•2. Důvod•
,,Prý jestli se můžu posadit, slyšel jsi ho? Jak se mě jako může zeptat, jestli se můžu posadit! Má snad Snape pocit, že jsem se po Velké síni proletěl dobrovolně? Normálně bych Grangerové srazil body za to, jak mě napadla, ovšem to by tu nesměl být Brumbál, který dává Nebelvíru body úplně za nic. Čekám jen, kdy Potter dostane body za to, že se učesal! Něco ve smyslu: ,,No u Merlina, vy jste se učesal pane Pottere a už nevypadáte jako Hagrid, co omylem proletěl větrákem! To chce minimálně sto bodů pro Nebelvír!" Snažil jsem se nevypadat tak naštvaný, jak jsem ve skutečnosti byl, když jsem opět vcházel do Velké síně a zadíval se na krby, které byly po stranách místnosti. Už víckrát jsem uvažoval, proč tu vlastně jsou.
,,Ale je to skvělé! Kdo může říct, že viděl nahého Viktora Kruma!" vyjekl vážně nadšeně Creb a já ho chtěl praštit, což jsem si, ale hodně rychle rozmyslel, jelikož bych si dřív zlomil ruce, než by to ucítil.
,,Nevěřil bys Crebe, ale vážně se nebudu nikdy chlubit tím, že jsem viděl Kruma bez trenek, mohlo by to totiž vyznít dost pitomě!" prskl jsem na něj a věděl, že se na mě polovina studentů dívá, což je docela pochopitelné vzhledem k tomu, co se stalo před pár týdny. ,,Jedinou výhodou je, že to nebyl Potter! To bych totiž už nerozdýchal. Vlastně bych v tu chvíli předvedl celému kouzelnickému světu, jak vražedný dokáže Pottere být."
,,Vážně Draco?" vydechl Goyle a tvářil se jako Grangerová, když ji učitele připíší body za to, že zná celou učebnici pozpátku a ona se zeptá: ,,Vážně? To bych vůbec nečekala, že mi dáte body za něco, tak snadného jako přečíst tři tisíce stran a všechny si je zapamatovat!"
,,Ano vážně, Goyle, bylo to přece napsané i v učebnici. Když potkáš baziliška či nahého Pottera, zavři oči, nebo zdechneš. Zapamatuj si to, je to dost důležité." Přátelsky jsem se na něj podíval a Goyle si vážně začal tu větu opakovat, aby si ji co nejlépe zapamatoval, což je jediná užitečná věc, kterou zřejmě za tenhle školní rok dokáže. ,,Ale jen počkej, až to Grangerové vrátím. V první chvíli jsem ji chtěl zničit a to bych samozřejmě dokázal, ona totiž rozhodně nezná víc kouzel než já, i když si denně čte knížky, které patřily minimálně do soukromé knihovničky Voldemorta. Ona je podle mě úplně neschopná, jen když měla minule na knize pavouka a použila na něj kouzlo, vymřeli všichni pavouci v kouzelnickém světě, ale to samozřejmě mohla být jen shoda okolností. Ovšem já jsem chytřejší, inteligentnější a čistokrevný takže jsem se rozhodl tenhle konflikt přejít a prostě Grangerovou ignorovat, i přesto, že mě teď dost nepříjemně sleduje pokaždé, když se přiblížím k vrbě mlátičce a naprosto nechápu proč."
,,Jsi prostě skvělý, Draco!" vyhrkla Pansy, která mě čirou náhodou slyšela a já jen přikývl. Sedl jsem si kus od ní a s uspokojením zjistil, že jsem v síni mezi prvníma.
,,Navíc přece nebudu plýtvat časem na likvidaci Grangerové, když je tu Fleur a ta má o mně evidentně dost velký zájem," pronesl jsem důležitě a hrdě se nadechl, když Fleur vešla do síně taky a sedla si poblíž svých kamarádek.
,,To je skvělé rozhodnutí! A to, že teď zapícháváš vidličky do lavičky Nebelvíru s tím tvým plánem taky nějak souvisí?" Goyl mě nadšeně pozoroval a já měl nutkání ho vážně něčím praštit. Dost by mě zajímalo, jak bych mohl vymyslet nějaký plán za pomocí vidliček zapíchaných do lavice. Docela nechápu, jak se mohl dostat do Zmijozelu, Moudrý klobouk přece musel vidět, že v té hlavě nic nemá, takže ho měl logicky poslat do Nebelvíru.
,,Ne, to dělám jelikož se nudím," odsekl jsem mu a vzal do ruky další vidličku, kterou jsem tentokrát sebral Pansy, takže musela jíst nějakým párátkem. Ale co by pro mě neudělala.
Všichni už skoro seděli na svých místech a já se rozhodl, že všechny vidličky zapíchám do lavičky, ostny vzhůru, tak aby jenom ony vyčuhovaly. Původně jsem to chtěl udělat jenom s pár kousky, ale takhle to bylo mnohem lepší a navíc mě to vážně chytlo. Možná bych mohl být profesionální píchač! A nebo raději ne, zní to divně. Ale musím uznat, že to vypadalo vážně skvěle a já se tím alespoň opravdu zabavil.
Brumbál začal svůj nudný proslov a já kousek od vidliček začal zapíchávat nože, opět ostřím navrch. Stihl jsem se ještě svým dílem pochlubit všem ve Zmijozelu, když do Velké síně vběhla Hermiona a její kamarádíčci.
,,Kdyby jsi ho nechtěl pozorovat, jestli není náhodou na vrbě mlátičce, mohli bychom přijít včas!" prskla Hermiona na Weasleyho a já znuděně prokoulel očima. Brumbál se na chvíli odmlčel a dramaticky držel v ruce papírek s jménem jednoho ze šampiónů.
,,Jsem rád, že jsme již všichni a teď se vraťme k tomu, od čeho jsme byli nepatrně vyrušeni," pronesl Brumbál a já se zašklebil. Jako kdyby to tady někoho zajímalo, když se nás polovina nemohla ani přihlásit. A prý nepatrné vyrušení, Grangerová si tu vtrhne a je to nepatrné vyrušeny, kdyby to udělal někdo ze Zmijozelu má minimálně školní trest, ale to je hold Pottere. Ten si tu klidně může vjet na zbíječce a bude to nepatrné vyrušení. By mě zajímalo co by ten starouš řekl, kdyby si tu jeho Potteříček jezdil na buldozeru, zřejmě něco ve smyslu: ,Och, Harry! Ty umíš řídíš buldozer, no páni, tím určitě chceš přejet Voldemorta, až ho zase někdy potkáš! No to bude sto bodů pro Nebelvír! A ty tam máš i řadící páku! No to je za dalších padesát, takže tisíc bodů pro Nebelvír a vyhráváš školní pohár na dalších deset let, ber to jako předplatné Harry! Rozhodně ti vůbec nenadržuju. Ale počkat! Ty tam máš i stěrač, který jsem předtím neviděl! Tak to chce další odměnu! Snape, skoč pro famrpálový pohár, protože ten kdo má stěrač, automaticky vyhrává famprpálový pohár! Neboj, Harry, to vůbec není proti všem zákonům, rozhodně ne tolik jako když jsem zaměstnal dvouhlavého profesora a potom vlkodlaka, vidíš to, jaký mám pech na ty profesory! To by se u vás v mudlovské světě nemohlo stát, že by někdo do firmy zaměstnal masového vraha, co? Ale já jsem jiná liga, jsem přece Brumbál, nejlepší kouzelník všech dob, dokonce i pravěku. Ano, Harry, nedávno jsem se bavil s dinosaurem, jestli někdy viděl lepšího kouzelníka a odpověděl mi jen: vrrr pšik vrrrr, ááááá' což určitě v překladu znamená: ,Ne, nikdy jsem lepšího kouzelníka neviděl!' takže až uvidíš Voldyho, rozhodně mu řekni, že jsem podle tebe největší kouzelník všech dob, rád to uslyší, věř mi, rozhodně ho tím nenaštveš a nebude tě chtít zabít víc než předtím."
„A Bradavickým šampionem se stává," křikl Brumbál a všichni kromě mě tajili dech, což nebyl můj případ, jelikož já se teď docela lekl, potom co jsem o něm zrovna před chvilinkou přemýšlel, ale nemohl jsem dát své znepokojení znát, takže jsem nadále znuděně seděl a schovával se před Grangerovou, která si šla sednout na své místo. Přece jenom jsem k ní neměl jistou nedůvěru, potom co dokázala udělat minule.
,,Sedneme si tady, je tu místo a nikdo tu není, což je zvláštní," pronesla Grangerová zrovna když jsem se schovával za tác a v tom jsem si na něco vzpomněl.
,,Tam bych si nesedal Grange-" Ale bylo pozdě. Brumbál, zrovna zařval jméno vítěze: „Cedric Diggory!" A já slyšel výkřik Grangerové, když si sedla, ne to není přesné slovo, když s metrovým výskokem skočila na mé vidličky a vyskočila tak rychle, že by klidně mohla letět vedle stíhačky. Nebýt jejího výkřiku asi by ji nikdo nepoznal, jelikož jsem ji viděl v té rychlosti značně rozmazaně.
,,Co to u Merlina bylo?" vyjekla Hermiona a já nevěděl jestli se mám smát nebo předstírat, že o ničem nevím.
,,Ale Grangerová, prostě sis sedla na vidličky, to se přece může stát každému," pronesl jsem přičemž jsem se v prostředku téhle věty rozesmál a otřel si oči ubrouskem, jelikož sednout si na vidličky se vážně nepovede každému. ,,Teď si prostě sedni a nikdo si toho ani nevšimne," řekl jsem odhodlaně a měl jsem téměř pravdu. Nikdo si přece nevšiml, že jeden z profesorů byl polovoldemort tak proč řešit tohle, ovšem to jsem nevěděl, jak moc pitomí jsou ti z Kruvalu- ano ti co nemají nic pod hábitem- jelikož by mě ani nenapadlo, že výkřik Hermiony, když si sedla na vidličky, budou brát jako výkřik radosti a získají dojem, že právě ona je Cedric. A tak musela Grangerová jít zastoupit Cedrica a přijmout gratulaci od všech profesorů, aby se neřeklo, že jsou v Bradavicích úplně zaostalí a neví jak se vlastně jmenují.
,,Možná bych měl jít," řekl jsem rychle mezitím co Grangerová přebírala gratulace a já chtěl utéct dřív než mě zabije, nebo ještě hůř, se o to pokusí a následně mě úplně znemožní a nechá naživu, ovšem pohled na její sukni propíchanou od vidliček, byl až příliš vtipný. Rychle jsem sundal všechny vidličky, které Grangerová zohýbala svým vznešeným zadkem a konečně si otřel zpocené čelo, jelikož jsem se mylně domníval, že větší trapas už nikdo nemůže udělat.
„A Kruvalským šampiónem se stává," křikl Brumbál a já musím připomenout, že by se opět nic nestalo a já bych s tím neměl nic společného, kdyby si Grangerová sedla na místo odkud jsem oddělal své vidličky. Prostě by si tam sedla se svým zadkem a normálně seděla, ovšem geniální Grangerová se rozhodla, že si podruhé nesedne na vidličky a s hrdým obličejem se rozhodla sednout si kousek vedle. „Viktor Krum!" křikl by Brumbál, ale hlas Hermiony ho opět přebil, což nebylo zrovna vhodné, jelikož ze jména Viktor Krum vzniklo hlasité Viktor Krááám, potom co Hermiona začala řvát: „AAAAA" a otírat si zadek.
Chvíli jsem se na ní nechápavě díval, což v tu chvíli dělali všichni studenti, a pak mi to došlo. Já sice oddělal vidličky, ale nože zůstaly v lavičce a hádejte, kam si Grangerová sedla. Zřejmě jste uhádli.
,,No ty ses rozjela Grangerová! Nech v tom poháru taky soutěžit někoho jiného než sebe," křikl jsem směrem k ní a sledoval jak rudne. A právě tehdy jsem nabyl dojmu, že zřejmě dopadnu jako ti pavouci, ovšem já si tu poznámku nemohl odpustit.
,,Já tě zničím Malfoyi!" zavrčela na mě mezitím co se zvedala a já sledoval, jak ji u nohou vlají kusy látky, o kterých mi až za půl hodiny došlo, že to jsou vlastně cáry její sukně.
,,Předtím než půjdeš přebrat gratulace za Viktora Kráma nebo až potom? Víš obvykle bych po minulé zkušenosti Krumovi netleskal, ale Krámovi zatleskám s radostí, obzvlášť když ho zastupuje někdo tak skvělý jako ty Grangerová! Vážně jsi dneska plná překvapení, Grandíku!"
---
//Kapitola byla poupravená//
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro