,,Slečno Grangerová, dáváte pozor?" Profesor Kratiknot se na mě upřeně díval a já položila cihlu, kterou jsem chtěla zahájit stavbu zdi, abych se oddělila od Malfoye. Od chvíle, kdy otevřel Tajemnou komnatu se mu dost vyhýbám a nikdo mi to nemůže mít za zlé.

,,Samozřejmě pane profesore," odpověděla jsem a hodila cihlu pod lavici. Ozvala se rána a já si zakašlala, abych od toho hluku odvedla pozornost.

,,Ta rána byla kvůli tomu, že jste hodila po panu Goylovi cihlu nebo-" zeptal se Kratiknot a já až teď zahlédla Goyla, který se válel na zemi a byl zjevně omráčený.

,,Ehm ne, to jen Draco smrkal a Goyl-" rychle jsem vymýšlela nějakou výmluvu a Draco se probudil, když zaslechl své jméno ,,A Goyl si hraje na vysavač."

,,Vysavač?" vykřikl Draco a rozhlížel se kolem sebe, na líčku měl přilepený papírek a ve vlasech mu trčel kus brku.

,,Pane Malfoyi, vy jste spal?" Kratiknot vypadal nevěřícně a Draco se rázem probudil. Jeho oči se rozšířily a v sekundě se skácel k zemi, hned vedle Goyla.

,,Ne pane profesore, já jsem vás celou dobu poslouchal, vím co děláme." A v té chvíli zabořil nos do koberce a s hlasitým "hůůůů" po něm začal přejíždět. Vyprskla jsem smíchy a Kratiknot jen zakroutil hlavu, když kolem něj Draco projel. „Já vím, že máme dělat vyhůůůsavač."

,,Nechte ho tak." Mávla jsem rukou a Kratiknot se vrátil ke katedře, kde si ještě něco pro sebe mumlal.

,,Pane profesore, kde si mám dát sáčky do vysavače?" Draco přejel po obzvlášt obtížném úseku a Kratiknot si otevřel knížku s poznámkama.

,,Já bych vám řekl kam si je máte strčit," zamumlal nezřetelně a já se zasmála. Vzala jsem si brk a začala psát, to co bylo na tabuli. Pečlivě jsem si zapisovala každičkou větu, když se ozvalo zaklepání. Neobtěžovala jsem se ani vzhlédnout, věděla jsem, kdo to je.

,,Kontrola!" Alecta Carrovová rozrazila dveře. Až neuvěřitelně si užívala možnosti narušovat hodiny všech profesorů v Bradavicích.

Snape zavedl spoustu nových opatření a jedno z nich byly i pravidelné kontroly vyučování.

Alecta se podívala na tabuli, ovšem víc než učivo jí zaujal Draco, který stále jezdil po zemi a dělal hůůů.

,,A vy děláte jako co?" Draco vzhlédl a Alecta vyvalila oči.

,,Jsem hůů vysavač!" prohlásil hrdě Draco a Alecta jen přikývla.

,,Už jsem se lekla, že motorová sova," vydechla a podívala se na Kratiknota.  „no pro dnešek vše v pořádku. Teda až na mozek pana Malfoye." Povýšeně se otočila a chtěla odejít, ovšem Kratiknot ji zadržel.

,,Paní profesorko," nechal si záležet, aby z jeho hlasu bylo slyšet s jakým opovržením jí k jménu přidává titul profesora. ,,Proč jste mě dnes poctila již třetí návštěvou?" Alecta se napřímila a vypádalo to, že přemýšlí, co má říct.

,,Pan Potter se vloupal na ministerstvo." Celou větu téměř vyprskla a svůj zlostný pohled přesměrovala na mě.  ,,Pán Zla se domnívá, že máme dohlédnout zejména na vás, nikdo ze smrt- tedy nás blízkých Pánovi zla, mu zatím nebyl schopný vysvětlil, jak neschopní vy dva jste a že  nemá důvod se obávat, že zrovna vy pomáháte Potterovi."

,,On už je na neschopné lidi zvyklý, zná se s mým otcem. A v  šestém ročníku Pán zla pověřil úkolem dokonce mě samotného, měl jsem smrtijedy dostat do školy pomocí skříně. Brumbál mi dokonce tu skříň opatřil, přece si nemyslíte, že se tu jen tak povaluje nějaký tunel pro smrtijedy, ale já jsem nějak zapomněl a vlastně," Draco už seděl opřený v lavici a na uchu se mu pohupoval jeden sáček do vysavače. ,,tehdy vznikl ten super vtip. Chcete ho slyšet?" Dřív než jsem ho stihla zastavit, se Draco nadechl a pokračoval. „Víte kdy najdete deset smrtijedů na jednom místě?"

,,Ne," odsekla jsem a doufala, že Draco zavře zobák.

,,Když jim zapomenete otevřít dveře skříně, díky které se měli přemístit. Musím uznat, že tam tehdy bylo dost plno." Draco se začal smát a polovina studentů taky. Jen Alecta nesdílela jeho nadšení.

,,Půjdu Pánovi zla oznámit, že vy s tím nemáte nic společného." Otočila se na místě a spěšně odešla z učebny.

,,Jako kdybych zrovna já pomáhal Potterovi," odsekl Malfoy a já si nebyla jistá, jestli by někdo, kdo ze sebe dělá vysavač, mohl nějak pomoct Harrymu, i kdyby sebevíc chtěl. ,,Pomohl bych mu leda tak do nějaké pasti s Voldemortem na konci. A tentokrát by ho Voldy zabil, jinak bych tam hlídkoval já a dorazil ho. Myslím Pottera, ne Voldemorta jen pro ujasněnou."

,,Vážně Draco? Dorazil bys ho jako ty smrtijedy ve skříni?" povytáhla jsem obočí a on na mě zasyčel. Možná už chytil něco od toho baziliška, kterého před pár týdny vypustil.

,,Ale teď už se vážně budeme věnovat výuce." Otočila jsem se k prefosorovi, který odložil hůlku a každému na lavici přistálo koště. ,,Jste studenti posledního ročníku, měli byste být schopní vytvořit dvojníky nějakých osob. Samozřejmě, že vás nebudu učit, jak dvojníka udržet na živu déle než pár minut, to není možné." Na stůl přede mě spadl kousek látky a něco jako bavlna.

,,Já už mám jasnou představu koho vytvořím! Udělám dvojnici Hermiony v důchodu!" Draco popadl koště, na hlavu mu narazil něco, co vypadalo jako ptačí hnízdo s růžovou mašlí a téměř ve sekundě už byl smeták zahalený do růžových šatů. ,,Případná podoba s Dolores Umbridgeovou je čistě náhodná." Prokoulela jsem očima a Draco si vytáhl hůlku.

,,Jsi si jistý, že to kouzlo dokážeš?" Nevěřícně jsem se na něj dívala a uvažovala, jestli někdo jako on zvládne vůbec lumos.

,,Samozřejmě," odsekl mi a mávl hůlkou, jako by napodoboval větrák.

,,Draco, takhle bys dokázal jedině něco vyhodit do vzduchu," podotkla jsem a vytáhla svou hůlku, ale to už bylo pozdě, Draco vykřikl zaklínadlo a jeho růžové koště vyletělo do vzduchu. Chvilku se vznášelo nad lavicí a Draco ho pozoroval s otevřenou pusou, což jistě znamenalo, že naprosto ví, co dělá.

,,Nevidím nijak závážnou změnu." Draco si prohlížel levitující koště a já se zašklebila. Možná by tam nějaká změna byla, kdyby to zaklínadlo řekl dobře. ,,Alespoň že mi to koště levituje."

,,Páni, Draco, zvládl jsi učivo prvního ročníku." Poplácala jsem ho po rameni a tvářila se tak ironicky, jak jen to šlo. ,,Dokonce jsi to pochopil o šest let později než Ron." Draco naštvaně zaprskal a znovu si vytáhl hůlku.

,,Ty jsi přišla na to, jak zavraždit co nejvíc lidí, třicet let po Voldemortovi!" Uraženě se ke mě otočil zády a namířil hůlku na dvojnici Dolores Umbridgeové. ,,Teď už to zvládnu." Rychle švihnul hůlkou a já nestačila ani zamrkat, když se přede mnou objevila sprška zářivých jisker.

,,No to teda čučím, Draco, to se ti vážně povedlo." Smetla jsem si z lavice ohořelé kousky sešitu a podívala se na něj, ,,to byl ohňostroj?"

,,Doprd-elky, zase se to nějak porouchalo. Mělo se to přeměnit a-" Draco si prohlížel hůlku, když v tom koště vyrazilo kupředu.

,,Draco, neříkej, že jsi to koště vážně poslal někomu do-" odmlčela jsem se a hledala správné slovo, ,,zadní části těla?"

,,Ehm-" Draco polkl a já se vyklonila. Koště udělalo díru do dveří a ty se následně otevřely. Dívala jsem se chodbou a přimhouřila oči.

,,Nikdo tam nen-" A pak jsem ho zahlédla. Filch stál v prostředku chodby, zjevně umýval něco na stěně. Zrovna byl skloněný a máchal hadr v kyblíku, když k němu dorazilo Dracovo koště.

,,D-Dolores! Jste to vy?" Filch vypadal nadšeně, skutečně nadšeně, takhle jsem ho ještě nikdy neviděla. ,,V-vy jste se vrátila!" Koště neustále obcházelo Filche dokolečka a já věděla, proč to dělá.

,,To je ale vlezdoprdelka!" prskl Draco na adresu Filche a já se na něj otočila.

,,Myslím, že větší vlezdoprdelka je to tvoje koště! Odvolej ho než se stane něco horšího a Snape nás už skutečně vyhodí!" Otočila jsem se zpátky k Filchovi a nespouštěla z něj oči.

,,Ani nevíte, jak jste mi chyběla! Bez- bez vás byly všechny dny jen černé!" Slyšela jsem, jak Draco vyprskl smíchy a naklonil se ke mně.

,,Všechny dny byly jen černé? Filch by se měl míň dívat na Snapea! A-ááá Hermiono, další ship! Filch a Umbridgeová! To  mi vyrazilo dech!" Draco vypadl nadšeně a v očích se mu leskly slzy štěstí.

,,Spíš ti to vyrazilo mozek!" vyprskla jsem a měla chuť Dracovi jednu vrazit. ,,Uvažuj, sakra, jak by mohl Brumbál chtít, abychom dali dohromady Umbridgeovou a Filche?"

,,Ale slušelo by jim to spolu a-"

,,Ne! Okamžitě nakaž tomu koštěti, aby přestalo obtěžovat Filchův zadek! " Rozhodila jsem kolem sebe rukama a Draco se zašklebil.

Sledovala jsem Filche, který byl zrovna v polovině projevu a doufala, že se o ničem nedozví Snape. ,,Snad  jste se už plně uzdravila , připadá mi, že jste tak trochu hubenější. Doufám, že se vám už nedělá tak zle ze zdejších studentů, jsou tu totiž dva takoví, kteří by vás dokázali připravit o rozum! Jmenují se, no já nevím, jestli vám to mám říkat, ale Grangerová a Malfoy se vrátili!"

,,Jak myslíš." Draco na mě vyplázl jazyk a mávl hůlkou. K mému údivu se koště vážně dalo do pohybu, ale trošku jinak než jsem původně chtěla.

Údajná dvojice Dolores Umbridgeové se rozeběhla ke schodišti a dřív než se Filch nadal, přeskočila přes zábradlí.

,,Ehm, Draco, to že jsi nechal Dolores spáchat sebevraždu bylo symbolické nebo jsi zase něco pokazi-"

,,Dolores!" Filch vyjekl až jsem sebou trhla a otočila se právě v okamžik, kdy skončil ukázkovou šipku za Dracovým koštětem, což by bylo docela rozmantické gesto, kdyby ho teď nečekalo dvanáct poschodí volného pádu.

,,Mám pocit, že pan ředitel bude potřebovat nové prášky až se tohle dozví." Kratiknot nevěřícně vyběhl ze třídy a Draco polkl.

,,Domnívám se, že ještě předtím bude potřebovat nového školníka, pane profesore."

----

Konečně po týdnu další kapitola. Už mám dopsanou "osu" a doufám, že se mi to podaří podle ní dopsat. A pokud ano, můžete počítat s dvaceti a něco kapitolami :D A pokud ne, tak to bude horší:D

Takže snad si tuhle část užijete, zanecháte tu své krásné komentáře, ale především, budete nadále podporovat Draca a Herm v jejich honbou za tím správným párem:3