Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4.12.

Hermiona byla ve vyjímečně dobré náladě. Ptáte se proč? Nebylo by to proto, že by se jí díky další nápovědě od svého ctitele povedlo odhalit o koho se jednalo, ale byla mu na stopě. Pravý důvod, proč do Velké síně tak radostně poskakovala, byl ten, že se jim s Claire a Ginny povedlo z jejich seznamu vyškrtnout hned tři jména a to jen za pomoci logiky a dobrého zraku. Proč dobrého zraku? Povedlo se jim ve správný moment načapat Andrewa Kirkeho a Anthonyho Goldsteina, jak se ocicávali na chodbě se svýma frajerkama, o kterých dříve neměli zdání. Sice se netvářili moc nadšeně, když je Nebelvírky přistihli v tak intimní chvíli, ale pro Claire, Miu a Ginny to znamenalo další krok k výtězství. A proč škrtly Harryho? Černovlásek byl totiž tak hodný a usnadnil jim práci, jelikož při snídani pozval Claire na Vánoční ples. Musím vám říct, že takovou zástavu srdce černovláska snad v životě neměla. Myslela si, že tak skvělou zprávu nerozdýchá a hned potom, co řekla své ano, málem omdlela. Celý zbytek dne, až do oběda potom mluvila o tom, jaké má štěstí a jak je Harry úžasný. A Ginny s Hermionou ji nechaly. Věděly, co to pro ni znamená a nechtěly jí kazit radost. Ať si to holka užije, dokud může, tak nějak bych popsala jejich myšlení. Navíc, i jim srdce ten den zaplesalo vícekrát, než kdy jindy. Proč? Tak například Hermioně zvedlo náladu to, že dostala dobrou známku z Přeměňování... ne, teď už bez legrace, jelikož Mia má Vynikající vždycky. Hned z rána byla několikrát velmi mile překvapena. Například proto, že venku začalo sněžit a Bradavické pozemky tak začaly mizet pod bílou pokrývkou, která stále stoupala a zvětšovala se. Narozdíl od Claire sníh milovala a celý rok se těšila na zimu, kdy napadne, zatímco černovláska to měla naopak a během mrazu zůstávala v pohodlí hradu, s horkým čajem v ruce, schovaná pod dekou a mrmlala něco o tom, jak závidí zvířatům se zimním spánkem. A její nálada neklesla ani, když zrána vstoupila do Velké síně, aby se posilnila snídaní, ba naopak, ještě se zlepšila. Profesorka McGonagallová totiž zrovna společně s Kratiknotem zdobila stěny a utvářela tak perfektní, vánoční atmosféru. A Ginny to neměla jinak, tedy až na to, že jí srdce zaplesala i z důvodu lásky. Její milovaný jí totiž pozval večer ven, jako tomu bylo už přes měsíc, kdy se tajně scházeli buď v komnatě nejvyšší potřeby a nebo na liduprázdných pozemcích hradu. Proč tajně? Ginny si nemyslela, že by její přátelé a veřejnost ocenila, že chodí se Zmiozelem. S Blaisem Zabinim, který byl mimo jiné taky na seznamu možných ctitelů její nejlepší kamarádky. Nikomu o jejich vztahu neřekla a nehodlala to měnit. Držela ho v tajnosti, dokud to jen šlo. Nechtěla svým přátelům lhát, co hůř, Claire s Hermionou, kterým nikdy nic netajila, ale nešlo to jinak. Radši ani nechtěla myslet na to, co by se stalo, kdyby se o jejich vztahu dozvěděly. Odsoudily by jí a přestaly se s ní bavit? Začaly by jí nadávat? Vyhýbat se jí? Urážet ji, nebo ji přehlížet? I když jí to na holky nesedělo, všechni bylo možné. Nebelvírka, která chodí se Zmiozelem a tají to svým přátelům. No to by dopadlo... Chtěla jim to říct, ale zatím nenašla odvahu, kterou pro to potřebovala. Navíc, o jejím plánu prozradit jejich tajemství Claire a Hermioně nevěděl ani samotný Blaise, takže si o tom s ním musela prvně promluvit.
    Brunetka se ze zvyku zadívala na houf sov, který zrovna přilétal, na což je upozornil Dean Thomas, kterému nikdy nic neuniklo, a pohledem vyhledala sovího samce, který pro ni měl další dopis a tentokrát i jakýsi balíček. Neletěl však sám. Na stůl před Hermionu, Claire, Harryho, který si sedl hned vedle černovlásjy, jež z toho málem znovu omdlela, Ginny, jež upírala pohled na usmívajícího se Zmiozel, který zrovna cosi četl z novin, jež mu přinesl jeho výr a Rona, který snad od rána nemyslel na nic jiného, než na jídlo, přistál společně s Yami. Obě sovy ve stejnou chvíli nastavily nožku, ke které měly přivázané dopisy a hned, co si je jejich paničky- což Hermiona vlastně ani nebyla - , převzaly, spolu bok po boku vyrazily pryč. ,,Zvláštní," poznamenala Claire, ,,takovou náklonnost jsem u ní ještě neviděla." Ginny se pousmála a natáhla se přes stůl, aby viděla jméno na Claiřiné obálce, které bylo nadepsané fialovým inkoustem. ,,Tušíš od koho by to mohlo být?" Zeptala se a černovláska přikývla. ,,Podle barvy inkoustu soudím, že je to dopis od matky," povzdechla si a rozthla obálku, načež z ní vytáhla popsaný papír. ,,Copak není dobře, že ti píše mamka?" Zeptal se nechápavě Harry a Claire zavrtěla hlavou v zápor. On sám by se z dopisu od rodičů radoval, jenže... všichni víme, jak to černovlásek má a nemyslím si, že by se Dursleyovi obtěžovali s psaníčkem pro něho. ,,Se svou matkou nemám zrovna nejlepší vztah. Potom, co se můj otec upil k smrti, protože neunesl, že je jeho žena a dcera čarodějka, o čemž neměl do doby, než jsem dostala svůj dopis, nejmenší potuchy, přestala se se mnou stýkat, jelikož mi to všechno dala za vinu. Odvezla mě k mé, teď už bohužel zesnulé, babičce a od té doby jsem jí neviděla. Nezajímá se o mě. Je jí jedno, jak se mám, jaké mám známky a jak vůbec žiju. Do bitvy o Bradavice mi ani nenapsala, jenže potom jí asi došlo, že má dítě a musela se ujistit, že jsem v pořádku. Nenávidím ji. Za to, co mi udělala. Copak já můžu za to, že neřekla taťlovi o svých čárech márech a on to musel zjistit takhle?" Vysvětlovala Claire a Harry začal litovat toho, že se jí na to ptal, jelikož to pro ní jistě nebylo příjemné. ,,Promiň." ,,To je v pořádku, Potříku," zazubila se Claire, ,,nemusíš se omlouvat." Ginny se pousmála nad pohledem na objímající se dvojici a zaměřila se na Hermionu. ,,Tak co?" Pobídla začtenou brunetku a ta jí hned po přečtení zprávy od ctitele, dopis podala. ,,Nic moc, pořád jsem stejně zmatená, jako u prvního vzkazu," povzdechla si.

Má milá Hermiono,
Protože vím, jak miluješ zimu, Vánoce a především sníh, koupil jsem ti jistou maličkost, aby ti neomrzly prsty na nohou.

Přece nechci, aby moje princezna nachladla kvůli studené podlaze a proto potřebuješ něco teplého na nohy. Chlad je někdy příjemný, ale umí to být pěkný neřád a pokud si člověk nedá pozor, dokáže i ublížit.

Doufám, že svůj dárek využiješ co nejlépe a bude ti k užitku.

Jinak, všiml jsem si, že tvou kamarádku Claire dnes pozval na ples Harry Potter, tak jí ode mne vyřiď gratulaci. Snad jí při tanci nepošlape střevíčky, byla by jí škoda. Z vás tří je zatím volná pouze Ginevra, že? A jelikož vím, že tohle jistě čte, chci jí říct, že vím o někom, kdo by si s ní zatančil rád. Jistě ví, jakého jinocha myslím... pozve tě brzy, to se neboj, Ginny.

Teď už však znovu mluvím k tobě, Hermiono. Doufám, že ti jde moje odhalování a já nebudu muset čekat moc dlouho na to, až se mi konečně pochlubíš s tím, že jsi mě jakožto nejchytřejší čarodějka téhle doby, odhalila.

Měj se moc hezky a hlavně nenechej Pottera, ani nikoho jiného, kromě Claire a Ginny mé dopisy číst.
Tvůj ... .

,,Co to tam máte?" Pzval se Harry a natáhl ruku k Ginny, pokoušeje se jí vytrhnout dopis z rukou. ,,Žádný takový," ušklíbla se zrzka, ,,to je soukromá věc." Podala dopis Hermioně a ta ho po přeložení schovala do kapsy od své mikiny, aby se nedostal do špatných rukou. ,,A co já?" Vyjekla Claire, která jako jediná ze tří Nebekvírek neměla ani potuchy o tom, co se v dopise psalo. ,,Tobě ho dám přečíst na pokoji," usmála se Hermiona a černovláska souhlasně přikývla. ,,A jaktože ho může vidět ona a ne já?" Zamračil se Harry a Claire, která měla doteď položenou hlavu na jeho rameni, aniž by to někomu z nich přišlo divné, nebo na to kdokoli narážel, se uchechtla a napřímila se. ,,To jsou holčičí věci, víš? Ale pokud chceš, dám ti přečíst můj dopis od matky, stejně v něm není nic zajímavého." ,,Ne, děkuju." Hermiona už jejich konverzaci nevnímala, jelikož se vrhla na rozbalování svého balíčku. Bylo v něm nějaké oblečení, tím si byla jistá už z pouhého doteku, jelikož byl dárek měkký. Roztrhla papír a vytáhla pár bavlněných a chlupatých ponožek v rudé barvě, posetý bělostnými vločkami a s bočním nápisem Merry Christmas. ,,Téda," vydechla s úsměvem a pořádně si svůj dárek prohlédla. Byly překrásné a příjemné na dotek. ,,Ty jsou krásné," zazubila se Ginny. ,,Páni. Od koho je máš, Hermiono?" Zeptal se,Harry zaujatě a brunetka se pousmála. To ví jen ON sám. ,,Víš, Harry.. já ani sama nevím."

***

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro