„Ano, ano já to všechno celou tu dobu věděla!" Rita Holoubková stála na vyvýšeném pódiu a každé její slovo doprovázel potlesk stovky kouzelníků a čarodějek. „Byli jako voda a oheň, čtyři roky na jedné škole a ani jeden z nich neměl tu odvahu se vyslovit, ovšem to vše je dnes minulostí! Přivítejte se mnou pár, který nás šokoval, dámy a pánové Draco Malfoy a Hermiona Grangerová!"

„Pár který nás šokoval? No ne Grangerová, že ty sis sundala podprsenku?" vyhrkl Malfoy, když mi podával ruku a počkal, než přijde na místo odkud nás půjde vidět. Až v téhle chvíli si mě přitáhl blíž k tělu a nasadil svůdný úsměv. Slyšela jsem zvuk stovek fotoaparátů a mezitím, co jsem se snažila zakrýt, Draco se vystavoval na obdiv. „Vlastně to není tak zlé, Grandíku, a když si odmyslím tebe, je to přímo dokonalé!"

×××

,,Nemyslím si- teda chci říct, že vzhledem k tomu, že ten rozhovor psala Holoubková, není vůbec špatný," promluvila Ginny po dlouhé chvíli, co si pročítala stranu v Denním věštci a já obdivovala její odvahu tohle vůbec vyslovit. Ginny zvedla hrdě hlavu a pohodila zrzavými vlasy, ovšem nikdo v Doupěti ji neposlouchal. Ron s Molly horlivě diskutovali o tom, jak nevkusně blízko mě Draco stojí a jak naduté jsou všechny jeho odpovědi. "No tak nic, asi půjdu." prohodila Ginny a během chvíle proklouzla kolem rozvrzaného křesla ven na zahradu, přičemž po ní zůstal jen otevřený Věštec položený na stole. 

„Jo a Hermiono," řekla ještě Ginny, která se o pár kroků vrátila a teď se opírala o dveře. ,,On dnes Draco nepřijde?" vydechla a já se podívala z okna. Každou chvíli jsem čekala sovu od Draca, která by od něj nesla omluvný dopis s nějakou další stupidní výmluvou, proč dnes nemůže dorazit. Líně jsem přešla po malé kuchyni doupěte a stoupla si vedle jednoho z trámu, na které jsem vždy kouzlem připevnila další z Dracových výmluv. Byl to dobrý způsob, jak sbírat veškerou korespondenci, stejně jako já to totiž dělal i Arthur Weasley.

„Mám pocit, že blbější výmluvu už nemůže vymyslet," poznamenal někdo za mnou a já se prudce otočila. „Takže předpokládám, že dnes dorazí," pokračoval George jakoby nic, čímž perfektně zamaskoval skutečnost, že nenápadně sebral jeden z plněných košíčků, které se měli pokládat k večeři.

„Je to Malfoy, aby ses nedivil," poznamenala jsem a Molly si něco odfrkla.

„Jasně, dobře si pamatuji na výmluvu jeho otce, když ho tehdy chytili na odboru záhad, tehdy jak se snažil sebrat věštbu Harrymu. Mám pocit, že tvrdil, že tam hledal záchod a zabloudil, že?"

,,Mám pocit, že přesně něco takového říkal," poznamenala jsem a přešla sem a tam. Uvažovala jsem, jak dlouho se bude Draco vyhýbat všem stykům se mnou, když se George rozesmál a já se podívala na to, co bylo původcem jeho smíchu.

„Přísahám, Hermiono, jednou u nás v obchodě byl takový týpek, hrozně zarostlý a neskutečně smrděl. Pletl si prdící prášek s polohrubou moukou a nakonec mě plácl po zadku a obhájil své jednání tím, že je makrela. Byl to takový cvok, až jsem si myslel, že je to Malfoy." George vypadal naprosto vážně a Molly jen přidala další peprná slova na adresu Draca a dvě papričky do hrnce.

„Drahoušku, já být tebou, raději už na toho nadutého pitomce ani nepomyslím, protože je to přesně ten typ člověka, který nestojí ani za jeden jediný zlaťák!" Molly své tvrzení doprovodila hrozivým máchnutím naběračkou a já bych se jí v tu chvíli neopovažovala odporovat ani kdybych se Draca chtěla vážně zastat. „Zato náš Ron, ten se o tebe postará a má tě moc rád, nedávno se mi s tím svěřoval a snad tě brzy požádá o ruk-"

„Nic takového ti neříkal," prskl George dřív, než jsem stihla vůbec zčervenat a Molly se teď zatvářila tak vražedně, až jsem bezděky o tři kroky ustoupila. „A přestaň tu laskavě děsit svou potenciální budoucí švagrovou,  jinou totiž už možná ani mít nebudeš, nevím kdo další z tvých synů by se totiž chtěl ženit s vědomým, jak hrozivou tchýni by své milé přichystal." Jen díky svým reflexům stihl George uhnout dřív, než ho Molly strefila onou naběračkou, kterou držela v ruce a já se raději odebrala dál do obýváku, protože v té maličké kuchyni už nebylo bezpečno.
  
„Rozhodně lepší, než být švagrovou Narcissy Malfoyové!" zařvala Molly přesně ve chvíli, kdy její křik přehlušil hlasitý výbuch a následný mrak kouře zbavil Molly veškerých slov. Chvíli bylo v Doupěti úplné ticho, které dokonce překvapilo i George, jenž se zastavil přesně v půli kroku a stále se nejistě díval do míst, odkud se zvedal stále další prach.

„Georgi! Jestli tohle byl nějaký další váš vynález, tak tě vyhodím z domu! Přísahám, že tě vydědím a až do smrti s tebou nepromluvím! Ne, to by se ti tak hodilo, abych s tebou nemluvila, právě naopak, já na tebe budu křičet v jednom kuse! Já už tady nehodlám trpět žádné výbuchy, exploze, rány a prostě vůbec nic! A-"

„Copak to tu slyším za odporné zvuky? Ale počkat! Tak jsem tu správně! No díkybohu, už jsem si myslel, že budu cestovat po celém Londýně, ale je to tu přesně takové, jak jsem si myslel! Smrdí to tu, je tu bordel, fůra veteše a co je tohle!" Sotva kdy jsem byla překvapenější než v tuhle chvíli, kdy přede mnou stanul někdo hodně podobný Dracovi, ovšem nebyla jsem si úplně jistá, protože tu byl ještě všude prach. „No nene, takový nános špíny! Jo, jsem tu správně, jsem u Weasleyových! A tady už vidím něco rezavého, dobrý den paní Weasleyová!" Draco se sehnul k dřezu a otevřel skřínku, která se nacházela pod dotyčným dřezem, kde vedla odpadní roura. Teď se na ní přívětivě usmíval a vypadalo to, že si s ní chce podat ruku. „Čekal jsem že budete teda míň rezavá, tohle vypadá už skoro jako byste korodovala a tady máte asi plíseň, ale v takovém prostředí se vůbec nedivím. Jen jsem si myslel, že budete teda větší baculka, ale vy jste teda dost hubená! A taky, musím se zeptat, vy máte nějaké problémy s páteří? Jste taková dost zakroucená, nechcete narovnat? A taky jsem se chtěl, zeptat, proč jste ve skříni?"

„Co se to tu zatraceně děje?" zaburácel Ron, který si teprve ted všiml kouře a přišel ze zahrady, kde se snažil vylovit trpaslíky.

„Weasley! Si to ty, rád tě vidím! Snad mi promineš, že jsem se už seznámil s tvojí mamkou, našel jsem ji tady schovanou ve skříni, je to krásná dáma, sice mě to trochu zaskočilo, ale pokud bych měl uvěřit, že tě něco přivedlo na svět, je to právě tahle žena!" Draco znovu ukázal na odpadní trubku a skutečná paní Weasleyová zrudla jako býk. „Ale musíš mi toho tolik říct, třeba to na vaší střeše pěstujete plísňový sýr nebo vám hnije dům? A jak se vám povedlo postavit něco tak odpudivého? Mě by teda tohle ani ve snu nenapadlo, ukážeš mi tvůj pokoj? Jednou jsem slyšel o něčem, co vypadalo vážně příšerně a mudlové tomu říkají skládka, vypadá to u tebe podobně? Chtěl bych totiž někdy něco takového vidět na vlastní oči, možná o tom napíšu knihu, bude se jmenovat: ,100 důvodů, proč nebýt chudý.'"

„Drahý pane," začala Molly, která vypadala jako papiňák a já čekala, že na Draca každou chvíli pošle nějakou kletbu.

„No potěš, co je zase tohle?! To je ten ghúl, který měl být údajně u vás na půdě? Myslím, že se o něm říkala v posledním díle, měl ti pomoc, když jsi chtěl jít s Potterem pátrat po viteálech. Weasley, víš že ti nejspíš utekl? Ale to je jedno, jsem tak rád, že jsem konečně našel váš dům, protože to bylo dost těžké. Hodil jsem letax do svého nového krbu a řekl: ,Chci tam kde je rezavo' a vyhodilo mě to v noře u lišek, věřil bys tomu?" Draco se teprve teď postavil o kousek dál a já si mohla v matném světle prohlédnout jeho- ještě předtím než proletěl lišší norou nádherný oblek, který vypadal jako hodně drahá záležitost- vlasy měl sice pokryté vrstvičkou prachu, ovšem stále tak bílé a teprve teď jsem s potěšením, které bych si nikdy nepřiznala, že tohle je skutečně TEN Draco Malfoy.

„Ale ne, na nic se mě neptejte," zahlásil Draco a dal před sebe ruky v ochranné gesto, přičemž to ale nebylo rozhodně nutné, jelikož Molly by se ho jistě na nic neptala a George byl stále tak překvapený, že by nebyl schopný říct, ani co je dnes za den. „teď hned si totiž potřebuju promluvit s Grangerovou."

---

Dopředu bych se chtěla omluvit, tohle není vůbec vtipná část, ale chtěla jsem to nějak začít, dát tomu řád a tak dále, prostě aby to mělo alespoň malilinkatou hodnotu a kvalitu. Už mám menší plán, jak by mohl příběh vypadat a snad se mi ho povede napsat. 

Budu vděčná za vaše komentáře a jakoukoliv odezvu, je totiž lepší psát, když víte, že si to alespoň nějaká dušička přečte. 

S láskou, Cathy