Hermiona

Celý týden jsem přemýšlela o Harryho plánu. Cítila jsem se nejistě a zatím se má odpověď přiklonila k záporné.

,,Hermiono, teď máte kouzelné formule, že?" vytrhla mě z přemýšlení u snídaně Ginny. Bylo to přesně týden, co nám Harry prozradil svůj plán.

,,Ano Ginny, kouzelné formule." odpověděla jsem a stále koukala mimo se snahou ubrat se zpět k myšlenkám. Malfoy mě za ten týden už nenaštval...vlastně jsme spolu nepromluvili jediné slovo. Potkávali jsme se jen na společných hodinách a že jich nebylo málo. Ale jedna věc mě zarazila. Když jsem vešla do učebny kouzelných formulí a po pár minutách začala hodina, Malfoye jsem nezaznamenala, ostatně jako minulý týden na stejném předmětu. Byl na všech ostatních předmětech, jen kouzelné formule vynechával a mně vrtalo hlavou, proč.

,,Na příští hodinu si tedy procvičte toto kouzlo." vytrhl mě opět z přemýšlení hlas. Byl to hlas profesora Kratiknota a podle jeho slov nejspíš hodina skončila. Podívala jsem se do svého sešitu přede mnou. Nic v něm nebylo...ani čárka. Nechtělo se mi věřit, že jsem si poprvé v životě neudělala zápisky. To jsem celou hodinu bloumala ve svých myšlenkách? ,,Slečno Grangerová, pojďte na slovíčko." ozval se Kratiknot, když jsem si začala uklízet všechny věci do brašny. Zvedla jsem se a přešla k jeho učitelskému stolu. V učebně už jsem byla jen já a on.

,,Ano, pane profesore?" řekla jsem tichým hlasem. Věděla jsem, že se budeme bavit o dnešní hodině.

,,Všiml jsem si u vás jisté změny v aktivitě. Pokud se nemýlím, do sešitu jste si nic nezapsala. Mám pravdu?" zeptal se a nastavil ruku na náznak, že by rád viděl můj sešit. Otevřela jsem brašnu a provinile pípla:

,,Ano, máte pravdu." Profesor Kratiknot otevřel můj sešit a po jeho prohlédnutí ke mně promluvil:

,,Doufám, že se to zlepší. Máte všechnu svou pozornost ponořenou ve svých myšlenkách. Věřím v to, že příště nepolevíte a že nebudete takhle polevovat i v ostatních předmětech." Pak mi podal sešit zpět, já jej vzala a při odchodu jsem ho horlivě přesvědčovala:

,,Omlouvám se, pane profesore. Nebojte se, už se to víckrát nestane."

* * *

,,Kde jsi byla?" zeptal se Ron, když jsem se s ním střetla před učebnou lektvarů. Měli jsme další hodinu.

,,To neřeš. Nic důležitého." prohodila jsem nezaujatě. Vešli jsme s Ronem do učebny a tam už sedělo pár lidí. Mezi nimi už seděl i Zmijozelský princ. Vypadal zamyšleně a úplně ignoroval to, co mu nadšeně vyprávěla Pansy Parkinsonová sedící vedle něj.

,,Sednu si vedle tebe, ano?" zeptal se Ron a já jen přikývla. O chvíli později se rozrazily dveře a vešel nám tak známý profesor s mastnými vlasy a dlouhým černým pláštěm, který za ním vlál.

,,Ticho!" rozlehl se po místnosti jeho hluboký hlas a tím tak přerušil hlasité chichotání Pansy. ,,Říkal jsem již několikrát, že chci, aby mé hodiny probíhaly v naprosté tichosti. Nebo se snad pletu, slečno Parkinsonová?" zeptal se a upřel pohled na Pansy, která se teď krčila ve své lavici. Když záporně kývla hlavou, Snape se otočil na patě, vytáhl svou hůlku a mávl s ní před tabulí. Na tabuli se objevila dvě slova: Zmenšovací dryák. Zapsala jsem si tento nadpis do sešitu, ale bylo to to jediné, co jsem za hodinu udělala. Po dopsání jsem totiž upřela svůj pohled na Malfoye. Vypadal stejně jako já...bloumající ve svých myšlenkách. Vypadalo to, že stejně jako já Snapea ani v nejmenším nevnímá.

* * *

,,GRANGEROVÁ!" vytrhlo mě okamžitě z transu. Setkala jsem se s vražedným pohledem Severuse Snapea. Bylo to už asi hodně dlouho, co hodina probíhala. Tabule byla celá popsána poznámkami a já si uvědomila, že mám jen nadpis. Snape přešel k mé lavici, vzal můj sešit do rukou a ušklíbl se.

,,Je vidět, že se opravdu překonáváte, slečno Grangerová. Váš text je opravdu obsáhlý." řekl a hodil můj sešit zpět na lavici. Cukaly mu koutky. Nejspíš se překonával, aby se mi za mou práci ještě víc nevysmál. ,,Vyvolával jsem vás několikrát po sobě, protože pan Weasley neznal odpověď na mou otázku. Sice se mi to dvakrát nechtělo udělat, ale bohužel, nikdo jiný neznal odpověď. Předpokládal jsem, že vy ano. Ale místo toho, abyste mi na ní odpověděla, tak jste úplně mimo a má přítomnost vás zřejmě nezajímá!" vyštěkl po mně Snape a já se otřásla.

,,M-moc se o-omlouvám p-pane profesore, já..."

,,Nechci nic slyšet! Srážím Nebelvíru deset bodů za vaši nepozornost!" řekl, odstoupil od lavice a já zrudla...jak vztekem tak i hanbou. ,,Ale, ale...Tak ono je to nakažlivé!" promluvil opět Snape a já se za ním otočila. Stál u Malfoye. Prohlížel si jeho sešit a Malfoy byl z toho rozhozený. ,,Nekamarádíte náhodou teď se slečnou Grangerovou?" prohodil Snape.

,,HLAVNĚ TO NE!" řekla jsem já a Malfoy svorně. Otočili jsme se na sebe a propalovali toho druhého pohledem.

,,No dobrá. Ať už se to neopakuje! Ani u jednoho!" zakončil to Snape a hodil Malfoyovi sešit na lavici stejně tak jako můj. Byla jsem naštvaná. Na Malfoye i na Snapea.

* * *

Jakmile skončila hodina vyřítila jsem se ze třídy. Byl oběd a já se na něm měla potkat s Ginny.
Vycházela jsem ze sklepení a přede mnou šel jeden z těch, na které jsem byla dost naštvaná.
Malfoy se vyřítil z učebny lektvarů stejně rychle jako já. Nejvíc mě ale překvapilo, kam se Malfoy hnal. Běžel po schodech nahoru. Já, jedna z nejzvědavějších lidí, jsem ho samozřejmě musela jít sledovat. Nikdy nechodil směrem nahoru, jelikož společenská místnost Zmijozelu byla ve sklepení a Velká síň byla hned nad ní. Nikam jinam snad ani nechodil. Potom, co jsem si uvědomila, jaký volí směr mi došlo, že míří do Astronomické věže. Když jsme oba dva vyšli schody a já se schovala za sloupem, bedlivě jsem sledovala, co se bude dít. Malfoy zahodil na zem svou brašnu, posadil se vedle ní a projel si rukama ve vlasech. Vypadal zoufale a chvíli na to se už v Astronomické věži rozléhaly vzlyky. Snažil se je zadržovat, ale něco v něm mu to zřejmě nedovolovalo. Rozhodla jsem se odejít. Nevěděla jsem, co se mu děje a o to víc mě to zajímalo.

* * *

,,Oběd je jedna z nejlepších částí dne." liboval si Ron nad svou porcí kuřete a šťouchaných brambor. Seděla jsem společně s ním a Ginny ve Velké síni. Přišla jsem tam hned po tom, co jsem odešla z Astronomické věže.

,,Výborně, Rone. To my všichni víme." ozval se za ním Harryho hlas a Ginny vedle mě ztuhla. Ron a Ginny byli s Harrym mírně rozhádaní. Ginny mi to řekla hned jak jsem se ve Velké síni zjevila. Prý se s ním ráno před snídaní kvůli mně pohádali. Jeho zvrácený plán se ani jednomu z nich nezamlouval. ,,Mohu si přisednout?" zeptal se Harry a já moc dobře věděla, že takhle rozpálil Ginny doběla. Chytla jsem proto svou kamarádku za ruku a stiskla ji, protože sebou znepokojeně trhla.

,,Když odvoláš ten svůj geniální plán, tak klidně." řekl Ron hned potom, co se otočil čelem k němu.

,,Nechávám Hermionu to promyslet! Sama řekla, že si to promyslí a pak mi dá vědět!" oponoval docela nahlas Harry a to už se za nimi začali otáčet ostatní studenti, a to nejen z Nebelvíru, ale i s ostatních kolejí.

,,Kdo by to chtěl podstoupit?! Hermiona ti jenom neumí říct NE! Ty sám do toho jít nechceš a taháš do toho ostatní?!" rozkřičel se Ron na celou Velkou síň. Viděla jsem Pansy, jak se zvedá od stolu, aby lépe viděla, co se děje a jak jí Malfoy stáhl zpět. To bylo zvláštní. U Malfoye bych čekala, že si při této situaci bude shánět přinejmenším žebřík, aby dobře viděl, ale on dělal právě pravý opak.

,,HERMIONA MÁ SNAD SVOU VLASTNÍ HLAVU A AŤ MI NA TO KLIDNĚ ŘEKNE NE, JÁ TO POCHOPÍM, ALE MLUVIT UMÍ SAMA, TAK ZA NÍ NETLUMOČ!" křičel Harry na Rona jako nikdy. Ron ho chytil za límec košile a něco mu zašeptal...to jsem už neslyšela. Zřejmě to ale bylo něco, co Harryho naštvalo ještě víc, protože se najednou ocitli oba dva na zemi a začali se prát. To už se od učitelského stolu zvedl Snape a Brumbál. Zvedla se také Ginny a přešla ke klukům. Snape se vrhl k těm dvěma a vytáhl Harryho na nohy. Ginny pomohla Ronovi zvednout se a pak Snape promluvil:

,,Tak za tohle budete mít celý měsíc školní trest a strhnu Nebelvíru za oba dva dvacet bodů!"
Tentokrát jsem se zvedla od stolu já, postavila se vedle nich a řekla:

,,Jako malí kluci, vážně!" Pak jsem je obešla bez jediného dalšího slova. Co to u všech čertů do nich vjelo?! Kdo mě ještě víc dokáže naštvat?! Za jeden jediný týden mě dokázali rozpálit doběla Malfoy, Snape, Harry a Ron. Ještě mě může naštvat Ginny a bude to ten nejlepší začátek roku v Bradavicích! Vyrazila jsem do knihovny. Chtěla jsem být sama a trochu vychladnout. Za dnešek jsem to opravdu potřebovala.

Vaše názory? :)
Doufám, že pozitivní! :D
Dejte mi to najevo buď komentářem nebo hlasem!!!❤❤❤
Díky moc!!!!❤❤❤❤❤❤

Vaše Helen ❤