Plán JVRŽHJSM, nebo-li Jak vysvětlit Ronovi, že Hermiona je s Malfoyem pokračoval již druhý měsíc.

A zatím vcelku neúspěšně, neboť si Ron myslel, že je všechno v pořádku a při starém. Jak nevšímavý byl...

Dnes seděli Harry, Hermiona, Ginny a Ron na snídani vedle sebe. První tři zmínění po sobě házeli pohledy, kterými si naznačovali, že by měl někdo něco udělat.

„Jak ses vyspal, Rone?“ zeptala se Hermiona.

„Docela dobře, jen jsem měl strašně divný sen. Hrál v něm Malfoy a ty.“

„No a co jsme dělali?“ zeptala se Hermiona vyděšeně.

„Nejdřív se mi zdálo o tom, jak jsi mu vrazila pěstí, ale on pak neutekl, on zůstal a začal tě líbat, bylo to nechutný,“ zašklebil se Ron.

„To je nechutný, Rone,“ řekla Ginny a nenápadně Hermioně ukázala, že to nemyslí vážně.

„Přesně. Přiznej se, Rone, že ty čteš před spaním romantický knihy?“ řekl Harry.

„Samozřejmě,“ přikývl Ron a všichni se zasmáli.

„Ehm, Rone?“ začala Hermiona.

„Ano?“

„Ty...máš někoho nového?“

„Cože? Koho?“

„Ne, to byla otázka, chodíš teď s někým jiným?“

„Ne, nechodím, proč?“

„To já jen tak, víš, protože já mám... vlastně -“

„Koukněte! Gassová dostala Huláka!“ řekl Seamus a koukal se na nějakou holku z druhého ročníku, která se vyděšeně koukala na Huláka.

Hermiona se podívala na Draca a ten jí pohled oplatil a protočil oči. Hermiona přikývla a Draco jí naznačil, aby šla do Komnaty Nejvyšší potřeby.

„Už půjdu,“ řekla Hermiona Ginny a ta přikývla a nadšeně jako ostatní sledovala, jak druhačka otvírá obálku.

Hermiona se tedy sebrala, vyšla ze snídaně a už mířila do KNP.

„Čekej, čekej, čekej,“ ozvalo se za ní a ona se usmála.

„No?“

„Packu,“ řekl Draco a Hermiona dala svou ruku do jeho.

„Jak se ti dneska vstávalo?“ usmála se nebelvírka a Draco s ní zatočil, dal jí ruku kolem ramen a Hermiona ho za onu ruku chytla.

„Vstávalo se mi dost blbě, z postele mě vyhnalo jen to, že s tebou mám dneska jen první a poslední hodinu,“ řekl Draco a Hermiona se usmála.

„A jinak bys ležel v posteli?“

„Samozřejmě, hodil bych se marod,“ řekl Draco a Hermiona do něj drkla.

„Je ti jasný, že bych to šla zkontrolovat a kdybych viděla, že vypadáš dobře, tak bych tě na to vyučování dovlekla klidně i za ty tvoje extrémně nagelovaný krásný vlasy?“ zasmála se Hermiona.

„Krásný vlasy?“

„Máš krásný vlasy. Když je nemáš tak přehnaně upláclý k hlavě,“ řekla Hermiona.

„Copak tys mě někdy viděla bez gelu?“

„No právě že viděla. Když jsem za tebou chodila na ošetřovnu, tak jsi po ruce neměl gel a měl jsi vlasy rozcuchané a musím přiznat, že ti to tak opravdu hrozně moc slušelo. Dokonce jsem přemýšlela, že bych ti celou tu tvou gelovou zásobu schovala,“ řekla Hermiona a Draco jí jemně zatáhnul za gumičku, která držela Hermioniny vlasy stažené.

„Takže ty si myslíš, že bys přede mnou zvládla schovat moje gely?“

„Jo.“

„Kolik si myslíš, že jich mám?“ zasmál se Draco.

„Hodně. Protože když řekneš Accio pět Dracových gelů na vlasy, tak koukej,“ řekla Hermiona a za chvíli z každé strany přiletěly gely.

„No tak fajn, ale to musí být všechno,“ řekl Draco.

„Accio deset Dracových gelů na vlasy,“ zasmála se Hermiona a mávla hůlkou.

„Ne,“ povzdechl si Draco a Hermiona pochytal deset gelů. „Dobře, je jich dost, mandelinko, ale používat je nepřestanu.“

„A přestaneš. Kolik jich vyplýváš za týden? Tak...tři?“ odhanula Hermiona.

„Tak to mi vystačí snad na půlku týdne,“ řekl Draco a Hermiona se zasmála.

„Takže dejme tomu, že šest. Dobře,“ přikývla Hermiona a nechala si přivolat Dracovy zbylé gely.

„Co to děláš?“ zděsil se Draco, když přijel celý vozík s několika krabicemi, které byly plné gelů.

„Na," řekla Hermiona a podala mu dva gely, zatímco ty ostatní zmenšila a strčila si je do přední kapsy brašny.

„Co s tím?“

„S tímhle by sis měl vystačit do příštího týdne,“ přikývla Hermiona a Draco zaúpěl.

„Nemůžeš mě takhle trápit,“ řekl Draco.

„Taky mě tak trápíš,“ řekla Hermiona.

„Čím tě trápím?“ zděsil se Draco.

„Víš čím, buďto mi prostě řekni, proč ne, nebo to udělej,“ řekla Hermiona.

„Zase s tím začínáš?“

„Nikdy jsem nepřestala, Draco.“

„Jo, to jsem si všiml. Proč chceš, abych to byl zrovna já?“

„Zrovna ty?"

„Kdo bude první,“ upřesnil Draco.

„Protože spolu chodíme a proto, že to tak chci,“ řekla Hermiona.

„Ale proč?“

„Protože tě chci,“ řekla Hermiona a Draco zavrtěl hlavou.

„Ty jsi tak umíněná“ řekl Draco a Hermiona protočila oči.

„Umíněná a zamilovaná, Draco. Copak je takový problém vzít holku -“

„Není to problém s holkou, na které mi ani nezáleží, ale s holkou, kterou miluju chci její poprvé udělat speciální a tehdy, až si mnou bude stoprocentně jistá,“ řekl Draco.

„A ta holka si je tebou naprosto jistá,“ řekla Hermiona.

„A já to vím. Tak nespěchej.“

„Nevěděla jsem, že by ti to mohlo přijít uspěchané,“ řekla Hermiona.

„Vždyť mě znáš, Hermionko, není to uspěchané na mě, ale na tebe,“ řekl Draco a Hermiona se na něj podívala.

„Obléknul by sis kvůli mě růžovou baletní sukýnku?“ zeptala se Hermiona a Draco vyprsknul smíchy.

„Klidně bych chodil i nahý, kdyby ti to udělala radost, ale doufám, že s tou baletní sukýnkou je to čistě jen spekulace,“ řekl Draco a Hermiona se usmála.

„Takže oblékl?“

„Kdyby ti to udělalo radost,“ přikývl Draco.

„Pak to uspěchané není ani na mě, kdyby sis kvůli mně obléknul sukýnku,“ řekla Hermiona a Draco si povzdechl.

„Tak bláznivá,“ řekl a přivinul si Hermionu k sobě blíž.

„Já vím, že tě s tím už štvu, lásko, ale nechci toho zas tak moc,“ řekla Hermiona.

„Máš pravdu, moc toho nechceš,“ povzdechl si Draco. Modré z nebe by jí snesl, kdyby chtěla, ale tohle nemohl.

„Tak?“

„Počkej si, dočkáš se,“ řekl a Hermiona ho zatlačila do pěkně uklizeného okenního výklenku.

„A pusu dostanu?“

„O tu si snad ani nemusíš říkat,“ zasmál se Draco a políbil Hermionu nejprve na tvář, potom motýlími polibky došel do koutku úst a nakonec na rty.

„Nic by ti přece neudělalo, kdybys pokračoval,“ šeptla mu Hermiona do rtů.

„Hermiono.“

„Draco.“

„Ne teď,“ řekl.

„A večer?“

„Nic neslibuju,“ řekl a věnoval jí ještě jeden polibek.

„Ale ani nic nenamítáš?“

„Ahoj na hodině, nebelvírská,“ řekl a vyrazil na hodinu.

„Čau, zmijozele,“ řekla a posadila se, aby se vzpamatovala. Zas jí věnoval ty polibky, které jí dokázaly posadit na zadek. Ty úžasné a příjemné a jemné.

„Co se tu válíš, Hermiono?“ zasmál se Harry.

„Je hroznej,“ zašeptala Hermiona a přiložila prst na rty.

„Malfoy?“

„Malfoy,“ zasmála se Hermiona a bez dalšího okecávání vstala a šla na hodinu.

Tak sobotní kapitola jako vždy. 😊
Kapitoly budou vycházet teď trochu jinak. 😂
Další čekejte v pondělí, pak ve středu, na Vánoce, a potom 26. 😊❤️
Doufám, že vám to nebude vadit. 😅
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛