Draco

Dnes byl den odjezdu. Byl jsem nervózní, protože při ranním balení věcí jsem narazil na balíček od Pána zla. Sevřelo se mi hrdlo. Nechtěl jsem to udělat! Nechtěl jsem Brumbála zabít! Avšak jsem neměl na výběr. Pokud by se otec nebo Pán zla dozvěděl, že jsem balíček nepředal, tak by bylo zle. Vždy jsem při té představě uviděl před očima matku. To jí nemohu udělat. Bylo rozhodnuto. Odjíždí se až večer, takže dnes to předám nějakému studentovi a ten to pak předá Brumbálovi.

Hermiona

Před odjezdem jsme se s Harrym a Ronem dohodli, že půjdeme ke Třem košťatům na Máslový ležák. Zvala jsem i Ginny, ale ta se ustavičně vyhýbala Harrymu, takže mě vlastně vůbec nepřekvapilo, když začala kroutit hlavou a se zápornou odpovědí odešla. U Tří košťat jsme si objednali Máslový ležák a začali si povídat. Harry se najednou zasekl a zadíval se na dveře. Pohlédla jsem jeho směrem a zrak mi spočinul na Dracovi. Jelikož jsem byla ke klukům otočená zády, tak jsem se mohla zářivě usmát. Draco se na mě podíval, ale úsměv neopětoval. Právě naopak. Věnoval mi smutný pohled. Co se mu asi stalo? Co ho trápí?

,,Já vám říkám, že má ně co za lubem. Už jsi na něco přišla, Hermiono?" zeptal se Harry a jeho otázka vyzněla dost netrpělivě.

,,S ním je těžké pohnout, Harry. Kolikrát ti to mám opakovat?! Snažím se!" snažila jsem se bránit.

,,Asi se snažíš málo." prohodil Harry naštvaně.

,,Uklidni se, Harry. Já se nedivím, že Hermiona zatím na nic nepřišla. Jak říká ona sama, tak je těžké z něj něco dostat. Mohl sis ho taky vyslýchat sám." bránil mě Ron s nevrlým tónem. Věděla jsem, že ho tímhle dopálil. Draco zamířil mezitím na toalety a po chvíli zase vyšel ven.

,,Promiň, Hermiono. Nevím, co to do mě vjelo." omluvil se mi Harry a já jen kývnutím hlavy naznačila, že se omluva přijímá. Při popíjení k nám přišel Horácio Křiklan. Po pár hodinách lektvarů, co jsme s ním před nějakou tou dobou měli zjistil, že já i Harry jsme silnými články ve třídě, co se lektvarů týče. Harry ovšem byl mezi nejlepšími jen kvůli té zatracené knize. Ale k věci. Křiklan nás pozval na nějaké posezení, které by se událo po Vánocích. Přijali jsme a já byla zvědavá, zda se zeptá i Draca.

* * *

Když jsme odcházeli od Tří košťat, tak sněžilo a já začala mít v sobě vánoční náladu. Náhle jsme zaslechli křik. Pohlédli jsme tím směrem, odkud zvuk přicházel. Zahlédli jsme Katie Bellovou, která byla ve vzduchu a vypadala jako pod nějakou kletbou.

,,Varovala jsem jí! Říkala jsem jí, ať na to nesahá!" křičela její kamarádka a my nevěděli, co dělat. Katie dopadla na zem a občas sebou škubla.

,,Nechoďte k ní!" zavolal na nás Hagrid a o chvíli později už držel Katie v náruči. Harry se přiblížil k oné věci na zemi, která byla nejspíš spouštěčem toho celého. Hagrid ho upozornil na to, ať se hlavně toho předmětu nedotýká. Byl to náhrdelník.

* * *

Stáli jsme u paní profesorky McGonagallové, která zrovna zjistila, komu Katie měla donést ten balíček. Jen co její kamarádka odešla, tak se otočila na nás a řekla s povzdechem:

,,Jak je možné, že kdykoliv se někde něco přihodí, jste u toho vy tři?"

,,Paní profesorko, tutéž otázku si kladu již šest let." vyhrkl Ron. Paní profesorka jen zavrtěla hlavou a když si všimla kolemjdoucího Snapea, tak ho zavolala. Snape si náhrdelník hodnou chvíli prohlížel.

,,Co si o tom myslíte, Severusi?" zeptala se zvědavě profesorka.

,,Myslím, že slečna Bellová má štěstí, že je naživu." konstatoval směrem k ní.

,,Byla zakletá, že jo?" vyletělo z Harryho. No páni Harry, tleskám ti! Ty bys mohl být věštec! ,,Já Katie znám, ta by neublížila ani mouše. Pokud chtěla ten balíček doručit profesoru Brumbálovi, tak to nedělala vědomě." pokračoval.

,,Ano, byla zakletá." potvrdila Harrymu profesorka.

,,Byl to Malfoy." řekl rozhodně Harry. Zasekla jsem se a přivřela oči. Mohl mít pravdu. Hodně věcí tomu nasvědčovalo.

,,To je velice vážné obvinění, Pottere." upozornila ho profesorka McGonagallová.

,,To ano." přidal se Snape. ,,Řekněte mi...máte k tomu nějaký důkaz?" optal se věcně Snape.

,,Ne...prostě to vím." řekl Harry na rovinu a Snape ho propálil intenzivním pohledem.

,,Prostě to...víte." opakoval po něm. ,,Už zase musím žasnout nad vaší genialitou. Musí být nepochybně úžasné být...vyvoleným." vydal ze sebe jedovatě.

Harry

Potom, co jsme byli propuštěni, tak jsme na chodbě potkali Malfoye. Hermiona s Ronem prošli rychle kolem něho, ale já se držel nějak tak zpátky.

,,Všichni do tříd! Co tu děláte uprostřed vyučování?!" zahřměl Snape a kolem něj prošla profesorka McGonagallová s pozvednutým obočím. Všichni okamžitě začali opouštět chodbu a já se jen pomalu vzdaloval. Náhle jsem si všiml, že Snape zastavil Malfoye, když byli už všichni dost daleko. Stoupl jsem si za roh a poslouchal.

,,Co to mělo znamenat s tou Bellovou?" zeptal se ho a mě to bylo jasné. Draco Malfoy je Smrtijed! A kdo ví, jestli jím není i Snape.

,,No, tak možná byla zakletá a možná ne. Co ale ode mě chcete?" zeptal se vyveden z míry Malfoy. Ještě jsem ho tak nikdy neslyšel mluvit. Slyšel jsem bouchnutí. To nejspíš Snape přitlačil Malfoye ke zdi.

,,Musím tě chránit! Dal jsem..."

,,Plán byl svěřen mně. Chcete se do toho dobrovolně namočit?" skočil mu Malfoy do řeči.

,,Máš strach, Draco. Snažíš se to skrýt, ale je to zřejmé. Dovol, abych ti pomohl." promluvil k němu Snape.

,,Ne! Vybral k tomu mě, ne vás! Zešílel jste?! Uvědomujete si vůbec, že byste se nechal do toho jen tak zatáhnout?!" ptal se nevěřícně Malfoy. Překvapilo mě to. Nečekal bych, že by si nenechal pomoct. Ale s čím vlastně? No, na to musím přijít.

Hermiona

,,Hermiono." uslyšela jsem za sebou večer v knihovně hlas. Prudce jsem se otočila s rozečtenou knihou v ruce a pohlédla na dotyčného. Kdo jiný to mohl být než Draco.

,,Draco, vyděsil si mě." pokárala jsem ho, ale přitom jsem se usmívala. On se nepatrně pokusil o úsměv a pak řekl:

,,Potřebuji s tebou mluvit. Přijď prosím do Komnaty nejvyšší potřeby." poprosil a hned po těch slovech se vytratil. Zaklapla jsem knihu, uložila ji zpět do regálu a mířila si to za ním na dané místo. Když jsem tam došla, stála jsem v místnosti plné harampádí. Přiblížila jsem se k Dracovi a zeptala se:

,,O čem jsi se mnou chtěl mluvit?" V ten okamžik přiskočil rychle ke mně a sevřel mě v objetí. Bylo to tak nečekané, že jsem vyjekla, ale vzápětí se k němu pevně přitiskla.

,,Už teď mi chybíš, princezno." zašeptal mi do ucha a já se zachvěla.

,,Opravdu?" zeptala jsem se s lehkým úsměvem na tváři.

,,Opravdu. Hlavně si nedokážu představit, že s tebou neoslavím Vánoce. Budou to ty nejhorší Vánoce, a to jsem si myslel, že horší už být nemůžou." mínil Draco.

,,Budu ti psát každý den. Požádám nějakého učitele o vypůjčení sovy a budu ti každičký den psát." slibovala jsem mu a při těch slovech se mu dívala do očí.

,,To není totéž. Chtěl bych tě mít u sebe." řekl a políbil mě zlehka na tvář. ,,A navíc se cítím provinile." řekl a políbil mě tentokrát na bradu. Zajela jsem mu rukou do vlasů s otázkou:

,,Proč se cítíš provinile?" vydechla jsem překvapeně, když mi vtiskl teď už polibek na krk.

,,Nemám pro tebe dárek. Dostaneš ho až po prázdninách." začala jsem se smát a on se mi podíval vážně do očí. ,,Co ti přijde k smíchu?"

,,To právě nevím. Nevím, jestli mi přijde víc vtipné to, jak si to teď žehlíš a nebo to, že já pro tebe dárek zatím taky nemám." odpověděla jsem mu na jeho otázku. V tom přitiskl své rty na ty mé. Přitáhla jsem si ho k sobě víc a dopadlo to tak, že jsem na něj doslova skočila a to tak, že jsem obtočila své nohy kolem jeho boků. Po polibku jsem se na něj ze shora podívala a on se usmál.

,,Ale vážně mi budeš chybět, Mio." zopakoval a něžně mě spustil na zem.

,,To ty mě víc." řekla jsem a on mě lehce políbil na čelo. Byla to pravda. Za žádnou cenu jsem ho nechtěla opustit, ale co s tím, že?

* * *

Bylo to tady. Hodina uběhla jako voda a já už seděla ve vlaku. Četla jsem si knihu a občas jsem se usmála při myšlence na Draca. Tolik jsem se zamilovala, že to ani snad nebylo možné. Těšila jsem se domů za rodiči, ale taky jsem se těšila, až napíšu Dracovi dopis. Ach Merline, nebyla jsem s to myslet na nic jiného!

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Tak jaké na to máte názory? ;) Doufám, že dobré! :D

Jinak byla pokořena hranice 50 sledujících!!!❤❤❤❤
Je to naprosto fantastické!!!❤❤❤❤❤

Děkuji jako vždy za hlasování, přečtení a vaše skvělé komentáře!!!❤❤❤❤❤❤

Vaše Helen ❤