaše Helen ❤