„Hermiono," oslovil Hermionu někdo, když přišla do společenské místnosti. „Měla bys teď čas?"

„Harry, samozřejmě, co?"

„Jak dlouho už chodíš s Malfoyem?" zeptal se Harry s úšklebkem.

„Od listopadu," řekla Hermiona.

„Od listopadu," zopakoval Harry a Hermiona přikývla. „Proč jsi nám o tom neřekla? Nebo aspoň mně?"

„Protože jsem zvažovala všechny možnosti a zvážila jsem i tu, že byste se se mnou přestali bavit, tak jsem chtěla vědět, jestli mi stojí za to."

„A stojí?"

„Co myslíš, Harry?"

„A ty si myslíš, že on by udělal to samé pro tebe? Že by se všeho vzdal pro tebe?" zeptal se Harryho.

„Myslím, že ano," řekla Hermiona.

„Ale nejsi si tím jistá," zkonstatoval Harry.

„Jsem, vím, že by to udělal," řekla Hermiona.

„Jsou to jen slova, Hermiono," řekl Harry.

„Nejsou, myslí to vážně, Harry. Chceš vědět, proč jsem ti to neřekla? Protože jsem přesně věděla, že mi to budeš rozmlouvat a já vím, že bych se nakonec nechala překecat. Takhle jsem se rozhodla sama za sebe a jsem šťastná. Opravdu."

„A já ti to neberu. Jen jsem se tě na to potřeboval zeptat. Ale jestliže miluješ Malfoye, proč jsi byla tak naštvaná a smutná, když začal Ron chodit s Levandulí?"

„Ale to není...od třetího," řekla Hermiona.

„Jak od třetího?"

„S Dracem jsem se začala bavit třetího listopadu. A chodit jsme spolu začali šestého. A Ron začal s Levandulí už v říjnu. To jsem se pak odmilovala velice rychle."

„Vy jste spolu s Malfoyem až tak dlouho?"

„Říkala jsem ti to," řekla hnědovláska.

„Ano, ale já myslel, že až od konce listopadu," řekl Harry.

„A není snad jedno, kolikátého listopadu to bylo?"

„Je, ale spíš nechápu, proč jsi mi to neřekla. Ano, ten důvod je možná dobrý, ale proč sis to myslela?"

„Protože tě znám, Harry. Pro všechny chceš to, co si myslíš, že je správné. A to si o něm nemyslíš," řekla Hermiona.

„Jo, to máš pravdu," uznal Harry.

„Tu já mívám," usmála se Hermiona.

„Hermi a omlouvám se," řekl Harry.

„Za co?"

„Promiň, že jsem ho minulý týden tak hnusně...toto..."

„Nebylo to nejlepší, co jsi udělal, to uznávám," řekla Hermiona.

„Ano, ale ani jsem se tě nezeptal, proč jsi tak přešlá," řekl Harry.

„To máš pravdu, nezeptal, ale já to chápu. Ale...tu učebnici přece zítra s Ginny odnesete," řekla Hermiona.

„To je pravda. Stejně mě to mrzí, že jsem se nezeptal."

„Harry, ale to jsi nemohl vědět," řekla Hermiona.

„Ale s Ronem jsme to tušili. Jenže víš, co jsem si myslel? Že ty by ses ho nikdy ani nedotkla. Spíš teda on tebe. A teď spolu chodíte a on tě beztak už stihnul -"

„Hou, hou, hou, brzdi, tak daleko jsme ještě nezašli," řekla Hermiona a natáhla ruce před sebe.

„Cože?"

„Kam jsme nejvíc zašli byly polibky a sundaná mikina," řekla Hermiona.

„Jakože Malfoy, který spal se vším, čemu nahmatal tep, s tebou ještě nespal?"

„Ne. Moje panenství je naprosto neposkvrněné," řekla Hermiona.

„A nechtěl on, nebo ty?"

„Co myslíš?" zasmála se Hermiona.

„Ty?"

„Ne."

„Cože?"

„No správně slyšíš," řekla Hermiona.

„Ty ses s ním chtěla vyspat?"

„No ale...nevyspala," řekla Hermiona.

„Kdybyste spolu spali v jedné posteli -"

„Jenže my v jedné posteli nespíme. Ale spali jsme," řekla Hermiona.

„A pořád jsi...jste nic?"

„Ne, opravdu nic, Harry. Zrovna v tomhle bych ti asi nelhala, jsi jediný, s kým to můžu probrat v klidu, chápeš, ne? Ginny by vyslýchala až moc a Ron by mě asi ihned zabil," zasmála se Hermiona.

„Jo, to je pravda. Taky bych ti v tomhle nelhal," řekl Harry.

„Takže Ginny a ty...?"

„Ne, ještě taky nic, ale řekl bych, že koncem roku bych ti mohl povyprávět," zasmál se Harry a Hermiona s ním.

„Takže jste až tak?"

„Být na mně," přikývl Harry.

„A jeden by si řekl, že na probírání tohohle bychom šli za nejlepším kamarádem stejného pohlaví, co?"

„Věř mi, že Ron se mi na probírání milostného života moc neosvědčil," řekl Harry a Hermiona se začala smát.

„Mně stačilo, jak Ginny vyváděla a rozdávala rady při prvním polibku, takže ani ona se mi neosvědčila," řekla Hermiona a Harry se smíchem přikývl.

„Tohle mi chybělo," řekl Harry.

„Co přesně? Probírání lásek?"

„Ne, spíš mi chybělo to povídání si s tebou. Už je to tak dlouho, co jsme se bavili," řekl Harry.

„Jo, já vím. Chtěla bych to říct i Ronovi, protože mi taky moc chybí. Vlastně mi chybí staré časy, kdy jsme se bavili."

„Jestli chceš, budu ti u toho vysvětlování Ronovi nápomocen," řekl Harry a Hermiona se usmála.

„To bys byl hodný, Harry."

„Snažím se být hodný, ale ne vždycky mi to jde," řekl a Hermiona se usmála.

„Po většinu času ano."

„To mám radost, že mi to jde. Myslíš, že mám Ronovi něco naznačit?"

„Možná. Já bych asi začala taky. Možná jestli bys byl tak hodný, mohl bys ho začít trochu i připravovat," řekla Hermiona.

„Jo, to bych asi mohl, máš pravdu."

„Díky, Harry, jsi opravdový kamarád," usmála se Hermiona a Harry jí úsměv opětoval.

„A ty jsi skutečná kamarádka, Hermi," řekl brýlatý chlapec a pohladil Hermionu po ramenou.

„Ať jdou všichni do háje s tím, že lidi nemůžou být kamarádi i po tom, co měl jeden z nich crush na toho druhého," řekl Harry.

„Přesně. Já jsem do tebe byla zakoukaná v prvním ročníku, ty do mně ve druhém a kamarádi jsme ještě teď. A podle mě až do smrti," řekla Hermiona.

„Moje řeč," přikývl Harry.

„Mám z toho radost. Že jsme se začali bavit, víš?"

„Vím, taky jsem rád."

„Na jaký rok se mnou nejradši vzpomínáš?"

„Asi na...nevím, asi nejradši na čtvrtý ročník, tam jsi mě rozesmívala nejvíc," řekl Harry a Hermiona do něj strčila.

„Hlavně tím, že je Viktor spíš tělesný typ, co?" zasmála se Hermiona a Harry přikývl.

„Tělesný typ Krum bylo snad nejvtipnější, co jsi za ten rok řekla," zasmál se Harry.

„A co nejvtipnějšího jsem za ten rok udělala?" zeptala se Hermiona.

„Beztak to bylo to, jak jsi Holoubkovou chytla do té sklenice," řekl Harry a Hermiona se ďábelsky usmála.

„Tu sklenici mám vystavenou doma na poličce," řekla a Harry vyprsknul smíchy.

„Věděl jsem, že z toho máš radost, ale až takovou?"

„Ano, všechno je to tam tak, jak jsem ji vypustila. Ještě jednou mě bude otravovat a já jí nahlásím a vystavím si ji na nočním stolku," řekla Hermiona.

„Ne, vystav si ji nad krb, o Vánocích na ni budeš koukat," řekl Harry.

„Už teď se těším," řekla Hermiona a spolu s Harrym se začala smát.

„A „Stejně nechápu, jak jsi se do něj mohla zamilovat,“ řekl Harry.

„Víš, Harry, láska je přirozená, nenávidět tě naučí až život,“ pokrčila Hermiona rameny.

„Já vím,“ přikývl Harry. „Asi si půjdu už pomalu lehnout.“

„Jo, taky bych šla,“ přikývla Hermiona a Harry se usmál.

„Tak dobrou noc.“

„Dobrou noc,“ popřála Hermiona Harrymu a pak už oba zamířili do svých ložnic.

Ahoj. 😊
Máme tu další kapitolu, tentokrát takovou jinačí. 😅
Doufám, že se vám líbila. 🥰
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛