„Draco, vstávej, máme obří problém," řekl Blaise a třásl s Dracem. To se obvykle stávalo jen tehdy, když se dělo něco důležitého, jinak byl Draco vždy vzbuzen tím, že mu jeho milovaný kamarád skočil do postele a začal řvát do ucha.

„Dej mi pokoj, Blaisi," zamumlal Draco.

„Nestíháme snídani," řekl Blaise.

„Dojdeme do kuchyně," řekl Draco.

„Ale dneska máme jen jednu hodinu s nebelvírskými," řekl Blaise.

„A co je mně po nebelvírských," zamračil se Draco a otočil se k Blaisovi zády.

„Třeba to, že tam chodí tvá holka, kterou jsi včera podle všeho seřval za to, že objala svého kamaráda," řekl Blaise a Draco vytřeštil oči a vyběhnul do koupelny, aby se převlékl a provedl ranní hygienu.

***

Hermiona už snídala a pohledem stále bloudila ke zmijozelskému stolu k místu, kde obvykle sedával Draco.

„Co ty pořád vzdycháš?" zasmála se Ginny, když si Hermiona již poněkolikáté povzdechla.

„Nejsi ty náhodou zamilovaná?" zachechtal se Harry a Ron se zamračil.

„No a co když jo?" povzdechla si Hermiona.

„Do koho?" zeptal se Ron.

„Ale do nikoho. Není to láska, spíš...ale to je jedno," řekla hnědovláska a její zrzavá kamarádka se usmála.

„Já bych řekla, že je to jen takové nic, z toho nic pak bude něco a z toho něčeho pak bude...JAU!" zapištěla Ginny přes celou síň.

„V klidu, Weasleyová, byly to jen dvě knížky," řekl kdosi za nimi.

„Ty debile namyšlenej, co si myslíš, že děláš?!" zakřičela malá Weasleyová.

„Přišel jsem tvé kamarádce předat učebnici lektvarů, kterou si včera chytře nechala na hodině," řekl zmijozel.

„Ale já jsem-"

„Zezadu jsi podepsaná, Grangerová," řekl Draco prostě.

„A...aha," divila se Hermiona a převzala si od něj učebnici, při čemž se dotkla jeho ruky, a tak se trochu pousmála.

„No nic, nashle na hodině," řekl Draco, nenápadně Hermionu pohladil po zádech, ze zmijozelského stolu si vzal zelené jablko a odešel.

„Měli bychom jít na Obranu, jsme tu skoro poslední," řekla Hermiona.

„Co to mělo znamenat?" prsknul Ron.

„Myslíš Draca Malfoye? Nemám ponětí," řekla Hermiona.

„Hermiona má pravdu, měli bychom jít," řekla Ginny a začala se spolu s Hermionou zvedat.

„Díky," řekla Hermiona.

„Hlavně mu řekni, aby už k nám nechodil, jinak bude jak Harry, tak Ron čmuchat," řekla Ginny a Hermiona přikývla.

„Myslíš, že Malfoy přišel Hermioně jen vrátit učebnici?" zeptal se Ron šeptem Harryho, aby jej dívky před ním neslyšely.

„Znám tu tvou teorii. Určitě jí jen přišel dát učebnici," řekl Harry.

„Nelíbí se mi to, Harry," řekl Ron.

„Prosím tebe, pojď," řekl Harry a přidal do kroku.

***

Už zbývala jen jedna vyučovací hodina, pak jedna hodina volno a nakonec dvouhodinovka lektvarů. To byl Hermionin rozvrh po tom, co jí skončily Starodávné runy.

„Užijte si hodiny," usmála se Hermiona na Rona a Harryho, kteří mířili na péči o kouzelné tvory. Tam Hermiona chodila taky, ale v jiné dny, než Harry a Ron. Onatotiž chodila do druhé skupiny, tedy do skupiny, která měla Starodávné runy v úterý a v pátek a Péči o kouzelné tvory měla druhý týden.

„Ty taky, ahoj," řekl Harry a spolu s Ronem pokračovali v cestě.

„Zdravím tě, Grangerová," ozvalo se vedle Hermiony a ta leknutím nadskočila.

„Draco, nemůžeš mě takto lekat," řekla Hermiona.

„Promiň, jen jsem tě chtěl vidět a trošku si s tebou popovídat," řekl Draco a Hermiona se usmála.

„Ale dochází ti, že tím, že si tady se mnou povídáš nás ostatní můžou začít dávat dohromady?" zasmála se Hermiona.

„No a? Tak nás budou dávat dohromady, to přece nevadí, ne?" řekl Draco a Hermiona se na něj překvapeně podívala.

„Tobě nebude vadit, že by...o nás věděli?"

„A tobě?" zeptal se Draco.

„Nechci, aby o tom věděli Ron a Harry. Jen zatím," řekla Hermiona a Draco přikývl.

„Chápu," přikývl Draco.

„Po runách mám volnou hodinu," řekla Hermiona.

„Opravdu?" rozzářil se Draco.

„Jo, takže...pokud bys měl taky čas, budu v knihovně," usmála se nebelvírka.

„Budu mít čas," řekl Draco.

„Budu v té knihovně," řekla Hermiona.

„Přijdu," přikývl Draco.

„Dobře," přikývla Hermiona.

„Dobře," zopakoval zmijozel.

„Musím na runy," řekla nebelvírka smutně.

„Užij si to," řekl Draco a Hermiona přimhouřila oči.

„Na just si to neužiju," řekla a Draco se začal smát.

„Jen si to neužívej, pak třeba z té hodiny utečeš," řekl Draco.

„Jak moc s tím počítáš?" zasmála se Hermiona.

„Vůbec, ale zkusil jsem to," řekl Draco.

„Snaha se cení," řekla Hermiona se smíchem.

„No přesně," přikývl Draco.

„Měj se hezky," usmála se Hermiona.

„Počkám," řekl Draco a zatáhl Hermionu do okenního výklenku, kde ji políbil.

„Draco," zašeptala Hermiona.

„No co," pokrčil Draco rameny.

„Ahoj," usmála se Hermiona.

„Zatím," řekl Draco a ještě ji políbil do vlasů.

***

Při runách se Hermiona neuvěřitelně nudila. Navíc skoro nikoho z Mrzimoru neznala, takže se ani neměla s kým bavit.

Jak ale zazvonilo, už pelášila do knihovny.

„Kam ten spěch, Hermi?" zasmála se Ginny, kterou Hermiona málem srazila na zem.

„Do knihovny, dobrou," řekla Hermiona ze zvyku a běžela dál.

„Tak prý dobrou," zasmála se Ginny a pobaveně zakroutila hlavou.

„Hodně spěchá, měla by si někdy odpočinout," řekla Lenka.

„Vzkážu jí to," řekla Ginny. „A teď už pojď, nebo přijdeme pozdě na Přeměňování."

„To bych nerada," přikývla havraspárka a spolu s Ginny pokračovaly v cestě.

Hermiona už za sebou zavírala dveře do knihovny.

„Dobrý den, madam Pinceová," pozdravila.

„Slečno Grangerová," kývla knihovnice a pokračovala ve své původní práci – vyndávání knih.

Hermiona pokračovala dál do knihovny.

Měla namířeno až úplně dozadu, ale někde v půlce cesty ji něčí silné paže stáhly na sebe a ona napálila do čísi hrudi. Nejprve chtěla začít na záhadného někoho křičet, ale jak začichala, bylo jí jasné, že křičet nebude potřeba. Tu vůni by poznala vždycky. Máta, jablka a lehký nádech whiskey, který nebylo skoro ani poznat.

„Draco, nelekej mě," usmála se Hermiona a přitulila se ke zmijozelovi více.

„Pokusím se, ale neslibuju nic," řekl Draco.

„Tak dobře," zasmála se Hermiona.

„Takže tedy, máme celou hodinu pro sebe, co budeme dělat?" zeptal se Draco.

„Můžeme třeba...sedět a povídat si," navrhla Hermiona a Draco pomalu přikývl.

„Jo, to je fajn nápad," řekl a Hermiona taky přikyvovala. „Na co zavedeš řeč dneska?"

„Netuším, můžeme něco vymyslet u Prší," řekla a Draco se usmál.

„Takže chceš hrát karty?“ zeptal se.

„To je ono,“ rozzářila se nebelvírka a  Dracův úsměv se tak ještě rozšířil.

Byl rád, když byla ráda.

„Tak to rozdej,“ řekl Draco a pustil Hermionu, aby si mohla sednout na židli.

Ahojky. 😊
Nová kapitola je tady. 😊
Sice jsem měla strach, že ji nestihnu, ale stihla jsem. 😅
Doufám, že se vám kapitola líbila. ❤️
Mám vás ráda! ❤️
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛