„Hermiši, vstávej, musíš na hlídku,“ šeptala Ginny.

„Neříkej mi Hermiši,“ zamumlala Hermiona.

„Fajn, Hermio, vstávej,“ povzdechla si Ginny.

„Ale mně se nechce,“ řekla Hermiona a zabořila hlavu do polštáře.

„Hele, i kdybys nešla na tu hlídku, musela bys jít v jednu na ten trest,“ povzdechla si Ginny.

Hermiona zaúpěla.

„K čertu s tím,“ zamumlala a posadila se na posteli.

„Nemáš být tak vzorná a mohla jsi spát. A nebo být s Malfoyem,“ řekla Ginny. „Nebo obojí,“ zachichotala se.

„Ginny,“ povzdechla si Hermiona.

„Ano, zlato?“

„Jsi úplně pitomá,“ řekla Hermiona.

„Promiň, zrcadlo je támhle,“ řekla Ginny a ukázala na skříň se zrcadlem.

„Ha.ha.ha,“ řekla Hermiona a protočila oči.

„Já vím, jsem strašně vtipná,“ přikývla Ginny.

„Ginny, mně se tak strašně nechce,“ zamrmlala Hermiona.

„Tvoje volba, tvoje smůla,“ pokrčila Ginny rameny.

„Ginny, ale víš co je nejhorší? Že se to, co se stalo při lektvarech šíří jak...jak nevím co.“

„No jo, holka, ale to se nedá nic dělat,“ řekla Ginny.

„Ginny,“ povzdechla si Hermiona a opřela si čelo o Ginnyino rameno.

„Vstávej, prosím tě. Zítra se zas objeví něco jiného, o čem se povedou debaty,“ řekla Ginny a vytáhla Hermionu na nohy.

„Co bych bez tebe dělala?“ usmála se hnědovláska.

„Tak to nevím. Asi bys byla úplně na dně,“ pokrčila Ginny rameny.

„Tak se hezky vyspi,“ povzdechla si Hermiona.

„Příjemnou noc,“ řekla Ginny a zachumlala se pod peřinu.

„Jsi příšerná,“ přimhouřila Hermiona oči.

„Já vím,“ zašklebila se Ginny a zavrtala se do polštáře.

„Čau,“ zamračila se Hermiona.

„Pá,“ zasmála se Ginny a Hermiona za sebou zavřela dveře.

***

Hermiona nesnášela podzimní chodby Bradavic. Topení na chodbách nebylo, takže měla Hermiona vždycky pocit, že na chodbě umrzne.

Nechápala, na co jsou hlídky. Vždyť když se bude chtít někdo proplížit někam, tak to udělá buďto až po hlídce, před hlídkou, nebo jednoduše během hlídky.

Ale povinnosti plnila.

„Počkej, pojď sem,“ řekl někdo. Poté se ozvalo tiché zachichotání a potom už jen nějaké to mlasknutí.

Nad tím se Hermiona pousmála. Sice povinnosti plnila, ale kdo dosvědčí, že někoho slyšela?

No přece nikdo.

Musela přemýšlet nad tím, co se stalo za poslední čtyři dny.

Draco a ona. To by si nikdy nemyslela.

Ale když se tak stalo, stalo se.

Nemohla říct, že by do něj byla zamilovaná, to zase ne, ale už mohla říct, že být bez něj si nedovedla představit. Úplně jí pomotal hlavu.

Měla Draca ráda. Ne ráda, měla ho moc ráda. Ukázalo se, že mezi Malfoyem a Dracem je velký rozdíl.

Občas by brala, kdyby byly oba dva nevýrazní neznámí studenti.

Ale to oni nebyli.

On byl čistokrevný Malfoy, který spal s...se spoustou holek a ona byla mudlorozená Grangerová, kamarádka slavného Harryho Pottera.

S hlubokým povzdechem se vrátila zpátky do reality.

Málem dostala infarkt, když přímo před sebou viděla Draca.

„Nad čím jsi přemýšlela?“ zasmál se Draco.

„Vlastně tak nějak nad vším,“ řekla Hermiona.

„A tvá první myšlenka?“

„To si...to si popravdě řečeno nepamatuju,“ zasmála se Hermiona.

„To nevadí,“ řekl Draco.

„Já vím, že to nevadí, proč by to vadit mělo?“ usmála se Hermiona.

„Nevím,“ pokrčil Draco rameny a propletl si s nebelvírkou prsty. 

***

„Je docela zima,“ řekl Draco.

„Proto nevím, proč se tu se mnou plahočíš, když jsi mohl ještě čtvrt hodiny ležet v posteli,“ řekla Hermiona.

„Protože jsem ti chtěl dělat společnost,“ pokrčil Draco rameny.

„Jsem ráda, že jsi tu se mnou,“ usmála se Hermiona.

„Já jsem taky rád, že jsem s tebou,“ přikývl zmijozel.

„Asi bychom už mohli pomalu vyrazit do té knihovny,“ řekla Hermiona.

„Mohli,“ přikývl Draco.

„Samozřejmě,“ zasmála se Hermiona.

„Mám zaklepat já?“ zeptal se Draco.

„Jestli chceš,“ pokrčila Hermiona rameny.

Draco tedy přikývl a s hlubokým povzdechem zaklepal.

„Počkej!“ řekla Hermiona rychle a pustila se Dracovi ruky.

„Ach, to jste vy dva,“ zamračila se madame Pinceová.

„Promiňte,“ řekla Hermiona.

„Pojďte dál,“ řekla knihovnice a pustila je dovnitř.

Knihovna ve tmě na Draca působila strašně divně...

„Tady jsou knihy, které máte roztřídit,“ zívla knihovnice. „A musíte to stihnout do šesti hodin, to už knihovna otvírá.“

„Jasně, takže na to máme pět hodin,“ řekl Draco a knihovnice přikývla.

„Dobrou noc.“ řekla madame Pinceová a zase odešla.

„Draco,“ řekla Hermiona s úsměvem.

„Ano?“

„Nevzala nám hůlky,“ zasmála se Hermiona a vytáhla z kapsy svou hůlku, kterou mávla, načež se knihy začaly rozzařovat do správných polic.

„To je hodně chytré,“ přikývl Draco.

„Já vím,“ přikývla Hermiona a zaklidila svou hůlku zpátky do kapsy.
„A můžeme si jít lehnout.“

„Tak to ne,“ řekl Draco.

„Jak to?“

„Z toho trestu jsem byl rád proto, že jsem mohl být s tebou, takže tady pěkně zůstaneme. Navíc by vypadalo divně, kdybychom tolik knížek zvládly bez hůlek roztřídit do tří minut,“ řekl Draco. Zase se překvapil.

„Dobře, s tím máš pravdu,“ řekla Hermiona a posadila se naproti zmijozelovi.

„Prší asi nemáš, co?“ řekl Draco.

„Ne, tentokrát ne,“ přikývla Hermiona.

„Tak mi něco hezkého povídej,“ řekl Draco.

„Co by to mělo být?“ usmála se Hermiona.

„Cokoliv,“ řekl Draco a Hermiona se zasmála.

„No...můžu ti třeba něco říct o Vánocích v mém světě,“ pokrčila Hermiona rameny.

„To by mohlo být zajímavé,“ řekl zmijozel.

„Vážně?“

„Povídej,“ přikývl Draco.

„Takže... ono se to vlastně moc neliší,“ řekla Hermiona, ale Draco jí pokynul, aby pokračovala. „Probíhá to stejně, ale všechno, co vy děláte kouzly, to my děláme ručně."

„To ale musí být nuda, ne?“ řekl Draco.

„Ne, není, náhodou je to moc fajn,“ usmála se Hermiona. „Už se těším, až pojedu domů."

„Pojedeš na Vánoce domů?“ divil se Draco. Ani nevěděl proč, ale nějak ho to zabolelo, prostě se na něj vykašlala a pojede si domů za svými rodiči...

„Ne, na Vánoce budu v Bradavicích, naši budou na návštěvě u nějakých příbuzných, ale na Nový rok budu doma, už jsem to doma slíbila,“ přikývla Hermiona. „Pojedu hned po tom bradvickém večírku.“

„To se doma moc nezdržíš,“ zamumlal Draco.

„Přijedu dva dny před Silvestrem, budu doma tři dny a  pojedu do Bradavic,“ řekla Hermiona. „A přes Vánoce budu taky v Bradavicích.“

„A nechtěla bys jet na Vánoce Malfoy Manor?“ zeptal se Draco okamžitě a nejradši by si nafackoval. Co to právě řekl?

Vánoce na Malfoy Manoře s vánočním dědečkem Voldym?

Pro Merlina. Ať řekne ne, ať řekne ne.

„To je zajímavý nápad. A klidně bych jela,“ usmála se hnědovláska a Draco přikývl a nejradši by si nafackoval podruhé.

Do háje...

„I můj otec bude milerád souhlasit,“ řekl Draco a Hermiona se usmála.

„To mám radost.“

„To já taky,“ přikývl Draco zavřel oči.

Co to provedl? Proč to řekl? Co teď vysvětlí otci? Jak schová Voldemorta?
A kam ho schová?

Pod postel je to riskantní, někam ho zavřít taky...leda mu zaplatit nějak drahou dovolenou na tropických ostrovech. To by mu prospělo, je v poslední době tak bledý, až jsou mu vidět žíly i na plešce...

„Na co myslíš, Draco?“ zeptala se Hermiona.

„On je přes Vánoce nějaký bradavický večírek?“

„Je to den před Vánoci, potom si nás tady z Bradavic bystrozoři přemístí rovnou domů, ale to je jedno, ten večírek, to je takový...jak to říct... mišunk všech kolejí. Je to jediná doba, kdy spolu všichni vychází. I nebelvírští a zmijozelští. Je to prostě... krása a to, co se stane na tom plese, to zůstane jen mezi přítomnými,“ řekla Hermiona.

„Proč o tom nevím?“ divil se Draco.

„Protože na ten ples chodí jen ti, kteří si na něj sami přijdou,“ řekla Hermiona.

„Jak jsi na něj přišla ty?“ zeptal se Draco.

„Já jsem procházela na hlídce, udělalo se mi špatně, opřela jsem se o zeď a ona se ta zeď otevřela,“ řekla Hermiona.

„Můžu tě pozvat?“ zeptal se Draco.

„Ty mě zveš...na ples?“ usmála se nebelvírka.

„Ano,“ přikývl Draco.

„Půjdu ráda,“ přikývla Hermiona.

„Opravdu?“

„Skutečně,“ usmála se Hermiona a posadila se na Draca. „Bude super být spolu celý ten volný čas.“

„Týden ne,“ řekl Draco a divil se tomu, jak vážně to myslí.

„Pojedeš na Vánoce k mudlům,“ řekla Hermiona a objala Draca.

„Vážně?“ divil se Draco.

„Jo,“ přikývla Hermiona.

„Tak dobře,“ řekl Draco. „Já bych šel kamkoliv, abych mohl být s tebou.“

„Pro tebe platí to samé,“ řekla Hermiona a prohrábla mu blond vlasy.

„Hermi,“ začal Draco a pohladil Hermionu po vlasech. „Já se do tebe dokážu zamilovat.“

A to bylo poprvé, co si tohle připustil.

Ahoj! 😊
Tak jsme zase o krok blíž k lásce. ❤️
Další kapitola bude zase v neděli. 😉
Mějte se krásně! ❤️
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛