„Ahoj Draco," usmála se Hermiona a posadila se vedle Draca.

„Máš už zabaleno?" zeptal se Draco a chytil Hermionu za ruku.

„Mám. Už to mám i tady za sebou," řekla Hermiona a ukázala na kufr, který za ní levitoval.

„V kolik tady ti bystrozoři budou?" zeptal se Draco a stáhnul Hermioně z vlasů bílou stužku, kterou si strčil do zadní kapsy.

„Většinou tu bývají v osm," řekla Hermiona s úsměvem a podívala se na hodinky, které ukazovaly za deset osm.

„Jak moc se ti nechce?" zeptal se Draco.

„No...já si nejsem jistá tvým otcem," řekla Hermiona a Draco jí položil ruku na tvář.

„On ti ubližovat nebude," řekl Draco a pohladil Hermionu. „Já se od tebe ani nehnu."

„Ne?"

„Ne," přikývl Draco a políbil Hermionu na špičku nosu.

„Jsi úžasný," řekla Hermiona s úsměvem a objala Draca, který jí objetí opětoval.

„A ten včerejšek, Draco, ty dvě slova, neříkal jsi to náhodou pod tíhou okamžiku?" zeptala se Hermiona.

„Ne. Klidně ti je zopakuju," řekl Draco a Hermiona se usmála. „Miluju tě."

„Opravdu?"

„Skutečně," přikývl Draco.

„Jsi si tím jistý?"

„Tak moc, jako jsem si nikdy v ničem nebyl," řekl Draco.

„A to je?"

„Nejvíc na světě."

„Úplně nejvíc?" ujišťovala se Hermiona.

„Naprosto a úplně nejvíc," přikývl Draco a políbil ji.

„Jak se ti to povedlo?" zeptala se šeptem nebelvírka.

„Já nevím, jak se to stalo. Prostě jsem se na tebe podíval a uvědomil jsem si, že to, co k tobě cítím, to je prostě... láska," řekl Draco a přivinul si Hermionu k sobě.

„Já bych se taky chtěla zamilovat," povzdechla si Hermiona.

„Zamiluješ se," usmál se Draco. „I nemožné je možným, když tomu věříš."

„To jsou moje slova," zasmála se Hermiona.

„Tak si na ně pamatuj," řekl Draco a políbil Hermionu do vlasů.

„Pan Malfoy a slečna Grangerová," zvolal kdosi a Hermiona s Dracem vzhlédli. „Pojďte se mnou, prosím."

„Přemisťování," vysvětlila Hermiona.

Draco přikývl, vytáhnul Hermionu na nohy a s propletenými prsty vyrazili za bystrozorem.

***

„Tak pojď," řekl Draco, když už stáli před Malfoy Manorem.

„Já se bojím," zašeptala Hermiona.

„Čeho?" zeptal se Draco.

„Tví rodiče se mnou nepočítají," řekla Hermiona.

„Počítejí s mou přítelkyní," řekl Draco.

„Ano, ale nevědí, že jsem to já."

„Tak se to dozví," řekl Draco. Takhle jí lhát... Samozřejmě, že počítají s ní.

„Asi to nebyl dobrý nápad," řekla Hermiona.

„Neublížejí ti," řekl Draco a pohladil ji po zádech.

„Co bych si bez tebe počala," usmála se Hermiona.

„No, především bys nebyla tady, ale v Bradavicích," řekl Draco a Hermiona se zasmála.

„Draco! Tak ráda tě vidím," řekl kdosi za nimi a Hermiona i Draco se na onu osobu otočili.

„Matko," řekl Draco s lehkým úsměvem a nechal svou matku Narcissu, aby ho objala.

„Moc se mi po tobě stýskalo, Dráčku," řekla Narcissa a políbila Draca na čelo.

„Mami," řekl Draco a očima ukázal na Hermionu.

„Slečna Hermiona, moc mě těší," řekla Narcissa a opatrně Hermionu objala.

Tu ostýchavost zřejmě Draco nemá po ní.

„Taky vás ráda poznávám, paní Malfoyová," usmála se Hermiona nervózně.

„Ach, říkej mi Narcisso," řekla Narcissa mile. „Jsi nervózní? Vyděsila jsem tě?"

„Ne, já jsem...já jsem jen opravdu trošičku nervózní," připustila Hermiona.

„Nemáš proč být nervózní, má milá. Pojď, ukážu ti dům," řekla Narcissa radostně. „Na chvíli ti ji ukradnu, Draco, buď tak laskav a přenes Hermioně zavazadlo do její ložnice. Skřítkové dostali volno, kvůli Hermioně."

„Mojí ložnice?" vykulila Hermiona oči.

„Všechno se dozvíš za dnešní dopoledne," řekla Narcissa.

„Dopoledne?"

„Samozřejmě, musíš se tu u nás vyznat," řekla Narcissa.

„Celé dopoledne bez Draca?" řekla Hermiona potichu a zadívala se na Draca.

Za poslední dva týdny od sebe nebyli déle jak půl hodiny. Spánek se samozřejmě nepočítá.

„Pěkně se připrav," řekla Narcissa.

Hermionu vcelku překvapilo, že je Dracova drobná blonďatá elegantní matka tolik energická.

Hermiona se pomalu došourala ke svému příteli a zabořila mu obličej do hrudi. Draco jí schoval u sebe v objetí a před tím, než zabořil hlavu do jejích hustých vlnitých vlasů jí políbil na čelo.

„Miluju tě," zašeptal Draco.

„Mám tě ráda," usmála se Hermiona a zaklonila hlavu.

„Co je?" usmál se Draco.

„Mám tě moc ráda," řekla.

„Tak běž," povzdechl si Draco.

„Brzy se uvidíme?" řekla Hermiona a spíš jako otázku.

„Ano," přikývl Draco.

„Tak já půjdu," řekla Hermiona.

„Dobře," řekl Draco a Hermiona se od něj odtáhla. „Počkej ještě," zašeptal Draco, přitáhl si k sobě nebelvírku a vášnivě ji políbil. Jakoby vůbec nebral na vědomí, že za nimi stojí jeho matka.

Hermiona teď překrývaně dýchala. Málokdy se stávalo, že ji Draco políbil takhle, většinou měli mezi sebou něžné nebo rychlé polibky, hluboké a delší se děly málokdy.

„Tak zatím," řekla Hermiona.

„Ahoj," řekl Draco, ale to už Narcissa čapla Hermionu za ruku a vedla jí do hlavních dveří Malfoy Manoru.

Tam se tenhle rok udělala speciální vánoční výzdoba. Sice v tak tmavě zařízeném domě vypadala zvláštně, ale to na tom bylo krásné.

„Tak pojď, začneme odtamtud," řekla Narcissa a vedla Hermionu do nejvyššího patra Malfoy Manoru.

Upřímně řečeno nechápala, proč si Draco tak stěžoval na to, že je to do Nebelvíru hodně schodů, protože cesta do nejvyššího patra na Malfoy Manoru byla asi podobná, jako cesta do nebelvírské věže.

„Tam nahoře už je tři patra půda, tam se nesmí," řekla Narcissa a Hermiona přikývla. „V tomhle a nižším patře jsou pokoje pro hosty. Pořádáme totiž někdy hodně velké akce."

„Tomu rozumím," přikývla Hermiona.

„Tady jsou různé laboratoře a knihy," řekla Narcissa energicky. „A tady knihovna."

***

„Tady máme ložnice," řekla Narcissa po tom, co s Hermionou prošly už deset pater. „Moje, Luciusova, Dracova a ty máš vedle té Dracovy. Máte průchozí."

„Děkuji," řekla Hermiona překvapeně.

„Jinak co se týče dolních místností, snídaně jsou ve dveřích, které jsou nejblíže u schodů, obědy se podávají hned naproti schodům a večeře hned vedle oběda."

„Radši budu chodit s Dracem," řekla Hermiona

„To bude moudré," přikývla Narcissa. „No, myslím si, že už mohl být toto konec."

„Opravdu?" řekla Hermiona nadšeně.

„Dům už tak nějak znáš," řekla Narcissa, zatímco spolu s Hermionou scházela schody.

„Takže můžu za Dracem?" zeptala se Hermiona.

„Nevidím důvod, proč ne," řekla Narcissa s milým úsměvem.

„A kde je neví nikdo, že?" zasmála se Hermiona.

„Maminka ví všechno," řekla Narcissa. „Je u sebe v ložnici."

„Děkuji," přikývla Hermiona a Narcisaa se usmála.

„Za málo," řekla a jakoby nic šla zpátky dolů.

Ahoj, ahoj, ahoj a ještě jednou ahoj, vítejte na Malfoy Manoře. 😊❤️😂
Od toho místa vám můžu slíbit záchvaty smíchu, zajímavé myšlenky a pána Zla v noční košili. 😂
Ale to až v příští kapitole. 😉😂
Doufám, že si přečtete i ty. 😊
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛