„Longbottom," pokračoval profesor Křiklan v docházce.

„Zde," postavil se Neville.

„Výborně," přikývl Křiklan „Malfoy."

„Není," řekla Pansy.

„No a kde je?" zamračil se Horacio.

„Nevím," pokrčila Pansy rameny.

„A zrovna když nám to tu tak pěkně vycházelo do dvojic," zamumlal Křiklan a už se chystal Draca napsat jako neomluveného, když si do dveří nakráčel sám Draco.

Jakoby nic se posadil vedle Hermiony a ignoroval Křiklanův tázavý pohled, pobavené pohledy zmijozelů a naštvané pohledy nebelvírů.

„Pane Malfoyi, máte deset minut zpoždění," oznámil Křiklan Dracovi.

„Omlouvám se, měl důležitou práci," řekl Draco a Hermiona sedící vedle něj se jako zmijozelové zasmála.

„A smím se zeptat, co tak důležitého jste měl na práci?" zeptal se profesor.

„Zeptat se samozřejmě smíte, ale já vám neodpovím," pokrčil rameny Draco, při čemž Hermiona celá zrudla.

Ne proto, že by se snad styděla, či co, ale snažila se zadržet záchvat smíchu, který se zcela určitě přiřítí, pokud tato Draco-Křiklanovská válka bude pokračovat.

„Pane Malfoyi, kde jste byl?" zamračil se Křiklan.

„Ptám se já vás na to, kde jste byl vy?" pozvedl Draco obočí a Hermiona se podívala na špičky svých bot, aby jí nebylo vidět do obličeje.

„Normálně odpovězte, pane Malfoyi."

„Vždyť odpovídám, já nemůžu za to, že se rejpete v čem nemáte, místo toho, aby jste začal hodinu," řekl Draco a Křiklanovi už pomalu začala stoupat pára z uší.

„Tak víte co, já si to s vámi teď rád vyměním," řekl Křiklan a vstal ze své židle. „No prosím, pojďte si za mě vzít ty dvě hodiny."

„Ale beze všeho," řekl Draco, vzal si věci a dal si je k učitelskému stolu, zatímco se Křiklan přestěhoval vedle Hermiony, která by si nejradši snědla pusu, jak se jí chtělo smát.

„Prosím," pokynul Křiklan Dracovi a ten se jen pousmál.

„Grangerová, u čeho se skončilo?" zeptal se Draco a Hermiona zvedla svůj čokoládový pohled.

„U tvého jména," řekla Hermiona tichounce.

„U čeho?"

„Docházka," řekla Hermiona a Draco přikývl.

„Takže, ehm," odkašlal si Draco. „Parkinsonová."

„Tady jsem, Drakie," zachichotala se Pansy a Hermiona doufala, že má svou hůlku schovanou někde hluboko v tašce.

„Potter," řekl Draco.

„Tady," zavrčel Harry a postavil se.

„K tabuli," řekl Draco a Hermiona sklonila hlavu, aby zamaskovala smích.

„Cože?"

„Vyzkouším tě," řekl Draco.

„To ses zbláznil?" pozvedl Harry obočí.

„Když jsem teď profesor, tak toho musím náležitě využít a potrápit tě," řekl Draco a Hermiona se pokusila zadržet dech, aby se třeba jen na chvíli přestala smát.

„Vyzkoušet pana Pottera můžete, ale známku můžete dát až z lektvaru," řekl Křiklan.

„Máš štěstí, Pottere," řekl Draco.

„Já vím, to je o mně známé," řekl Harry a posadil se.

„Tak pokračujeme," řekl profesor Malfoy. „Robinsová."

„Tady."

***

„Tak to bychom měli, takže si teď podle učebního plánu máme udělat...Krysí tonikum? Doopravdy?"

„Nekoukejte tak překvapeně, pane Malfoyi a učte," řekl Křiklan.

„Tenhle lektvar léčí krysy, takže nám bude naprosto k ničemu a po uvaření ho budete samozřejmě hned vylít do koše," řekl Draco. „Pracovat se prý bude ve dvojicích a návod na přípravu i ingredience najdete na straně dvacet osm."

Na to ostatní otevřeli knížky. Někteří se nejprve odšourali pro ingredience, jiní si zase nejdříve prostudovali návod.

„Budete taky vařit lektvar, pane profesore?" zeptala se Hermiona Křiklana.

„Já ne, ale vy a pan Malfoy ano. Ale aby nezapomněl na to své učení, můžete dneska vařit u učitelského stolu," řekl Křiklan. „Obeznamte ho s tím, prosím, zdá se, že si dělá... pohodlí."

A opravdu. Draco už si dal ruce za hlavu, v klidu si hodil nohy na stůl a aby toho nebylo málo, zamlaskal přes celou třídu a zavřel oči.

„Jistě," přikývla Hermiona a došla ke stolu k Dracovi.

Ten absolutně nevnímal a spokojeně ležel.

„Ehm...Draco, asi bys měl vstávat, profesor Křiklan říká, že i ty budeš dělat Krysí tonikum," řekla Hermiona.

„To vážně?" zamračil se Draco.

„Ano, podle toho našeho se prý budou hodnotit ostatní," řekla Hermiona.

„Tak dojdi pro ty ingredience, prosím tě," řekl Draco, dal nohy dolů a s hlubokým povzdechem vyndal zpod stolu kotlík.

„Fajn, napusť vodu," řekla Hermiona.

„Dobře," přikývl Draco.

„Dobře," řekla Hermiona.

„A beruško?" řekl Draco a Hermiona se na něj otočila. „Klidně se směj."

„Fajn," zasmála se Hermiona a zmizela ve skladu.

„Proč ti Malfoy říká beruško?" zeptal se Harry.

„Cože?"

„Řekl ti beruško, proč?"

„Asi sis všiml, že se teď o lektvarech bavíme," řekla Hermiona. „No tak...teď mi říká různě tak, jako třeba beruško, Hermionko, krásko a tak, víš?"

„Jasně," přikývl Harry.

„Podáš mi prosím tě ten chlup?"

„Jasně," přikývl Harry a podal Hermioně krysí chlup.

„Děkuji," usmála se Hermiona.

„Prosím," řekl Harry a Hermiona přikývla a vrátila se zpátky do třídy.

„První prý přijde chlup," řekl Draco, když Hermiona přišla.

„Hodím ho tam," řekla Hermiona a vhodila do kotlíku krysí chlup.

„Dál přijde..."

„Krájení," řekla Hermiona a podala Dracovi do ruky nožík.

„Přesně," přikývl Draco.

„Co mám dělat já?" zeptala se Hermiona.

„Můžeš rozdrtit fazol-"

„Ó, nenene, nebudu nic drtit, tumáš," řekla Hermiona a vyměnila si s Dracem nožíky.

„Dobře, ale jen že jsi to ty," řekl Draco a Hermiona se usmála.

„To je milé," řekla.

„No to mělo být," řekl Draco.

„Jasně," přikývla Hermiona.

„Myslíš, že by si někdo všimnul toho, kdybych tě teď chvíli...sledoval?"

„Sledoval?"

„Rád se na tebe dívám, jsi...moc... roztomilá," řekl Draco.

„Aha," zasmála se Hermiona. „No, myslím, že kdyby to byl nenápadný pohled, tak by si toho nemusel nikdo všimnout."

„Dobře," přikývl Draco.

„Co?"

„Nic," pokrčil Draco rameny.

„Já jen...jaký to je pocit, když jsi čistokrevný? A tím nemyslím nic, co by...jak to říct...bylo nějak s tou rodinou a tak jen...když ti tak záleží na té krvi a víš, že...spolu nikdy nebudeme mít víc, než tenhle vztah, který...je prostě takovýhle... zkrátka se chci zeptat, jaké to je, když víš, že jsem šmejdka, se kterou budeš maximálně do konce sedmého ročníku?"

Draca píchlo u srdce. Kéž by až do sedmého ročníku...

„Nepřemýšlím nad tím. Když nad tím budeme přemýšlet, Hermionko, tak to bude jen zkažené," řekl Draco.

„Takže rozchod se neplánuje?"

„Ne, neplánuje," přikývl Draco a Hermiona se usmála. „Hej, ticho!"

Hermiona najednou zpozornila.

Celá třída si dělala co chtěla, ale lektvar vařili jen oni.

A věřte nevěřte, ale člověk, který tuto... organizaci vedl byl sám profesor Křiklan.

Stál na židli a vařečkami mlátil o sebe, nebo jimi ukazoval směr. Na jaký směr ukázal, ta strana začala řvát více.

„Držte huby, dřepněte si na místa a vařte do prdele ty lektvary," zakřičel Draco přes třídu.

„Nekřič," šeptla Hermiona.

„Teď sleduj," řekl Draco. „Když budete ticho a sednete si na místa, tak políbím Grangerovou."

To studentům znělo velice zajímavě.

Studenti se posadili do svých lavic a ani jeden nemukl.

„Zbláznil ses?" řekla Hermiona.

„Jo," přikývl Draco a rychle se dotknul svými rty jejích.

„Teď bych ti asi měla jednu vlepit, že?" řekla Hermiona a Draco přikývl, při čemž mu Hermiona dala facku.

Nyní jakoby se na polibek úplně zapomnělo a nebelvíři začali nadšeně tleskat.

„Pane Malfoyi, slečno Grangerová, máte školní trest za nevhodné chování," řekl Křiklan.

„A...ale já jsem nic-"

„V deset se hlaste v knihovně," řekl Křiklan.

„Ale já mám až do jedné hlídku," zamumlala Hermiona.

„Tak se tam hlaste zítra v jednu ráno. Bude přeci víkend, tak budete mít spoustu času na to dospat,“ řekl Křiklan.

„A co chcete, abych dělal v knihovně s Grangerovou?“ řekl Draco.

„Budete třídit knihy,“ řekl Křiklan jednoduše.

„Ale madam Pinceová ty knížky třídila dneska,“ řekli Draco a Hermiona jednohlasně.

„Ty jsi byl v knihovně?“ divila se Pansy.

„Chtěl jsem si půjčit... Famfrpál v průběhu věků, ale Weasleyčka mě předběhla,“ pokrčil Draco rameny.

„Aha.“

„Na tom nesejde, prostě buďte zítra v jednu v knihovně, konec,“ řekl Křiklan. „Teď laskavě učte.“

„Fajn,“ protočil Draco oči. „Vařte.“

Na to konečně začali jeho spolužáci vařit.

„Promiň,“ řekl Draco.

„To je dobrý,“ usmála se Hermiona.

„Stříbrnou dýku, prosím,“ řekl Draco a Hermiona mu do ruky položila stříbrnou dýku.

„Víš, že se docela i těším,“ řekla Hermiona.

„Jo?“

„Ano,“ přikývla Hermiona a nenápadně Draca pohladila po ruce.

Ahojky. 😊
Jsem tady a další kapitola taky. 😊
Doufám, že se vám profesor Malfoy líbil. 😊😂
Dneska je to už dva měsíce od doby, co Dracův úkol spatřil světlo Wattpadu. 😊
A už je tady skoro tisíc přečtení...to je prostě úžasné. ❤️
Mám vás moc ráda, moc si toho vážím. 😊
Mimochodem, vím, že polovina z těch lidí, které jsem napsala do kapitoly na lektvary už ani nechodila, ale takhle jsem si tu kapitolu představovala. 😅
Mějte se krásně. ❤️
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛