"Dobře. Takže jsi drak. Pane bože já mám v býváku draka. Co na to řekne babička?" pochodovala po místnosti Azi.

Drak na její zmatené chování kulik oči. Pak mu ale zakručelo v břiše.

Azi se zastavila když se sebe drak vyloudil žalostný křik.

"Co pak?" zeptala se.

Drakovi znova zakručelo v břiše. Dost hlasitě.

"Ou, ty máš hlad. Počkej skusím ti něco najít."

Odešla do kuchyně a za chvíli se vrátila se dvěma miskami.

"Tady." položila je před draka. "Je to kuře co zbylo od oběda. Nic jiného nemáme. A tady máš vodu."

Drak se pustil do kuřete. Ani se nenadála a bylo po kuřeti. Na to si drak spokojeně odkrknul.

"Ty máš teda apetit." zasmála se Azi a zvedla misky ze země.

Vydala se do kuchyně když se ozvala rána a ona polekaně pustila misky na zem.

Když se otočila, uviděla draka s provinilím výrazem. V nedalekém stole zela doutnající díra.

"No páni." Azi přešla ke stolu a prohlížela si díru. "Tak to muselabýt střela. Jak se to tak malému hrdílku povedlo?"

Drak se zatvářil ještě provinilej.

"Střela. Jo, to nezní špatně. Co kdybych ti říkala Střela. Jsi holka že jo?"

Dračice zakývala hlavou.

"Tak jo. Budeš Střela prcku. Teď se mi ale naskytá otázka, mám o tobě říct babičce?"

Střela nasadila výraz jakoby chtěla říct nevím.

"Azi! Jsem doma!" ozval se hlas Aziny babičky Lorisi.

"Ahoj babi."

Azi popadla do rukou Střeli a utíkala do pokoje. Tam jí položila na postel.

"Zůstaň tady. Za chvíli jsem tu."

Vrátila se do kuchyně kde její babička vybalovala z pleteného košíku nákup.

"Ehmm, babi?"

"Copak Aziro?"

"Co bys řekla na to, kdybychom měli domácí zvířátko?"

                             *****
"Drak, drak,drak, drak...."opakoval pořád dokola Cameron a díval se na mrňavého tvorečka co slídil s čumákem u země po celé stodole.

Když se drakovi povedlo dostat až k sušícím se bylinkám začal je okusovat.

"Ne! To nesmíš. Keisha mě zabije." shrozil se při pomyšlení na starou léčitelku která ho vychovala.

"Pokud máš hlad můžu ti něco přinést." drak na ně vzhlédl a zavrčel.

"Dobře. Ale počkej."

Vylétl ze stodoly, a vrazil do domu. Vrazil do kuchnyně a začal se prohrabávat v hrncích. Nakonec mu povedlo vyhrabat velký kus masa a schovat ho pod kabát.

"Camerone? Neměl si jen tak náhodou jít pro dříví?" ozval se Keishin hlas.

"Měl jsem hlad." zalhal spěšně. "Už pro něj jdu."

Když se vrátil do stodoly, skoro upustil maso na zem.

Všechno bylo rozházené. Balíky sena se váleli po celé stodole, dřevo taktéž. Bylinky naštěstí zůstaly v pořádku.

"Co se tu stalo?"

Z poza jedno balíku slámi vykoukla dračí hlava.

"Ach bože... Pojď sem, mam pro tebe maso."

Na slovo maso dračí uši zatančili a do vteřiny drak seděl před Cameronem s vyplázlím jazykem.

"Nejsi jen tak náhodou z části pes?" zasmál se Cameron a hodil mu maso.

Zatímco drak jedl, Cameron se pustil do úklidu stodoly.

"Ty musíš držet dračí rekord za vytvoření největšího chaosu za nejkratší dobu. Co?"

Při slově chaos drak zvedl hlavu.

"Chaos? Tak se jmenuješ?"

Tak jsme se dostali k mojemu Camovi a Azi od Andyxd7.

V příští kapitole dojde ke dvěma důležitým událostem. Né zrovna veselím. A ty se mi z nějakého důvodu psaly mnohem líp než ty veselé😈

Anabeth