7. kapitola
Alicino tělo se v křeči zmítalo na zemi. Od pusy jí tekla pěna. Pan George nad ní zhrouceně seděl. Před chvílí seděla na židli, vyslýchal ji a v jedné minutě se mu zhroutila na koberec v kanceláři. S vytřeštěnýma očima ji sledoval. Nedokázal se ani pohnout. Alicino tělo se na chvíli uklidnilo a její oči se zvrátily dozadu.
Dveře se rozrazily. Dovnitř vtrhla ochranka s nabitými pistolemi. Když zahlédli scénu před sebou, jejich těla ztuhla. Alice se nehýbala ani nedýchala. Její pokožka byla bledá jako sníh a na čele jí vyrazil studený pot. Její rty dostaly namodralý nádech.
„Zavolejte někdo doktora," zašeptal roztřesený pan George.
Jeden z mužů Alice sebral do náruče. Položil ji na koženou pohovku v místnosti. Hrudník se jí dlouho nezvedal. Pokud ji někdo rychle neoživí, odejde do věčných lovišť. Nikdo se ale neodvažoval poskytnout první pomoc, protože netušili, co její náhlý kolaps způsobilo. Ticho v místnosti protrhl táhlý nádech. Alicin hrudník se opět zvedal.
Cestu zástupem lidí v kanceláři si protlačil doktor White. Zamračeně zkontroloval ženin puls. „Je silně oslabená, její puls je také slabý. Nevím, co se s ní stalo, ale raději ji přeneste ke mně na ošetřovnu, poté budu vědět více." Dva muži položili Alice na nosítka.
Ruby Thatcherová se postavila na špičky. Do kanceláře si cestu neprodrala. Okolo dveří postávalo mnoho lidí a ona se snažila si jimi proklestit cestu. Po pár příhodách, kdy ji všichni odstrkovali a tlačili se dopředu, to vzdala. Lidé se znovu natlačili ke dveřím, ale ochranka Lóže si mezi nimi vytvářela průchozí cestu. Naskytl se jí pohled na osobu na nosítkách.
Alice Jamesová bezvládně ležela. Její hrudník se nepravidelně zvedal. Plavé vlasy se jí rozprostíraly okolo obličeje. Její rty získaly namodralou až nafialovělou barvu. Vyhrnutý rukáv modré blůzky odhalil černé tetování. Ruby ho zkoumala pohledem.
Rozpoznala na něm hodiny, ze kterých odkapávala rubínová krev. Místo čárek na ciferníku na něm byly čtyři drahokamy - jejich drahokamy. Celé vystouplé tetování obkružovala zlatá spirála. Symbol vítězství. Na Alicině bledé pokožce působilo tetování nepatřičně.
„Co se stalo?" vyděšená Dia hleděla za nosítky. S upřeným pohledem sledovala, jak odnášejí její bezvládnou matku na ošetřovnu. Ruby jí věnovala soucitný pohled.
„Je mi to líto, Dio, ale tvá matka dnes omdlela v kanceláři pana George. Nikdo zatím neví, co se děje. Nesou ji na ošetřovnu pod dohled doktora Whitea. Pojď, koupím nám kafe, co říkáš?" odvedla nechápavou Diamond pryč od davu lidí.
Diamond upíjela své kafe. Zhroucení její matky s ní otřáslo. Cítila, jak v její hlavě narůstá tlak. Nejraději by se rozkřičela a zhroutila se na zem v slzách. Pár si jich otřela z tváře, ale z očí jí vyklouzávaly další. Zabodla pohled do země. V zarudlých očích ji štípalo.
„Málem jsem zapomněla," vyhrkla v rychlosti a z kapsy kabátu vytáhla starý deník s poškrábanýma deskama. „Tohle jsem v něm našla dnes večer. Říká ti to něco, kde je vůbec Emerald?" rozhlížela se dokola. Ruby si přečetla text v knize.
Rituál se odehraje dvacátého prvního března, kdy bude modrý úplněk nejsilnější. Až měsíc vystoupá na nebe a čtyři dívky se ujmou svého úkolu, hrabě znovu povstane ve své plné síle. Budou se před ním všichni třást, podrobí si celý svět.
Jedna z nich daruje duši, druhá krev a třetí zaplatí svým vlastním životem, mládím i duší. Ta poslední rituál řídí, o její zradě nikdo netuší. Na jakou stranu se přidá?
„Tohle je asi to proroctví. Nebo spíše průběh rituálu. Měly bychom jít do knihovny a rozluštit další stránky knihy," navrhla Ruby.
Diamond souhlasně přikývla. Byla ráda, že může svou pozornost upoutat jinam, aby nemyslela na svou matku. Bála se o ni.
„Co si myslíš o tom textu?" nadhodila Diamond mezi lokem kávy.
„Že budeme muset pár otázek položit i Alici Jamesové, až se probere."
OPRAVENO: 09.04. 2019
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro