Bleskově jsem sáhla po luku na Jirkových zádech. Nijak mi v tom nebránil, neboť byl zkamenělý překvapením. Natáhla jsem tětivu a zamířila na drakovo jediné zranitelné místo. Šíp letěl vzduchem a bez chybně zasáhl svůj cíl- Artemovo oko. Drak zavil bolestí a napůl slepý chrlil oheň všude kolem sebe.
Když jsme utíkali po mostě, tak se za námi se rozpoutalo ohnivé peklo a v něm se pod trůnem krčil král trpaslíků. Vyběhli jsme ze síně přímo do náruče trpaslíků se zbraněmi v rukách.
"Co se stalo?!" vyštěkl jeden z nich. I se svou velikostí z něj šel děs.
"Drak zuří! Být vámi tak tam nechodím!" Zeldia mávla rukou ke dveřím do síně.
Trpaslíci měli na tvářích děs, někteří údiv, ale všichni se shodli na tom, že to není dobré.
"Musíte tu zůstat a zbavit nás toho draka. Dali jste své slovo!" řekl zrzavovlasý trpaslík, ten co nás prve přivedl do síně.
"Však někam odcházíme?" utrhl se na něj Jirka "Nemáme ve zvyku vzdávat se tak snadno. "
"To ale nepůjde tak lehce! Je to drak velký jak kráva! ...Nebo nějaký jiný druh hovězího.." zavrčel zrzavý trpaslík.
"Jak tě nazývají?" zeptala jsem se ho. Protože jsem měla dojem, že máme dohledáno.
"Milbi k vašim službám." zavrčel a sundal si helmici.
"Amira k tvým. Tohle je Jirka." kývla jsem k jmenovanému "A ta temná elfka je Zeldia."
"A co já s tím? Mám vám to napsat na hrob?" uchechtl se. Jirka se vedle mě zakřenil, proto jsem ho spařila pohledem.
"Co je? Vždyť já nic neprovedl." zvedl ruce na obranu a dál se zubil.
"Právě proto.." zamumlala jsem spíš k sobě "Ten drak-" nedokončila jsem. Hora se otřásala v základech pod příšerným řevem rozzuřeného draka. Ze stropu padaly kamínky následované obrovskými kusy kamene. JIrka mě strhl k zemi a zakryl mi hlavu.
"Co se děje?!" snažil se překřičet řev Milbi.
"Myslel sis, že drak nebude naštvaný, když mu někdo střelí šíp do oka?" křikl Jirka.
Místo odpovědi se ozvalo posměšné odfrknutí kde jakého trpaslíka. Vedle nás dopadl veliký kámen doprovázený řevem draka.
"NIKDO MĚ NEPORAZÍ, NIKDO A NIC NEPROJDE MOU KŮŽÍ!" burácel drak mocným hlasem, který naplnil celou horu a doplnil jej žár zpod dveří do síně.
"VŽDYŤ ZBOŘÍ CELOU HORU!" zařval Milbi chránící si hlavu před kamením.