Seděla jsem na konci jednoho ze schodišť a dívala se před sebe. Tohle bylo jediné schodiště, které nikdo nehlídal. Filch sem nechodil, protože veškerou svou energii poslední dobou směřoval na dopadení Draca, který tvrdil že uzavřel registrované partnerství s paní Norissouvou a všechny přesvědčuje, aby ho oslovovali výhradně pane Norissi. Dokonce tvrdí, že se přestal holit, aby svou novou partnerku neobtěžovala jeho bezchlupost. A já si to raději nepředstavuju.

,,Věděl jsem, že tady budeš!" Nemusela jsem se otáčet, věděla jsem, že je to Draco. Střídali jsme se v používání Pobertova plánku, který mi dal Harry, když zjistil, že se vracím do Bradavic. Jemu by byl stejně k ničemu, asi těžko by měl teď čas špehovat Snapea, jak to dělá Draco.

,,Co tu děláš?" vyjela jsem na něj a musela se smířit s faktem, že se mu už nikdy neschovám. Nečekal bych, že mě bude sám od sebe hledat, většinou si na plánku jen prohlížel svou značku a všem, kdo byli ochotní ho poslouchat, se chlubil, že má větší tečku než všichni ostatní stejně staří kluci.

,,Řekl jsem si, že tě navštívím," řekl klidně a sedl si vedle mě, když jsem si všimla řetězu, který měl omotaný kolem nohy. Rychle jsem si ho prohlédla a našla i to, co bylo na jeho konci.

,,Nevím, jestli to chci vědět, ale proč máš k noze přivázanou nášlapnou minu?" Tázavě jsem se na něj dívala a on si znudeně odfrkl.

,,Kdybych si tu tvou návštevu náhodou rozmyslel a chtěl zdrhnout. Vlastně jsem si tě už dvakrát představil a začal utíkat, přičemž jsem na tu minu šlápl, takže ji musel přijít Filch zneškodnit." Dívala jsem se na schodiště před sebe a uvažovala, za jak dlouho sem asi Filch přiběhne. ,,Takže řekněme, že má Argusek dnesku trošku bombový den."

,,To každý, kdo tě zná, Draco," poznamenala jsem, ale na něj to nemělo sebemenší dopad.

,,Alespoň jsem zodpovědný v plnění našeho úkolu-"

,,Zodpovědný?" vyjela jsem a ukázala na něj prstem. Třicetkrát denně si opakuješ ,,Musím najít ten pitomý ship nebo se mě Grangerová dotkne!" Kdyby ho s tebou měla plnit Fleur, nehledal bys ani svoje trenky!" Znechuceně jsem se od něj odtáhla a on prokoulel očima. Slyšela jsem kroky a Draco nepatrně pobledl.

,,To je on. Musíme zmizet. Vymyslel jsem další ship, ale bude to chtít trošku přípravy." Filch, který se obvykle sotva plazil se dal do běhu, když zaslechl hlas Draca a já se zvedla. Utíkala jsem za Dracem a doufala, že ví kam jdeme.

„Víš kde pravě jsme?" křikla jsem za Dracem, který utíkal z prava do leva, občas vrazil do nějaké stěny a zkoumavě si prohlížel každý schod.

„Jasně že vím, koukni jsme tu." Draco se zastavil uprostřed schodiště a já tázavě pozvedla jedno obočí. Takže jsme utíkali půl hodiny, aby jsme se schovali uprostřed schodiště? Myslím, že by Draco měl plánovat bunkry, třeba takový bunkr v koruně stromu s vlaječkou TADY JSME by mohl být zajisté jeho výmysl.

„Bravo Draco, myslím, že tohle schodiště je mnohem bezpečnější než to předešlé." Uznale jsem přikývla a rozhlédla se. Chtěla jsem zjistit, kde jsme a jak se dostaneme pryč.

„To si vážně myslíš, že bych nás celou cestu tahal na schodiště?" Draco se tvářil uraženě a já se na něj nechápavě dívala. To si jako vážně myslí, že mu věřím natolik, abych si myslela, že rozezná pravou stranu od levé? Natož abych se domnívala, že nás zachrání?

„Samozřejmě že ne, vždycky jsem si myslela, že jsi neskutečně inteligentní" Mezitím co jsem to říkala, jsem schovala blok s výčtem věcí, co měl Draco udělat a dokonale to pokazil. Obvykle jsem ten blok nosila místo činky, byl totiž dost tlustý.

„Víš, jednou jsem v mudlovském světě narazil na tunel," přikývla jsem a v hlavě se mi zrodila teorie, že Draco na ten tunel nenarazil, třeba prostě narazil na kopec a prošel skrz něj. „Bylo to přesně, jak říkají mudlové. Vešel jsem tam a viděl jsem světlo na konci tunelu, hned mi došlo, co to znamená." Chvilku jsem přemýšlela, kde by Draco mohl narazit na tunel a pak mi to došlo.

„Že by sis příště měl koupit auto než vlezeš do dálničního tunelu?"

„Ne, došlo mi, že mudlové mají v tunelech schovanou smrt. Smrt jedoucí dvěste kilometrů v hodině a dělající tudůů tudůů!" Skřivila jsem ústa v úsměvu a přemýšlela.

„Myslíš, metro, že?"

„Vy tomu říláte metro? Já sice preferuju smrtka, což říkají kouzelníci, ale i metro se dá." Draco pokrčil rameny a já vypadala jako mořský ježek, jak jsem zadržovala smích.

„Draco, kdyby mohla blbost skákat, tvůj mozek by byl klokan,"

„Hermiono, buď slušnější, nikdy nevíš, kdy ti na dveře zaklepe metro a ty si to pak budeš vyčítat. Víš jak se to říká, metro číhá na každém rohu," Nadechla jsem se a zadržela smích.

„Metro obvykle nečíhá, ale jezdí," opravila jsem ho a on souhlasně přikývl.

„Však jasné, chvilku si nedáš pozor a BUM metro ti vjede do života a je po tobě! Taťka vždy říkal: Metro nezná soucit!"

„Moudrý muž," podotkla jsem a Filch se zastavil. Zjevně uvažoval, kde jsme a jak se k nám nejrychleji dostat. „Měli bychom zmizet."

„Neboj se, mám plán." čistě teoreticky, tahle věta nedávala smysl, jelikož skutečnost že má Draco plán je minimálně důvod k panice, ale já neměla jinou možnost.

„Dobře,"  přikývla jsem a Draco se otočil ke stěně, na které visely obrazy. Hned vedle něj byl portrét ženy v starodávných šatech, mám pocit, že jsem ji někde viděla. Určitě udělala něco významného.

„A teď se dívej!" Draco natáhl ruku ke stěně a... A sáhl na tu ženu v obraze. „Vidíš to?" Do téhle chvíle jsem si o Malfoyovi myslela spoustu věcí. Ale nikdy by mě nenapadlo tohle.

„Já vím, Hermiono, co si myslíš, Draco, ten slušný chlapec nemohl nikdy udělat nic zakázaného. Ale tohle mě naplňuje!" Draco přejel rukou na ženinu sukni a já na něj čuměla jako na chlupatého lachtana.

„Draco, jsi si úplně jistý, že víš, co děláš?" Cítila jsem, jak se mi na čele tvoří vráska a nemohla spustit oči z Malfoye, který v tuhle chvíli ošahával obraz.

„Ách, Hermiono, užívej si tenhle okamžik." Draco zavřel oči a přejíždel ženě po spodničce, „je to tak krásný tunel."

„Víš, Draco, na tohle teď nemáme čas. A vlastně na to nebudeme mít nikdy čas, jelikož tohle už nikdy v živote nechci vidět." Pevně jsem svírala zábradlí a bylo mi jedno, že nás Filch najde. Co horšího se může stát?

„Tak pojď Hermiono, vlezeme spolu dovnitř, je tady místo pro nás oba." Draco plynulým pohybem vytáhl ženě sukni a já ze sebe vyrazila zvuk jako osel, když ho srazí náklaďák. No to je romantika, vlezu si s Dracem nějaké ženě pod sukni.

„Draco, udělám cokoliv, ale rozhodně nepolezu té dámě do kalhotek!"

„Hermiono, já už jsem tam několikrát byl a" A v tom se zarazil. Díval se na mě jako na Goyla, což mě docela urazilo. „Počkej o čem to mluvíš?"  Draco se pomalu otočil a při pohledu na ženu stojící v kalhotkách mu jazyk vypadl až na podlahu. Díval se na ní, jako Ron na domácí úkol, když ho přerušil třetí hlas.

„Tohle děláte i s mojí k-kočkou?" Filch stál na kraji chodby, na podlaze před ním se válela něčí protéza a mastné vlasy mu padaly do obličeje, takže vypadal jako by právě navštívil Azkaban. „P-pojďte se mnou."